„Aby se medik či lékař mohl dobře postarat o své pacienty a kolegy, musí se nejprve umět postarat sám o sebe a o svou psychickou pohodu.“ Jednoduchá, ale pravdivá věta, která uvozuje průzkum „Čeští medici v (ne)pohodě 2021“.
A proč by téma duševního zdraví mediků mělo zajímat širokou veřejnost? Jednoduše proto, že nadměrný stres nejenže zhoršuje kvalitu života studentů, ale hlavně vede k častějším úvahám o předčasném ukončení studia, což je v kontextu nedostatku lékařů problém, který se týká potenciálně každého. Test
Nedávno vyšel v médiích zajímavý článek, který přirovnával nevyspalého lékaře odjíždějícího domů svým autem po službě, k opilému řidiči. Možná se vám zdá výše zmíněné přirovnání trochu brutální, ale spousta nevyspalých (nejen lékařů) by nejspíše souhlasilo. Je zřejmé, že nedostatek spánku a nepravidelný režim dlouhodobě k dobrému psychickému zdraví nepřispějí. Určitě se však nejedná o jediný faktor ovlivňující duševní zdraví zdravotníků. Na základě výsledků výše zmíněného průzkumu je zřejmé, že vše začíná již během studia medicíny. Na psychickém zdraví mediků se odráží nadměrný stres vyvolávaný řadou faktorů, z nichž některé by mohly veřejnosti na první pohled uniknout.
Studium medicíny patří bezesporu k nejnáročnějším oborům co se objemu učiva a časové náročnosti týče. Je až s podivem, že neutěšená situace kolem duševního zdraví mediků vyplouvá na povrch až v dnešní době. Samozřejmostí je snaha fakult o udržení vysokého standardu studia medicíny a vychování kvalitních lékařů. Je ale nutné prožívat během studia takový stres, který vede k somatickým obtížím? Podle týmu doktora Paličky jsou zkoušky tím největší zdrojem stresu mediků. Jako další stresory medici jmenovali nedostatek volného času, nejasné orámování požadovaných znalostí, přístup a chování samotných učitelů, strach o své zdraví či systém výuky.
U samotného zkoušení, a jak vyplývá z otevřených odpovědí respondentů, je největším problémem neustále narůstající objem učiva, který se studenti musí za poměrně krátký čas naučit. Studenti během studia často naráží na problém, že není dostatečně přesně stanoven rozsah učiva ke zkoušce, nebo že se na něho nedá spolehnout. Tuto skutečnost mohu potvrdit i z vlastní zkušenosti, často po nás různí zkoušející požadovali různé znalosti. Z tohoto důvodu bylo naučit se 100% na některé zkoušky takřka nemožné… Velkým stresovým faktorem může být i nejednotný přístup ke studentům nebo strach z ponížení během zkoušení. Nemalý podíl na celé situaci má porovnávání studentů mezi sebou, což může být rys typický pro ctižádostivé osobnosti, které se typicky na medicíně koncentrují.
Bohužel je psychické zdraví stále v celé naší společnosti tak trochu tabu. Pro někoho stigma. Kolikrát jsme slyšeli během studií pejorativně znějící větu „Jako lékaři musíte stres zvládat, jinak nemáte na medicíně co dělat.“? Já bohužel několikrát. Nevím, jaká byla situace u studentů medicíny před 10, 20 a více lety. Jestli pociťovali stres ve stejné míře jako dnes, kdy dnešní studenti nemají daleko k užívání alkoholu nebo anxiolytik či antidepresiv.
Chceme-li kvalitní lékaře, což mimo jiné znamená zdravé psychicky i fyzicky, nesmíme jako společnost před tématem duševního zdraví mediků zavírat oči. A naopak potřebujeme začít podnikat aktivní kroky ke zlepšení situace. Stres v průběhu studia obecně může být zbytný a nezbytný. Ten nezbytný s mediky byl a bude na věky věků. Ale co ten zbytný? Pojďme se ho zbavit – vyplatí se nám to.
Autorský tým portálu Po medině přináší několik návrhů ke zlepšení situace. Spravedlnost, spolehlivost a předvídatelnost zkoušení je nezbytným předpokladem oboustranně spokojeného vztahu mezi fakultou a studentem. K redukci stresu z prostředí a tlaku okolí se fakulty mohou angažovat osvětou a edukací studentův základech psychohygieny nebo poskytováním kontaktů na odborné poradenství. Všechna zodpovědnost však neleží jen na samotných fakultách. I samotní studenti mohou podniknout příslušné kroky. Na prvním místě je to poctivá a systematická příprava na zkoušky. Dále správný time-management a efektivní učení. Zapomínat by studenti neměli na evaluaci výuky, která je nedílnou součástí zlepšování kvality vzdělání. Co se psychohygieny týká, každému vyhovuje něco jiného. Ať už je to sport, přátelé, rodina, nebo jiný koníček, tyto aktivity by měly mít v životě studentů své pravidelné místo, a to navzdory velkému časovému vytížení v průběhu studia.
Výzkum Čeští medici v (ne)pohodě nemá za cíl téma duševního zdraví mediků bulvarizovat nebo se snažit o snížení nároků na studenty medicíny. Účelem průzkumu je na problém poukázat, otevřít téma, detabuizovat problém a hlavně nabídnout možnosti řešení. Některé z nich lze najít na samotném portálu Po medině.
Děkujeme za přečtení článku. Budeme rádi za Vaši zpětnou vazbu. Zažíváte stres během svého studia? Jak se s ním vyrovnáváte?
MUDr. Bára Zapletalová
IG: pediatrie_pro_vsechny
LINKEDIN: Bára Zapletalová
