Medici jsou se studiem spokojení, cítí ale duševní nepohodu

Studium medicíny je prestižní a smysluplné, zároveň časově i psychicky náročné. V tom ale nehraje roli samotná náročnost studia, ale také očekávání, která na sebe kladou sami studující nebo ponižující chování ze strany vyučujících.

Potvrzuje to rozsáhlé šetření projektu KULTIMED, do kterého se zapojilo 1 496 studentů a studentek osmi českých lékařských fakult.

44 % studujících označilo svou duševní pohodu v uplynulém roce za spíše nebo velmi špatnou. Téměř polovina z nich (49 %) pak v souvislosti se studiem zažívá úzkost, nervozitu nebo stres více než polovinu dní v měsíci. Každý pátý studující tyto pocity zažívá dokonce každý den.

Obava ze zklamání i touha uspět

Časová náročnost studia je podle výsledků téměř univerzální zkušeností. Za velmi nebo spíše vysokou ji považuje 96 % studujících. Největší zátěž představuje především obrovský objem učiva (98 %), intenzivní příprava na zkoušky (97 %) a pravidelná domácí příprava (93 %). Pro 79 % studujících je významnou zátěží také požadavek téměř stoprocentní docházky.

Psychickou zátěž ale zdaleka nevytváří jen množství učiva a jeho časová náročnost. Významnou roli hrají také očekávání, která na sebe studující kladou. Shodně 55 % uvádí jako důvod psychické nepohody obavu, že zklamou své okolí, nebo sami sebe. Pro 54 % je významným faktorem touha uspět.

Spokojení, ale pod tlakem

Na první pohled přitom výsledky působí paradoxně. 72 % studujících je se svým studiem velmi nebo spíše spokojeno. Nejlépe hodnotí vztahy se spolužáky a spolužačkami (87 %), profesionalitu vyučujících (81 %) a kvalitu výuky teoretických předmětů (76 %).

Velmi pozitivně vnímají také samotnou volbu oboru: 91 % považuje studium za zajímavé, 90 % za smysluplné a 93 % si je jistých budoucím uplatněním.

Problém tedy zjevně není v tom, že by medici svého rozhodnutí stát se lékařem litovali. Spíše se ukazuje, že smysluplnost a vysoká motivace mohou existovat současně s prostředím, které je psychicky vyčerpávající.

Ponižování a sexismus

Dalším výrazným tématem výzkumu je nevhodné chování. 29 % studujících zaznamenalo ze strany vyučujících projevy sexismu, 28 % diskriminaci na základě pohlaví a stejný podíl zesměšňování, ponižování či urážek. Studentky se s těmito zkušenostmi setkávaly častěji než studenti.

Nejde přitom vždy o jednotlivé excesy. Výzkum ukazuje, že v řadě případů se nevhodné chování opakuje. 

Ještě znepokojivější je, co se děje potom. Z 660 studujících, kteří popsali konkrétní incident, jich 92 % případ oficiálně nenahlásilo. Přibližně 40 % o něm neřeklo vůbec nikomu. Mezi důvody patřil nejen pocit, že incident nebyl dostatečně závažný, ale také obava z dopadů na studium nebo z toho, že nebude zachována anonymita.

Jaké prostředí formuje budoucí lékaře? 

Otázka kultury na lékařských fakultách je zásadní hlavně proto, že přímo formuje budoucí lékaře. Prostředí, ve kterém se vzdělávají, je zároveň prostředím, ve kterém si osvojují profesní normy a způsoby komunikace. 

A podle MUDr. Matěje Kučery z Národního ústavu duševního zdraví je právě to nejdůležitější zprávou, kterou průzkum KULTIMED přináší. „Otázka tedy není, jestli má být medicína náročná, ale zda musí být zároveň prostředím, ve kterém se člověk naučí, že požádat o pomoc je známkou slabosti. Podle mého názoru tomu tak nemá být,” píše ve svém komentáři. 

Přečtěte si celý komentář MUDr. Matěje Kučery.