Komentář Pavla Hroboně: Primární péče stojí na prahu nové éry

Více než čtvrtina praktiků je ve věku 65+, téměř polovina spadá do kategorie 55+. Zároveň dochází k navyšování kompetencí praktiků a česká populace rychle stárne, což mimo jiné znamená, že významně přibývá chronických onemocnění. Jak problém řeší reforma primární péče a jak bude primární péče vypadat v budoucnu? Přinášíme komentář MUDr. Pavla Hroboně, M.S. k článku Více než čtvrtina praktiků je v důchodovém věku. Kdo převezme jejich ordinace?

Komentář MUDr. Pavla Hroboně, M.S.

Primární péče v České republice skutečně stojí na prahu nové éry. Ta ji z odborného hlediska učiní mnohem zajímavější pro zdravotníky a přínosnější pro pacienty. Je třeba si přiznat, že historicky se odborné těžiště poskytování zdravotních služeb v ČR nacházelo v nemocnicích a do určité míry v ambulancích specialistů. Praktik v mnoha případech fungoval hlavně jako distributor péče. To není model vhodný pro odborný růst lékařů ani pro jejich přínos pacientům. A hlavně se stává neudržitelným v době, kdy převažujícím zdravotním problémem jsou chronické nemoci a k tomu významně stárne obyvatelstvo.

Pacienti s několika chronickými nemocemi potřebují soustavnou péči o celou svoji osobnost, nejen o danou nemoc nebo orgán. Bez jejich adherence k léčbě a alespoň částečné změny životního stylu jsou chronické nemoci neřešitelné. Prevence na všech úrovních, včetně omezování rizika rozvoje chronických nemocí a jejich komplikací, se musí stát běžnou součástí poskytování zdravotních služeb. A právě praktičtí lékaři jsou v nejlepší situaci vnímat pacienty holisticky a ovlivnit je v jejich přirozeném životním prostředí.

Jak se ale má praktik s čekárnou plnou akutních pacientů systematicky věnovat prevenci? Odpovědí jsou vedle většího zapojení technologií skupinové praxe, ve kterých administrativu od sester převezme recepce a sestry se mohou soustředit na skutečně odbornou práci, včetně edukace pacienta a jeho přípravy na schůzku s lékařem. Moderní technologie umožní lépe zorganizovat souhru celého týmu a také s pacienty efektivně komunikovat i mimo ordinaci.

Skupinové praxe jsou standardem – a zároveň nutnou podmínkou skutečného naplnění široké role praktického lékaře – například ve skandinávských zemích, v Anglii, ale také v Holandsku. Přináší lékařům a sestrám možnost soustředit se na práci s pacientem, větší zastupitelnost, lepší možnost odborného růstu včetně částečné specializace, týmovou práci a schopnost stát se skutečným průvodcem pacienta jeho zdravím a celým zdravotním systémem, aniž by taková snaha vedla k sebeobětování a vyhoření. Pacientům potom přináší mnohem širší spektrum péče v blízkosti jejich domova, což je zcela zásadní zejména pro staré křehké pacienty.

V ČR jsme na prahu této nové éry primární péče. Změnil se pohled na její význam, padla většina byrokratických omezení pro rozšíření role praktických lékařů. Jsem přesvědčen, že skupinové praxe a možnost být zásadním přínosem ve zlepšení a udržení zdraví svých pacientů vyhovují i profesním a životním potřebám nové generace zdravotníků. Je to i důvod, proč jsme založili Primaria, poskytovatele zdravotních služeb nového typu, který má naplnit výše popsané ambice.

MUDr. Pavel Hroboň, M. S.

Lékař a ekonom, který patří mezi přední české odborníky na zdravotnické systémy a jejich řízení. Působil jako náměstek ministra zdravotnictví a ředitel strategie ve Všeobecné zdravotní pojišťovně. Přednáší ekonomii zdravotnictví na Univerzitě Karlově a v letech 2022–2025 byl členem Národní ekonomické rady vlády České republiky. Je spoluzakladatelem Advance Healthcare Management Institute a také moderní sítě lokálních ambulancí Primaria, a.s.