Čas před zkouškami je pro medika posvátný. Je to mantra, často ten nejdůležitější předpoklad budoucího úspěchu nebo neúspěchu. Běží neúměrně rychle, a zrychluje. Řídí se vlastními pravidly. Čím víc nestíháte, tím víc letí. Máte pocit, že je ho nedostatek na úplně všechno, na jídlo, přátelé, sport, relaxaci, ale hlavně na studium a spánek. A to je naprosto normální! Je ale čas opravdu tak neúprosný, nebo se dá maličko ohýbat dle našich potřeb? Šlo by zmírnit stres, který časový tlak vyvolává úplně u každého?

Odpovědí je Time – management. Řešení, metoda, která nás učí smysluplně využívat čas, který máme k dispozici. Bohužel čas opravdově řídit nelze, můžeme ale zapracovat na jeho efektivitě, tedy na výkonu, který v určitém čase chceme a musíme podávat.

Práce s vlastním využíváním času se hodí nejen medikům, ale i absolventům a obecně lékařům. Přetížení, pocity nedostatku času mohou narušovat kariérní spokojenost a přispívat k syndromu vyhoření. Vzdělávání v této oblasti, a to ideálně už na fakultách, může potenciálně poskytovat výhody nejen pro mediky, ale následně pro klinické zdravotníky a jejich pacienty. Ráda bych Vám přiblížila pár nejzákladnějších zásad pro práci s omezeným časem, abyste ho dokázali využít na maximum a až Vám čas dojde, byli jste co nejlépe připraveni.

Určete si cíl. Jasně, cíl je zvládnutá zkouška. Ale to je příliš vágní a dlouhodobé. Na anatomii jste se učili jak dlouho? Měsíc? Na farmakologii víc? Příliš dlouhý interval pro udržení motivace! Abyste neztráceli tempo a dalo se to zvládnout, musíte si zvolit menší, dílčí cíle. Ideálně na každý den, nebo maximálně pár dní. Nepodceňujte to!

Plánujte, a to přesně! Je nezbytné, abyste si přesně naplánovali, co který den, maximálně za pár dní, uděláte – ano, krátkodobý cíl. Kolik se naučíte otázek, kolik si jich zopakujete. NIKDY si neplánujte plnou kapacitu dne. Řiďte se pravidlem 60/40. 60 % času věnujte plánu a 40 % nechte náhodným a nepředvídatelným událostem, tedy třeba tomu, co jste zapomněli, nebo co si potřebujete nakreslit, vyhledat další zdroj, prodiskutovat s kolegy…. Nebo prostě jen přijde krize a vy potřebujete nutně dvě hodiny vypnout, tím, že máte rezervu se nedostanete pod zbytečný tlak a omezíte stres.

Řiďte se svojí vlastní výkonností. Už za sebou nějaké to učení máte a určitě se neučíte všichni ve stejnou dobu, že? Někdo v noci, někdo vstává brzy ráno, jen po obědě to nedává asi nikdo. Nestresujte se tím zbytečně a poslouchejte svoje tělo a mozek. Jde to ráno? OK. Jde to večer a v noci, taky OK. Respektujte svoji individualitu a nepranýřujte se za ní.

Zkuste spojit podobné věci. Občas se některé otázky neustále opakují napříč zkouškami. Typicky vitaminy. Otázka, kterou se, ruku na srdce, učíte neustále dokola, ale jako příklad je ideální. Rozpustné v tucích a ve vodě – dvě mouchy jednou ranou. Určitě najdete víc podobných věcí. Pokud si zaznamenáváte zdroje nebo si třeba i vypisujete poznámky, ušetříte cenný čas, když se k nim budete efektivně vracet.

Nenechte se vyrušovat. Ztlumte mobil, nebuďte online na sociálních sítích, klidně se i zamkněte. Umět říct ne, teď nemůžu, mám práci, všem a všemu, to se stává extrémně důležitým a nepostradatelným uměním rozvržení času. Kdo se někdy na podobné zkoušky učil, ten pochopí. Kdo nikdy žádnou zkoušku neskládal, nepochopí to, nikdy, tak neplýtvejte čas ani energii sebeobhajobou.

Zaměřte se na to obtížné a pro vás nepříjemné ve správnou dobu, kdy jste nejproduktivnější. Někdo se učí seznam otázek od A do Z. Obecné doporučení zvládnout obtížné a náročné úkoly vychází z toho, že si je dáte jako denní prioritu. Po jejich překonání se zvýší Vaše motivace, uklidníte se, získáte více sebevědomí a další, jednodušší věci půjdou mnohem lépe.

Poznejte a zpracujte své zloděje času. Rušivé elementy a všechno, co odvádí Vaši pozornost, musíte nejdřív sami u sebe identifikovat. Někdo nemá jasné krátkodobé cíle, někdo dělá příliš věcí najednou. Někdo těžko odmítá pozvání do hospody. Někdo neodkládá telefon. Obecně má velká část mediků sklony k perfekcionismu a chce znát úplně všechno (velice častý žrout času, který se nikdy nedá zvládnout a naplnit), ztrácíte čas technickou stránkou nebo hledáním zdrojů. Téměř se vším se dá pracovat. Například: buďte na zkouškové připraveni, mějte literaturu pohromadě už z průběhu semestru a jen doplňujte. Neuvěřitelně to šetří čas.

Neprokrastinujte, neodsouvejte. Svůj plán dodržujte s co největší přesností. Na Váš stres a psychickou pohodu to bude mít zázračný vliv. Samozřejmě se stane, že nesplníte všechno přesně, jak jste si naplánovali, ale třeba to druhý den doženete. Jakmile začnete tlačit věci před sebou, je to důsledek nesprávného plánovaní, nedodržení pravidla 60/40, přílišnému zaměření se na detaily a tím odsouvání dalších důležitých věcí nebo osobní problém se zloději Vašeho času. Medici jsou téměř všichni schopní se látku naučit. To, co je odlišuje, jsou právě schopnosti spojené s jejich emoční inteligencí, soft skills, zvládání Time – managementu. Umět se donutit dělat i nepříjemné věci, najít i v těch těžkých chvílích zbytky vnitřní motivace.

Nepodceňujte aktivní odpočinek! Jedna z nejdůležitějších věcí na zkouškovém vůbec! Odpočinek, nejlépe aktivní, čas na zpracování informací, na regeneraci mozku i těla, ten musíte nutně zařadit do každodenního plánu. Ať sebevíc nestíháte, vždycky Vám udělá dobře alespoň 30 minut procházky na vzduchu. A paradoxně Vám to ušetří mnoho času. Zabere to totiž mnohem méně času, než kdy si budete odpočinkovou aktivitu vyčítat, psát si o tom s kolegy, chodit do kuchyně, otevírat lednici, uklízet pokoj nebo cokoliv jiného. A navíc, studie jasně prokazují, že fyzická aktivita je pro myšlení a udržení mozku v pohotovosti naprosto zásadní. Takže v pokoji si klidně nechte bordel, ale jděte běhat, chodit, na kolo. Denně s tím počítejte ve svém plánu.

Spěte. Vážně, spát musíte! Důsledky dlouhodobé spánkové deprivace jsou jasně prokázané a ve výsledku je pak Vaše bdění naprosto kontraproduktivní. Ano, v tomhle extrémním období to asi nebude na osm hodin sladkého, růžového spánku, ale dělejte, co můžete. Pracujete mozkem, jede na plné obrátky, on odpočinek potřebuje.

Optimismus. Udržujte si dobrou náladu, nadhled a optimismus maximálně, jak to jde, svými vlastními metodami. Pokud máme a priori negativní přístup, vytváříme vnitřní blokádu, kterou překonat vyžaduje spousty dalšího času navíc. Navíc se sami demotivujeme a rychleji všechno vzdáváme. Ano, ráda, která se dá vydržet prvních pět otázek, ale vyplatí se na ni minimálně myslet.

Převezměte zodpovědnost. Nedá se nic dělat. Výsledky budou záležet převážně jen na Vás. Hlavním parametrem, jak zvládnout Time – management ve zkouškovém období je Vaše disciplinovanost. Samo to prostě nejde a nepůjde. Čas změnit nemůžete, přístup k němu ale ano. Jen malá část života je určena tím, co se opravdu děje, více tím, jak se k tomu postavíte.

Když se něco nepodařilo, promyslete proč, zjistěte příčinu a změňte to, co se dá. Pak dosáhnete pocitu, že jste opravdu udělali maximum, co bylo ve Vašich silách! Musíte vědět, kam chcete směřovat, na čem Vám záleží, čeho chcete dosáhnout a co je pro to potřeba udělat. Tohle jde velice lehce zpočátku, postupně hůře a hůře, ale každé zkouškové jednou skončí a pak – SE ODMĚŇTE, zasloužíte si to!

A pointa nakonec …

Smiřte se s tím, že NIKDY nebudete umět úplně všechno. A to je normální a v pohodě. Existují předměty, kde by to nejspíš šlo, ale těch je minorita. Nové informace k jednotlivým oborům se objevují tak rychle, že mají i klinici potíže tohle tempo udržet. To je realita, a tak to je. Vy si to uvědomte, čerpejte z toho sílu a nenechte se paralyzovat! Zkoušející jsou také jen lidé, i když je tak často nevnímáte, a občas se tak nechovají. Když budou chtít, vždycky, vždycky, mohou vytáhnout něco, co vědět nebudete. To je fakt, ne strašení. Proto se zaměřujte na celek, na pochopení principů, souvislostí, provázanosti. Poznají a odmění, když rozumíte tomu, co říkáte!

Dovednosti Time-managementu jsou jednou z klíčových schopností k osobnímu a profesnímu úspěchu mediků, později i všech lékařek a lékařů, tak na tom pracujte.

MUDr. Tereza Ettlerová, MBA