Číslo týdne: 27 %

Ke konci roku 2024 bylo v Česku 7 227 aktivních lékařů se specializací všeobecné praktické lékařství. Více než čtvrtina z nich (26,9 %) bylo ve věku 65+, a téměř polovina (46,3 %) ve věku 55+. 

Data pocházejí z nejnovějšího výstupu ÚZIS Personální kapacity ve zdravotnictví 2024, zveřejněného v únoru 2026, referenčním obdobím jsou roky 2023 a 2024. 

Reforma primární péče: co se má změnit?

A právě proto je vysoce aktuální reforma primární péče. Její implementační plán schválila vláda v listopadu 2025, realizace je naplánována do roku 2035 a jejím gestorem je Ministerstvo zdravotnictví ČR.

Část změn už probíhá delší dobu, kompetence praktických lékařů se v posledních letech rozšiřovaly například v oblasti léčby chronických onemocnění. Nekomplikovaní pacienti mají ve větší míře zůstávat u praktika, zatímco specializovaná péče se má soustředit na složitější případy. Kratší hospitalizace a přesun části výkonů do ambulantní a jednodenní péče navíc zvyšují význam primární péče před hospitalizací i po propuštění pacienta.

Cílem reformy proto není pouze zvýšit počet praktiků. Má změnit rozdělení práce mezi praktickými lékaři a specialisty, organizaci práce v ordinacích i způsob, jakým se v primární péči pracuje s pacienty.

Mezi hlavní oblasti reformy patří:

• rozšíření kompetencí praktických lékařů a jasnější rozdělení práce  mezi primární a specializovanou ambulantní péči,
• lepší management chronických onemocnění tak, aby větší část péče o stabilizované pacienty zůstávala u praktika,
• odstraňování preskripčních omezení pro praktické lékaře,
• nové organizační modely praxí, včetně podpory týmové a sdružené péče,
• zvýšení dostupnosti primární péče, zejména ve venkovských a hůře obsaditelných oblastech,
• změny specializačního vzdělávání a větší důraz na praktické lékařství už během studia,
• digitalizace a standardizace vybavení ordinací,
• a také měření a zvyšování kvality preventivní péče.

Více kompetencí, jiný model ordinace

To ale znamená větší nároky na ordinace. Jeden lékař dnes kromě samotné diagnostiky a léčby řeší prevenci, chronické pacienty, koordinaci péče i administrativu. Rozšíření kompetencí proto nestačí samo o sobě, musí se změnit i organizace práce.

Jedním z řešení jsou týmové a sdružené praxe, kde se práce rozděluje mezi více lékařů, sestry, koordinátory a administrativní pracovníky. Lékař se tak může více soustředit na medicínská rozhodnutí, zatímco část organizační a edukativní agendy převezme tým. Výhodou je také zastupitelnost a možnost flexibilnějších úvazků.

To je důležité právě pro generační obměnu. Nový lékař nemusí nutně převzít celou samostatnou ordinaci se všemi jejími provozními povinnostmi. Může vstoupit do existujícího týmu, postupně převzít část pacientů a podílet se na fungování praxe společně s dalšími lékaři.

Od čekání na pacienta k aktivní prevenci

Současně se primární péče posouvá od převážně reaktivního modelu k aktivnější práci s pacienty. Data z ordinací umožňují vyhledávat například pacienty, kteří nechodí na prevenci, nebo ty s vyšším rizikem komplikací. S rostoucím počtem chronicky nemocných tak nejde jen o to zvládnout jednotlivé návštěvy, ale dlouhodobě řídit péči o celou registrovanou populaci.

Stárnutí praktiků proto není jen otázkou počtu lékařů, kteří odejdou do důchodu. Probíhá současně s přestavbou primární péče. Nová generace má přicházet do systému, ve kterém bude mít praktik širší kompetence, větší odpovědnost za chronické pacienty a prevenci a zároveň bude více pracovat v týmu.

Zatím je taková praxe těžko představitelná. Proto jsme požádali o odborný komentář MUDr. Pavla Hroboně, M.S., spoluzakladatele Advance Healthcare Management Institute a také spoluzakladatele Primaria a.s., nového poskytovatele primární péče v Česku. Jak bude vypadat práce praktických lékařů a jak se může primární péče vyrovnat s rostoucími nároky, které na ni reforma klade?