Platy lékařů a vše, co o nich potřebujete vědět: Aktuálně pro rok 2021

22.01.2021

Opět si dovolím na úvod slova klasika: "Pětistovka má stejnou hodnotu, ale ty věci jsou pořád nějak dražší..." Ať už jsou vaše vyšší cíle jakékoli, do práce chodíme (alespoň většina) kvůli penězům. Vzpomínám na výrok jednoho lékaře: "Jó, náš pan přednosta, neustále chodí zadumaný a skleslý, ale jednou měsíčně se mu spolehlivě zvedne nálada."

Pokud dokončujete studium medicíny nebo uvažujete, že se na ni po střední škole přihlásíte, asi vás kromě spousty jiných věcí bude také zajímat, s jakým finančním ohodnocením můžete po nástupu do praxe počítat. V tomto článku si přiblížíme, z jakých částí se váš budoucí plat (nebo mzda) skládá a na jaké příplatky máte ze zákona nárok a za jakých okolností.

V českém zdravotním systému můžete být jako lékař ohodnocen buďto platem - jste-li státním zaměstnancem, nebo mzdou - jste-li zaměstnán v soukromém sektoru. Trochu matoucí může být to, že i někteří krajští poskytovatelé zdravotních služeb (pro účely tohoto článku souhrnně všechny označíme jako "nemocnice") mohou mít podobu obchodní společnosti (akciové společnosti) a tedy i zde budete ohodnoceni mzdou. Rozdíly na výplatnicích mohou být značné. Velmi zjednodušeně by se dalo říct, že ve státním sektoru máte "své vždy jisté" a pohybujete se v předem stanoveném kariérním systému tabulek. V soukromém sektoru zase platí, že co si člověk vyjedná, to má. Pravdou je, že soukromí zaměstnavatelé často mívají své vlastní kariérní tabulky, které ale nejsou nikterak závazné a je pouze na vašich vyjednávacích dovednostech a situaci na trhu práce, jakou mzdu nakonec na své výplatnici uvidíte. Není možné obecně stanovit, který typ zaměstnavatele je z pohledu odměňování lepší. Obchodní společnosti (narozdíl od příspěvkových organizací) mají za úkol vytvářet zisk. To se může jevit na první pohled jako nevýhodné, ale na druhé straně potřebují cílit na výkon a k tomu potřebují kvalitní zaměstnance, které také musejí zaplatit. Není výjimkou, že lékaři ve mzdové sféře jsou placeni lépe než v té státní.

Pro úplnost doplňujeme, že stanovená pracovní doba při úvazku 1,0 je 40 hodin týdně, pokud pracujete v režimu ranních směn. Cokoliv navíc je práce přesčas (více o práci přesčas zde). Prací přesčas jsou i všeobecně známé a tolikrát skloňované služby, kdy služba ve všední den trvá standardně 15,5 hodiny a o víkendu obvykle 24 hodin.


Složky platu (mzdy)

Jak asi tušíte a jak už zaznělo v předchozím odstavci, základem vašeho platu ve státní nemocnici bude částka dle tabulkového tarifu. Tabulkové tarify rozlišují stupně (dle délky praxe) a třídy (dle dosaženého vzdělání nebo pozice). Čím více doprava a dolů se lékař v tabulce posouvá, tím vyšší platový základ může očekávat. Zároveň se posunem v tabulce lékaři zvyšuje základ pro výpočet případných příplatků.

Tabulka pro rok 2021 s navýšením platů o 10%
Tabulka pro rok 2021 s navýšením platů o 10%

Za nutné považujeme zmínit fakt, že výše uvedená tabulka je závazná pouze pro zdravotnické zařízení zřizované ministerstvem zdravotnictví (například fakultní nemocnice) a pro příspěvkové organizace zřizované například krajem či městem. Ve zdravotnických zařízeních, které jsou obchodními společnostmi, ať už je vlastníkem kraj nebo soukromá osoba, pak mzdu stanovuje zaměstnavatel. Buďto má své vlastní mzdové tabulky nebo využívá institut smluvní mzdy. Velmi často právě tito zaměstnavatelé využívání institut výkonnostních odměn - tedy část vaší mzdy je měsíční základ a odměna za služby a další část je vázána na splnění stanovených kritérií, na základě jejichž vyhodnocení vám pak může být vyplacena odměna. Tato kritéria jsou nejčastěji stanovena v rámci ekonomiky (náklady a výkony resp. související výnosy, stížnosti a pochvaly, kvalita vedení zdravotnické dokumentace a další).

Nastupující absolvent je zařazen do jedenácté platové třídy. Po zápisu do specializačního vzdělávání se však automaticky posouvá do třídy dvanácté, čímž se základ jeho platu zvýší o cca 2000 Kč. Doporučujeme tedy toto zařazení zbytečně neodkládat. Soukromé nemocnice často platový posun váží ne na zařazení do oboru, ale na chvíli, kdy začnete sloužit nebo získáte základní kmen.

Druhou významnou složku platu tvoří příplatky a další složky platu, mezi které patří:

  1. Osobní příplatek (§ 131 ZP) - jedná se o nenárokovou složku platu, která slouží k ocenění dlouhodobých velmi dobrých pracovních výsledků. Výši osobního příplatku určuje zaměstnavatel měsíční částkou a ta se může pohybovat až do výše 50% nejvyššího tarifního platu ve vaší třídě - tolik úprava zákoníku práce. Nutno říci, že realita je jiná a do získání kmene se osobní příplatek pohybuje v rozmezí do 6000,- Kč. Mohou být samozřejmě výjimky. Zaměstnavatel je povinen dodržovat zásadu rovného odměňování a náleží vám tedy osobní příplatek obdobný jako mají vaši kolegové, kteří jsou stejným přínosem pro zaměstnavatele - například se oba podílíte na službách v obdobném rozsahu a s obdobnými kompetencemi. Jelikož nemáte právo znát platy svých kolegů, je třeba spoléhat na to, že zaměstnavatel tuto zásadu dodržuje. 
  2. Příplatek za práci přesčas (§ 127 ZP u platu a 114 ZP u mzdy) - je naopak nárokovou složkou platu, která přísluší zaměstnancům za práci přesčas. Příplatek za práci přesčas činí 25 % průměrného hodinového výdělku, a jde-li o dny nepřetržitého odpočinku zaměstnance v týdnu, příplatek ve výši 50 % průměrného hodinového výdělku. Pokud tedy vykonáváte práci přesčas, máte nárok na svůj běžný plat navýšený o tyto příplatky. Je důležité vědět, že zaměstnanec má primárně nárok na to, aby mu práce přesčas byla zaplacena. Pouze pokud se se zaměstnavatelem dohodne, může za práci přesčas čerpat náhradní volno místo výše uvedených příplatků. Dále upozorňujeme na maximální objem přesčasové práce, který činí 416 hodin ročně, kdy 150 hodin může zaměstnavatel nařídit, na zbytku se musí se zaměstnancem dohodnout - stačí ústní dohoda. Do uvedeného limitu se nezapočítává práce přesčas, za kterou bylo poskytnuto náhradní volno. Ve zdravotnictví je poměrně běžné, že lékaři odpracují přesčasových hodin více, než stanoví uvedený limit. Tyto hodiny proplácí každé zdravotnické zařízení jinak. Je všeobecně známo, že se jedná o postup, který není v souladu se zákonem, nicméně stávající zdravotnický systém neumožňuje jiný postup. Zdravotnická zařízení u jednotlivých zaměstnanců nemohou vykázat za rok více než 416 hodin práce přesčas, proto někteří uzavírají na další práci přesčas dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti, případě ji vykazují jako čekání na práci na pracovišti - důležité je, aby za tuto práci zaměstnanec obdržel odměnu minimálně ve výši, která by mu náležela za práci přesčas.
  3. Příplatek za noční práci (§ 125 ZP u platu a §116 ZP u mzdy) - je nárokovou složkou platu, která náleží zaměstnanci za každou hodinu práce mezi 22. a 6. hodinou. Jeho výše činí 20 % průměrného hodinového výdělku zaměstnance v platové sféře a 10% ve mzdové sféře. Je však běžné, že právě ve mzdové sféře bývá kolektivní smlouvou dohodnut vyšší příplatek.
  4. Příplatek za práci v sobotu a v neděli (§ 126 ZP u platu a §118 ZP u mzdy) - je nárokovou složkou platu, která náleží zaměstnanci za každou hodinu práce v sobotu a v neděli. Jeho výše činí 25 % průměrného hodinového výdělku zaměstnance v platové sféře a 10% ve mzdové sféře. I zde je běžné, že právě ve mzdové sféře bývá kolektivní smlouvou dohodnut vyšší příplatek 
  5. Příplatek za práci ve svátek (§ 135 ZP u platu a 115 ZP u mzdy) - je nárokovou složkou platu, která náleží zaměstnanci za každou hodinu práce ve svátek. Jeho výše činí 100 %průměrného hodinového výdělku zaměstnance. Zde je situace zákonem stanovena jinak než u práce přesčas - primárně náleží zaměstnanci za práci ve svátek náhradní volno v rozsahu vykonané práce a pokud se na tom se zaměstnavatelem dohodne, pak příplatek ve výši průměrného výdělku. Zaměstnanec obdrží tedy svou mzdu a k tomu navíc příplatek ve výši průměrného výdělku. 
  6. Příplatek za ztížené pracovní podmínky (§128 ZP u platu a §117 ZP u mzdy) - je nárokovou složkou platu, pokud zaměstnanec splní stanovené podmínky. V soukromé sféře je výše příplatku stanovena ve výši 10% minimální mzdy, v platové sféře pak ve výši 5% minimální mzdy resp. je stanovena příslušným nařízením vlády ve výši 500,- Kč až 1800,- Kč. Konkrétní případy, kdy náleží lékaři příplatek za ztížené pracovní prostředí je stanoven v ust. §6 zákona č. 567/2006 Sb., kdy lékařů se tento příplatek týká nejčastěji při výkonu radiační činnosti vykonávané v kontrolovaném pásmu pracovníky kategorie A (poznávacím znamením bývá nošení dozimetru), dále při pracovní činnosti spojené s vyšetřováním a léčením osob hospitalizovaných na klinických pracovištích specializovaných na léčení infekčních onemocnění nebo při práci s cytostatiky. Nejčastěji jde tedy o lékaře pracující na pracovištích: RDG, infekce, onkologie, operační sály. 
  7. Odměna za pracovní pohotovost není sice složkou platu, avšak je upravena v § 140 ZP. Pracovní pohotovost může být vykonávána pouze mimo pracoviště (mimo pracovní dobu) a náleží za ni odměna ve výši 10 % průměrného hodinového výdělku za hodinu pracovní pohotovosti. Za nepřijatelné považujeme zneužívání institutu pracovní pohotovosti a proplácení práce přesčas odměnou za pracovní pohotovost.
  8. Existují i další příplatky, které však nejsou pro potřeby tohoto článku nutné (například za vedení nebo zastupování ve vedení).

Nárokové příplatky se při finálním výpočtu platu sčítají. Například za víkendovou službu v platové sféře tedy lékaři náleží příplatek ve výši 25% za každou odpracovanou hodinu (víkendový příplatek), dalších 25% za práci přesčas a dalších 20% za odpracovanou noční hodinu (tedy celkem příplatek 50% za každou denní hodinu a příplatek 70% za každou noční hodinu). Příplatek se vždy počítá z průměru pro náhrady, který bývá vyšší než hodinová mzda. 

Za práci přesčas může být zaměstnanci poskytnuto po dohodě se zaměstnavatelem náhradní volno (například když ráno po službě jdete domů). O náhradní volno se poté snižuje počet proplacených hodin práce přesčas.

Z dalších způsobů, jak zvýšit měsíční svůj příjem zmiňujeme například výuku studentů zdravotnických oborů (ošetřeno zvláštní smlouvou s lékařskou fakultou) nebo vědecko-výzkumnou činnost (v rámci prezenčního Ph.D. studia nebo grantových financí). Značnou pomocí může být podílení se na klinických studiích, kdy tato činnost je odměňována nad rámec měsíční mzdy nebo platu.

Někteří poskytovatelé zdravotních služeb ještě vyplácejí odměny za dobré hospodářské výsledky, případně odměny na základě vyhodnocení předem stanovených kritérií. 

Závěr

Ačkoliv se finanční ohodnocení lékařů v posledních letech zlepšilo, zůstává práce přesčas pro mladší lékaře významným a často nenahraditelným zdrojem příjmu. Řádné proplácení přesčasů včetně všech souvisejících příplatků považujeme za samozřejmost.

Líbil se vám článek?

Napište nám svůj názor nebo sdílejte se svými přáteli.

Čtěte také

Opět si dovolím na úvod slova klasika: "Pětistovka má stejnou hodnotu, ale ty věci jsou pořád nějak dražší..." Ať už jsou vaše vyšší cíle jakékoli, do práce chodíme (alespoň většina) kvůli penězům. Vzpomínám na výrok jednoho lékaře: "Jó, náš pan přednosta, neustále chodí zadumaný a skleslý, ale jednou měsíčně se mu spolehlivě zvedne nálada."Pokud...

Při jarní vlně pandemie COVID-19 vyvstávala řada dotazů, jak vlastně bude nemoc COVID-19 u zaměstnanců posuzována. Co když je jim nařízena karanténa z důvodu rizikového kontaktu na pracovišti? Je to jiné, když mají nebo nemají klinické příznaky onemocnění? Ohledně uvedeného tématu panovala nejasnost a řada otázek.

Důležitým tématem, které nepochybně patří do naší příručky mladého lékaře, jsou rezidenční místa, jejichž problematika byla v minulosti často diskutována, kritizována a několikrát změněna. Domníváme se, že každý starší medik nebo mladý lékař by měl mít povědomí o tom, co vlastně rezidenční místo je, k čemu a komu je určeno, zda je výhodné ho získat...

Není potřeba zdůrazňovat, že zdravotnická dokumentace (dále také "ZD") je jeden z nejdůležitějších nástrojů používaných ve zdravotnictví, který je nezbytný pro řádné poskytování zdravotních služeb. Jako taková požívá značné právní ochrany a nakládání s ní je striktně regulováno právními, ale i interními předpisy poskytovatelů zdravotních služeb. V...

V rámci portálu Po medině Vám budeme postupně přinášet rozhovory s mladými lékaři různých specializací. Cílem této rubriky s názvem "O kapitolu napřed" není nic jiného, než nabídnout studentům všeobecného lékařství náhled do období po poslední státnici. Věříme, že vás rozhovory svou strukturou obohatí i pobaví. Prvním respondentem je absolvent 3....

Z deníčku personalisty..."Víte, my si uvědomujeme, že potřebujete, abychom sloužili, ale my máme také vlastní životy a nechceme trávit v nemocnici 6 nocí v měsíci, nechceme tento systém nadále podporovat, a proto nebudeme sloužit více, než nám umožňuje zákoník práce.", říkají lékaři. Plně jim rozumím, také nám situace ve zdravotnictví nevyhovuje a...

Kmen, odborný dozor a dohled, rezidenční místo, logbook nebo vzdělávací program. Jednomu aby z toho nešla hlava kolem. Dovolím si začít citátem klasika: "Starostí lékaře je i to, aby pacient po vyšetření, když se oblékne, měl na sobě vše, co svlékl." Specializační vzdělávání je proces profesního růstu lékaře vedoucí k získání specializované...

Specializační vzdělávání se ukončuje atestační zkouškou před oborovou atestační komisí na základě žádosti uchazeče o vykonání atestační zkoušky (přihláška k atestační zkoušce). Přihlášku lze podat elektronickou formou v aplikaci EZP (evidence zdravotnických pracovníků) na této adrese. Přihlášku je nutné vyplnit a odeslat nejpozději 60 dnů před...

V minulém týdnu jsme pro vás vyzpovídali Jozefa Šelenga, mladého kardiologa z Ostravy. Celý rozhovor byl velmi inspirativní, ale zároveň velmi obsáhlý. Nyní přinášíme druhou část o tom, jak v jeho očích vypadá běžný pracovní den.

Lékaři jsou povinni předepisovat léčivé přípravky formou eReceptu od 1. ledna 2018. Tuto povinnost zavádí novela zákona č. 378/2007 Sb., o léčivech. V tomto článku stručně shrneme podstatné informace o eReceptu a výjimečné případy, kdy lze předepsat léčiva v listinné podobě.

Taky to znáte? Po maturitě zdánlivě nekonečné studium medicíny uplynulo jako voda a vy stojíte na hraně posledního, šestého ročníku. Během následujícího roku musí člověk zvládnout nejen státnice, ale také dozrát v zodpovědného, empatického a svědomitého jedince, nosícího titul MUDr. před jménem. Jaké jsou ale další aspekty přechodu z lékařské...

Složitá otázka, kterou si alespoň jednou v životě položil snad každý medik. Začít kariéru ve velké fakultní nemocnici, nebo naopak v menší nemocnici okresního typu? A existuje vlastně ideální univerzální cesta, jak kariéru správně začít? Už způsob položení poslední otázky je vlastně odpovědí - neexistuje. Správných cest existuje několik a každému...

Úspěšné zvládnutí ústního pohovoru nebo konkurzu je často nezbytnou podmínkou k získání pracovního místa na vysněném pracovišti. Pravdou sice je, že vzhledem k personální situaci v českém zdravotnictví si absolventi lékařských fakult mohou často vybírat z více pracovních nabídek. Na druhé straně ale existují pracoviště, kde se na jedno místo může...

Část mediků (nebo obecně studentů) v posledním ročníku studia si možná pomyslí: "to napíšu hned" nebo "stejně to dnes nikdo nečte". Ani jedno není pravda. Ačkoliv se příprava kvalitního CV může zdát jako jednoduchý nebo časově nenáročný úkol, opak je pravdou. Napsat opravdu dobře připravený a promyšlený životopis nějakou dobu trvá. Na druhé straně...

Poslední ročník studia je pravděpodobně tím nejhorším a zároveň nejlepším, co vás během medicíny čeká. Čtyři nebo pět náročných státních zkoušek ze základních medicínských oborů je bezesporu strašákem a náročným zakončením vysokoškolského studia. V následujícím článku se pokusíme přiblížit vám úskalí šesťáku a samotných státních zkoušek. Zároveň...

Jedním z hlavních cílů našeho portálu je poskytovat konečným uživatelům maximum užitečných a aktuálních informací. Abychom toho mohli dosáhnout, musíme vědět, které informace konkrétně studenty medicíny a lékaře při volbě oboru a pracovního místa zajímají.

Vítejte na zdravotnickém informačním a profesním portále Po medině. Jedná se o projekt studentů všeobecného lékařství, kteří se v době pandemie koronaviru zamýšleli nad svou profesní budoucností a při shánění potřebných informací zjistili, že jich na webu značná část chybí.