Kvalita výuky na 3. lékařské fakultě Univerzity Karlovy

Jak hodnotí studenti připravenost na praxi a kde vidí prostor ke zlepšení

Výuka medicíny se často hodnotí skrze sylaby, počty hodin nebo akreditace. Jenže to nejdůležitější se většinou ukáže až ve chvíli, kdy student poprvé stojí u pacienta a musí převzít odpovědnost. Právě proto jsme se rozhodli zeptat přímo těch, kterých se to týká nejvíc, studentů a čerstvých absolventů lékařských fakult.

V roce 2025 jsme uskutečnili průzkum Kvalita výuky na českých lékařských fakultách, do kterého se zapojilo více než 1 000 studentů 5.–6. ročníků a absolventů napříč Českou republikou. Aby výsledky nebyly jen obecnou statistikou, ale skutečně využitelným podkladem pro změny, zpracováváme je po jednotlivých fakultách.

Silná fyziologie, klinické dovednosti a důraz na anamnézu

Výsledky průzkumu ukazují, že studenti 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy se v několika klíčových oblastech cítí lépe připraveni než jejich kolegové na jiných českých fakultách. Nejvýrazněji se to projevuje v preklinické výuce fyziologie, kde dosáhli průměrného hodnocení 7,3 bodu oproti celostátním 7,0.

Pozitivně vyznívá také celkové hodnocení klinických dovedností. Studenti 3. LF UK je ohodnotili průměrným skóre 6,5 bodu, zatímco republikový průměr činil 6,2 bodu. Data tak naznačují, že se absolventi fakulty cítí v klinickém prostředí relativně jistě.

Ještě výrazněji se tento trend potvrzuje u jedné z nejzákladnějších kompetencí mladých lékařů, správného a systematického odběru anamnézy. V této oblasti dosáhli studenti 3. LF UK velmi vysokého hodnocení 8,7 bodu, což je mírně nad celostátním průměrem 8,5 bodu. Právě schopnost strukturovaně pracovat s informacemi od pacienta je přitom považována za základ kvalitní klinické péče.

Farmakologie, dohled lektorů a zpětná vazba jako slabší místa

Vedle těchto pozitivních výsledků ale data upozorňují i na oblasti, kde studenti 3. LF UK vnímají rezervy. Nejvýrazněji se to týká preklinické výuky farmakologie. V této disciplíně dosáhla fakulta průměrného hodnocení 5,2 bodu, zatímco celostátní průměr činil 5,9. Rozdíl naznačuje, že právě tato oblast by mohla patřit mezi témata dalšího pedagogického rozvoje.

Mírně podprůměrné výsledky se objevují také v oblasti přímého dohledu vyučujících při nácviku klinických dovedností. Pouze 8 % studentů 3. LF UK uvedlo, že jsou během výuky pod dohledem lékaře „vždy“, zatímco republikový průměr přesahuje 11 %.

Podobně vyznívají i data týkající se zpětné vazby. Pouze 32,18 % studentů 3. LF UK uvedlo, že zpětnou vazbu dostává „téměř vždy“, což je oproti 35,98 % celostátního průměru výrazně méně. Výsledky tak opět ukazují, že systematická práce s hodnocením výkonu studentů patří mezi oblasti, kde studenti cítí prostor pro zlepšení.

Co by studenti ve výuce změnili

Otevřené odpovědi studentů dokreslují kvantitativní výsledky konkrétními zkušenostmi z praxe. Medici z 3. LF UK často zmiňují potřebu menších skupin při praktické výuce na odděleních, ideálně ve složení dvou až tří studentů, s aktivní účastí lékaře a možností získat okamžitou zpětnou vazbu.

Další respondenti by uvítali větší důraz na praktické dovednosti a systematičtější práci s interpretací laboratorních výsledků. Objevují se také návrhy na zavedení kurzů zaměřených na time management v klinickém provozu nebo na častější rotace po odděleních, včetně ranní účasti na vizitách a zapojení do administrativní práce pod dohledem lékařů.

Společným jmenovatelem odpovědí je snaha o realističtější kontakt s každodenním provozem nemocnice a možnost aktivně se podílet na péči o pacienty.

Jak výsledky hodnotí samotná fakulta

Vedení 3. LF UK vnímá průzkum především jako nástroj pro dlouhodobé sledování trendů a efektivity zaváděných změn ve výuce. Oceňuje zejména detailní strukturování klinických kompetencí, které umožňuje přesněji identifikovat oblasti dalšího rozvoje.

Fakulta zároveň upozorňuje na systémové limity klinické výuky, které se netýkají pouze České republiky. Zkracující se délky hospitalizací a rostoucí počty studentů snižují dostupnost pacientů pro praktickou výuku. Reakcí na tuto situaci je rozšiřování spektra výukových pracovišť mimo fakultní nemocnice, větší zapojení ambulantních zařízení a další rozvoj simulační výuky.

Vedení fakulty vyjadřuje spokojenost s celkovým hodnocením klinické připravenosti studentů i s výsledky v oblasti komunikačních dovedností, zároveň však zdůrazňuje, že další zvyšování kvality zůstává trvalou prioritou.

Data jako nástroj ke změně

Cílem průzkumu Kvalita výuky na českých lékařských fakultách není hledat nejlepší nebo nejhorší fakultu. Smyslem je otevřít debatu o tom, jak výuku dál zlepšovat, aby absolventi vstupovali do praxe s větší jistotou a menším stresem.

V případě 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy výsledky ukazují kombinaci silné klinické přípravy a velmi dobré připravenosti v oblasti anamnézy spolu s výzvami v preklinické farmakologii, dostupnosti lektorů při praktické výuce a systematičtější práci se zpětnou vazbou. Právě tato rovnováha mezi pozitivy a rezervami vytváří prostor pro další posun v přípravě budoucích lékařů.

📎 Kompletní výsledky průzkumu pro 3. LF UK i ostatní lékařské fakulty
(včetně detailních grafů, otevřených odpovědí a celostátního srovnání)
najdeš zde:
👉 www.pomedine.cz/kvalita-vyuky