Právní aspekty přesčasové práce lékařů

14.08.2020

Z deníčku personalisty...

"Víte, my si uvědomujeme, že potřebujete, abychom sloužili, ale my máme také vlastní životy a nechceme trávit v nemocnici 6 nocí v měsíci, nechceme tento systém nadále podporovat, a proto nebudeme sloužit více, než nám umožňuje zákoník práce.", říkají lékaři. Plně jim rozumím, také nám situace ve zdravotnictví nevyhovuje a byli bychom radši, kdybychom toto řešit nemuseli. Proto se ptáme, zda přicházejí s nějakým návrhem řešení? "Ano, řešení máme. Jsme ochotni akceptovat stávající situaci a jsme ochotni sloužit, když nám zvýšíte platy."

O neutěšené personální situaci v českém zdravotnictví toho již bylo napsáno mnoho. Matematickou rovnicí bychom situaci mohli vyjádřit jako nedostatek lékařů v systému veřejného zdravotnictví na straně jedné a povinnost poskytovatelů zdravotní péče zajistit nepřetržitou lékařskou péči na straně druhé. Pozorný čtenář si asi položí otázku, jak je možné, že systém i přes nepoměr v této pomyslné rovnici dlouhé roky funguje. Odpověď je jednoduchá - obrovské pracovní nasazení a práce přesčas lékařů, kteří v systému zbyli a nepřesunuli svou praxi do soukromého sektoru. Práce přesčas se v dnešní době týká snad všech lékařů pracujících v nemocničních provozech. Nutno dodat, že práce přesčas je (bohužel pro lékaře a bohudík pro systém) jediným způsobem, jak si lékaři mohou zajistit finanční ohodnocení odpovídající délce a náročnosti vysokoškolského studia a následné náročnosti a společenské odpovědnosti svého povolání. V tomto článku se podíváme na přesčasovou práci optikou zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "ZP" nebo "zákoník práce").

Není to tak, že by čeští zákonodárci nemysleli na to, že situace ve zdravotnictví není zcela standardní a že je potřeba ji upravit odlišně od jiných provozů. V zákoníku práce jsme měli ustanovení §93a, které umožňovalo ve zdravotnictví práci přesčas ve větším rozsahu než v jiných provozech, toto však Evropská unie v roce 2014 zakázala Směrnicí č. 2014/112/EU a zařadila zdravotnictví do stejného režimu jako jiné provozy. Od té doby toto jednotlivé nemocnice řeší každá jinak - ty větší, například fakultní, jsou na tom lépe, obvykle mají dostatek lékařů na to, aby požadavky zákoníku práce dodržely. Ty menší na tom bývají hůř. Přitom je potřeba myslet na to, že zdravotnictví je specifické a vlastní právní úpravu si zaslouží. Služby v nemocnici jsou různé - někdy se lékař nezastaví celou noc, jindy se spokojeně vyspí na lékařském pokoji - toto však zákony nezohledňují. Nemocnice a lékaři se tedy snaží různými prostředky naplnit potřeby pacientů a současně zákonů. Je potřeba si přiznat, že zákonný požadavek na minimální počty lékařů přítomných v noci na pracovišti, je z pohledu kvality péče a bezpečí pacienta zcela nevyhovující (pro srovnání Příloha č. 3 vyhlášky č. 99/2012, o požadavcích na minimální personální zabezpečení zdravotních služeb, ve znění pozdějších předpisů) a reálné množství lékařů na pracovišti je mnohem vyšší.

Zákoník práce stanovuje u lékařů základní pracovní dobu na 40 hodin týdně. Do této doby se nepočítají přestávky na jídlo a oddech. K základní pracovní době může zaměstnavatel dle ZP (§ 93) nařídit zaměstnanci práci přesčas. Přesčasová práce může být dle ZP konána jen výjimečně a její celkový rozsah nesmí překročit v průměru 8 hodin týdně v období, které může činit nejvýše 26 týdnů po sobě jdoucích. Jen kolektivní smlouva může toto období rozšířit na maximálně 52 týdnů po sobě jdoucích. Zaměstnavatel může zaměstnanci nařídit práci přesčas v rozsahu 150 hodin za rok, pokud se na tom se zaměstnancem dohodne, může zaměstnanec odpracovat maximálně 416 hodin práce přesčas za rok. Do těchto limitů se nezapočítává práce přesčas, za kterou zaměstnanec čerpal náhradní volno.

Pokud zaměstnanec pracuje přesčas, má primárně nárok na to, aby mu zaměstnavatel práci přesčas uhradil, a to se všemi zákonnými příplatky. Za práci přesčas může zaměstnanec se zaměstnavatelem dohodnout čerpání náhradního volna.

V některých nemocnicích je však potřeba práce přesčas u lékařů vyšší než umožňuje zákon. Ať už to jednotlivé nemocnice řeší formálně jakkoli, za fér postup považujeme to, pokud nemocnice služby hradí řádně jako práci přesčas a současně má lékař dostatečný odpočinek. O limitech pro odpočinek v týdnu nebo mezi směnami napíšeme příště. Pokud chceme zachovat kvalitu poskytované péče a současně počet nemocnic, je potřeba zajistit podmínky lékařům takové, aby zůstávali v českém systému zdravotnictví a postupně tak bylo možno podmínky lékařů a dalšího zdravotnického personálu zlepšovat.

Děkujeme za přečtení článku.

Pm.


Líbil se vám článek?

Napište nám svůj názor nebo sdílejte se svými přáteli.

Čtěte také

Opět si dovolím na úvod slova klasika: "Pětistovka má stejnou hodnotu, ale ty věci jsou pořád nějak dražší..." Ať už jsou vaše vyšší cíle jakékoli, do práce chodíme (alespoň většina) kvůli penězům. Vzpomínám na výrok jednoho lékaře: "Jó, náš pan přednosta, neustále chodí zadumaný a skleslý, ale jednou měsíčně se mu spolehlivě zvedne nálada."Pokud...

Při jarní vlně pandemie COVID-19 vyvstávala řada dotazů, jak vlastně bude nemoc COVID-19 u zaměstnanců posuzována. Co když je jim nařízena karanténa z důvodu rizikového kontaktu na pracovišti? Je to jiné, když mají nebo nemají klinické příznaky onemocnění? Ohledně uvedeného tématu panovala nejasnost a řada otázek.

Důležitým tématem, které nepochybně patří do naší příručky mladého lékaře, jsou rezidenční místa, jejichž problematika byla v minulosti často diskutována, kritizována a několikrát změněna. Domníváme se, že každý starší medik nebo mladý lékař by měl mít povědomí o tom, co vlastně rezidenční místo je, k čemu a komu je určeno, zda je výhodné ho získat...

Není potřeba zdůrazňovat, že zdravotnická dokumentace (dále také "ZD") je jeden z nejdůležitějších nástrojů používaných ve zdravotnictví, který je nezbytný pro řádné poskytování zdravotních služeb. Jako taková požívá značné právní ochrany a nakládání s ní je striktně regulováno právními, ale i interními předpisy poskytovatelů zdravotních služeb. V...

V rámci portálu Po medině Vám budeme postupně přinášet rozhovory s mladými lékaři různých specializací. Cílem této rubriky s názvem "O kapitolu napřed" není nic jiného, než nabídnout studentům všeobecného lékařství náhled do období po poslední státnici. Věříme, že vás rozhovory svou strukturou obohatí i pobaví. Prvním respondentem je absolvent 3....

Z deníčku personalisty..."Víte, my si uvědomujeme, že potřebujete, abychom sloužili, ale my máme také vlastní životy a nechceme trávit v nemocnici 6 nocí v měsíci, nechceme tento systém nadále podporovat, a proto nebudeme sloužit více, než nám umožňuje zákoník práce.", říkají lékaři. Plně jim rozumím, také nám situace ve zdravotnictví nevyhovuje a...

Kmen, odborný dozor a dohled, rezidenční místo, logbook nebo vzdělávací program. Jednomu aby z toho nešla hlava kolem. Dovolím si začít citátem klasika: "Starostí lékaře je i to, aby pacient po vyšetření, když se oblékne, měl na sobě vše, co svlékl." Specializační vzdělávání je proces profesního růstu lékaře vedoucí k získání specializované...

Specializační vzdělávání se ukončuje atestační zkouškou před oborovou atestační komisí na základě žádosti uchazeče o vykonání atestační zkoušky (přihláška k atestační zkoušce). Přihlášku lze podat elektronickou formou v aplikaci EZP (evidence zdravotnických pracovníků) na této adrese. Přihlášku je nutné vyplnit a odeslat nejpozději 60 dnů před...

V minulém týdnu jsme pro vás vyzpovídali Jozefa Šelenga, mladého kardiologa z Ostravy. Celý rozhovor byl velmi inspirativní, ale zároveň velmi obsáhlý. Nyní přinášíme druhou část o tom, jak v jeho očích vypadá běžný pracovní den.

Lékaři jsou povinni předepisovat léčivé přípravky formou eReceptu od 1. ledna 2018. Tuto povinnost zavádí novela zákona č. 378/2007 Sb., o léčivech. V tomto článku stručně shrneme podstatné informace o eReceptu a výjimečné případy, kdy lze předepsat léčiva v listinné podobě.

Taky to znáte? Po maturitě zdánlivě nekonečné studium medicíny uplynulo jako voda a vy stojíte na hraně posledního, šestého ročníku. Během následujícího roku musí člověk zvládnout nejen státnice, ale také dozrát v zodpovědného, empatického a svědomitého jedince, nosícího titul MUDr. před jménem. Jaké jsou ale další aspekty přechodu z lékařské...

Složitá otázka, kterou si alespoň jednou v životě položil snad každý medik. Začít kariéru ve velké fakultní nemocnici, nebo naopak v menší nemocnici okresního typu? A existuje vlastně ideální univerzální cesta, jak kariéru správně začít? Už způsob položení poslední otázky je vlastně odpovědí - neexistuje. Správných cest existuje několik a každému...

Úspěšné zvládnutí ústního pohovoru nebo konkurzu je často nezbytnou podmínkou k získání pracovního místa na vysněném pracovišti. Pravdou sice je, že vzhledem k personální situaci v českém zdravotnictví si absolventi lékařských fakult mohou často vybírat z více pracovních nabídek. Na druhé straně ale existují pracoviště, kde se na jedno místo může...

Část mediků (nebo obecně studentů) v posledním ročníku studia si možná pomyslí: "to napíšu hned" nebo "stejně to dnes nikdo nečte". Ani jedno není pravda. Ačkoliv se příprava kvalitního CV může zdát jako jednoduchý nebo časově nenáročný úkol, opak je pravdou. Napsat opravdu dobře připravený a promyšlený životopis nějakou dobu trvá. Na druhé straně...

Poslední ročník studia je pravděpodobně tím nejhorším a zároveň nejlepším, co vás během medicíny čeká. Čtyři nebo pět náročných státních zkoušek ze základních medicínských oborů je bezesporu strašákem a náročným zakončením vysokoškolského studia. V následujícím článku se pokusíme přiblížit vám úskalí šesťáku a samotných státních zkoušek. Zároveň...

Jedním z hlavních cílů našeho portálu je poskytovat konečným uživatelům maximum užitečných a aktuálních informací. Abychom toho mohli dosáhnout, musíme vědět, které informace konkrétně studenty medicíny a lékaře při volbě oboru a pracovního místa zajímají.

Vítejte na zdravotnickém informačním a profesním portále Po medině. Jedná se o projekt studentů všeobecného lékařství, kteří se v době pandemie koronaviru zamýšleli nad svou profesní budoucností a při shánění potřebných informací zjistili, že jich na webu značná část chybí.