Čtyři dekády jsme beta-blokátory po infarktu předepisovali skoro automaticky, ale ukazuje se, že možná úplně zbytečně. A co je horší, u žen mohou dokonce škodit. REBOOT trial otřásá kardiologickými dogmaty a míří přímo do budoucích guideline.

Na letošním kongresu ESC 2025 v Madridu představily Evropská kardiologická společnost (ESC) a Evropská asociace kardio-thorakální chirurgie (EACTS) dlouho očekávaný update doporučení pro diagnostiku a léčbu chlopenních vad srdce. Nová verze přichází po čtyřech letech a reaguje na rychlý vývoj katetrizačních technologií, rostoucí množství klinických dat i na potřebu přesněji vymezit, komu, kdy a jaké intervence skutečně prospívají.

Představa, že by se prastaré virové fragmenty mohly stát klíčovou součástí moderní bakteriální obrany, zní na první pohled jako námět k postapokalyptickému biologickému experimentu. Nový výzkum však ukazuje, že genetické „fosilie“ v podobě provirů, tedy zbytků starověkých virů integrovaných do DNA bakterií, mohou plnit zcela praktickou roli: chránit své hostitele před současnými virovými infekcemi.

Zásadní objev v oblasti umělého vidění. Pacienti s pokročilou formou suché věkem podmíněné makulární degenerace (AMD) znovu čtou díky fotovoltaickému mikročipu PRIMA a chytrým AR brýlím (augmented reality). Miniaturní čip, implantovaný pod sítnici, zachytává infračervené světlo z brýlí vybavených kamerou a AI, která obraz převede do elektrických signálů. Těmi mozek opět „vidí“. Evropské klinické testy ukázaly, že návrat funkčního zraku není zázrak, ale technologie.

Evropa vstupuje do nové éry zdravotnictví – éry dat, interoperability a digitálního propojení. Zatímco doposud byla zdravotní dokumentace často uzavřena v národních systémech, s omezenou možností sdílení a opětovného využití, nový European Health Data Space (EHDS) má ambici tento stav zásadně změnit. Jde o jeden z nejvýznamnějších kroků Evropské unie směrem k společnému datovému prostoru, který by měl propojit pacienty, lékaře, výzkumníky i tvůrce politik.

Pozvali jsme mladého lékaře z pražského Motola, který se věnuje transplantační a hrudní chirurgii – oboru, kde preciznost rozhoduje o životě pacienta.

O víkendu se Simulační centrum Lékařské fakulty OU proměnilo v centrum kardiologie. Proběhl tam totiž první oborový Kardio Kemp – vzdělávací akce, která studentům medicíny nabídla možnost stát se na chvíli skutečnými lékaři. Kardiologie se stala prvním oborem, který dostal svůj vlastní kemp, a nebyla to malá premiéra. Účastníci se rozdělili do šesti menších skupin a dva dny rotovali mezi praktickými workshopy. Každý z workshopů vedli zkušení lékaři z Fakultní nemocnice Ostrava, kteří do výuky přinesli nejen odbornost, ale i nadhled, humor a chuť předávat to, co se v učebnici naučit nedá.

Po medině vstupuje do nové éry. Dnes jsme v Ostravě odstartovali první oborový Kardio Kemp. 54 účastníků si tak během dvou dnů projde šesti kardiologickými workshopy.  O pilotní ročník této akce projevilo zájem velké množství uchazečů, což jen potvrzuje obrovský hlad po praktickém vzdělávání v konkrétních oborech. To také vyplynulo z našeho nejnovějšího průzkum Kvalita výuky na českých lékařských fakultách, který ukázal, že právě nedostatek prostoru pro reálné trénování klinických dovedností patří mezi nejčastěji zmiňované slabiny současného studia medicíny.

Představte si situaci: pacient přijde na pohotovost v kritickém stavu a lékaři mají jen minuty na to, aby se rozhodli, jak postupovat. Má infekci? Je bakteriální, nebo virová? Potřebuje antibiotika, nebo by mu mohla uškodit? A hlavně – bude potřebovat jednotku intenzivní péče?