Covid-19 jako nemoc z povolání

29.11.2020

Při jarní vlně pandemie COVID-19 vyvstávala řada dotazů, jak vlastně bude nemoc COVID-19 u zaměstnanců posuzována. Co když je jim nařízena karanténa z důvodu rizikového kontaktu na pracovišti? Je to jiné, když mají nebo nemají klinické příznaky onemocnění? Ohledně uvedeného tématu panovala nejasnost a řada otázek. 

Již 25.3.2020 však vydal výbor Společnosti pracovního lékařství ČLS JEP k podmínkám uznání nemoci COVID-19 stanovisko, kdy za nemoc z povolání ve smyslu nařízení vlády č. 290/1995 Sb. k datu 25.3.2020 je považováno za splnění určitých podmínek, i onemocnění COVID-19. Mezi zaměstnavateli toto i nyní vyvolává obavy, nicméně obavy nejsou na místě - na tyto situace jsou zaměstnavatelé pojištěni. Pro každý kraj je určeno pracoviště, které posuzování splnění podmínek nemoci z povolání posuzuje. Seznam pracovišť naleznete zde


I. Základní podmínky pro uznání nemoci z povolání - podmínky musejí být naplněny kumulovaně:

  1. Zaměstnanec prokazatelně přišel do úzkého profesního kontaktu s pacientem nebo s jinou osobou s prokázanou pozitivitou na COVID-19 v inkubační době tohoto pacienta nebo jiné osoby nebo v době manifestních projevů nemoci.
  2. U zaměstnance byla prostřednictví RT-PCR testu prokázána nákaza COVID 19.
  3. Onemocnění musí být klinicky manifestní - zaměstnanec trpěl klinickými příznaky onemocnění, což musí být uvedeno ve zdravotnické dokumentaci zaměstnance.


 II. Postup při podání žádosti o posouzení nemoci z povolání:

  1. V případě, kdy má zaměstnanec podezření na nemoc z povolání, obrátí se na svého praktického lékaře, a to telefonicky. Praktický lékař se zaměstnancem zkonzultuje podmínky pro posouzení nemoci z povolání.
  2. Pokud lékař dojde k závěru, že onemocnění mohlo opravdu vzniknout, odešle zaměstnance na specializované pracoviště s oprávněním pro posuzování nemocí z povolání. Na toto pracoviště je možno se obrátit i přímo, pokud by lékař odmítl vystavit žádanku k vyšetření.
  3. Zaměstnanec vyčká na pozvánku k vyšetření a dotazník.
  4. Zaměstnanec se dostaví na osobní konzultaci na středisku, s sebou je třeba donést: vyplněný dotazník, potvrzení o délce pracovní neschopnosti, výpis ze zdravotní dokumentace od praktického lékaře nebo jiného ošetřujícího lékaře, zejména popis průběhu infekčního onemocnění; kopie výsledků všech PCR testů COVID - 19 z laboratoří, včetně negativních; pokud proběhla hospitalizace, zprávu o ní.
  5. V případě, kdy specializované pracoviště uznání nemoci z povolání doporučí, provede příslušný orgán ochrany veřejného zdraví (příslušná Krajská hygienická stanice) šetření na pracovišti a rozhodne o tom, zda existovaly podmínky pro vznik předmětné nemoci na daném pracovišti. Zaměstnanec vyčká na vyjádření, které uznání nemoci z povolání doporučuje nebo nedoporučuje. Dále vyčká na epidemiologické šetření, které konečně rozhodne, zda bude či nebude COVID-19 uznán nemocí z povolání. Součástí šetření je zjišťování, kdy zaměstnanec nastoupil do zaměstnání; datum vstupní prohlídky; jméno lékaře, který ji provedl, s jakým závěrem; pracovní pozice; periodické prohlídky zaměstnance, jméno lékaře, který je provedl, s jakým závěrem; pracovní pozice před vznikem onemocnění; pracoviště; používané OOPP (osobní ochranné pracovní prostředky); činnosti, které zaměstnanec vykonával.
  6. Výsledek šetření sdělí orgán dle odst. 5) specializovanému pracovišti, které vydá rozhodnutí o uznání/neuznání nemoci z povolání.

III. Doplňující informace:

  • Podání žádosti o posouzení nemoci z povolání je zpoplatněno - následně při uznání nemoci z povolání je poplatek zaměstnanci proplacen.


IV. Nároky v případě nemoci z povolání:

Bolestné

V souvislosti s uznanou nemocí z povolání vzniká zaměstnanci nárok na bolestné za podmínek stanovených v Nařízení vlády č. 276/2015 Sb., o odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, ve znění pozdějších předpisů. Dle Přílohy 2. Kapitoly V. tohoto nařízení je stanovena škála bodového hodnocení bolesti v závislosti mimo jiné na objektivní délce trvání onemocnění, přičemž hodnota jednoho bodu je 250 Kč:

Bodové ohodnocení bolesti určené na základě výše uvedeného je však za podmínek ustanovení  § 6 předmětného nařízení možné navýšit, a to ze dvou důvodů. Prvním důvodem jsou komplikace vzniklé v souvislosti s tímto onemocněním (např. infekce rány, zánět žil, embolie ad.), které lze dělit na lehké komplikace (navýšení až o 10%), středně těžké komplikace (navýšení až o 30%) a těžké komplikace (navýšení až o 50%). Druhým důvodem je, zda došlo k náročnému způsobu léčby, zde může dojít k navýšení bodového ohodnocení bolesti až o 50%.

Ztráta na výdělku

Zaměstnanci s uznanou nemocí z povolání náleží rovněž náhrada za ztrátu na výdělku po dobu trvání pracovní neschopnosti či po skončení pracovní neschopnosti, pakliže bude mít trvalé následky, tedy zjednodušeně dorovnání do průměrného měsíčního výdělku zaměstnance, kterého dosahoval před vznikem nemoci z povolání.

Ztížení společenského uplatnění

V případě trvalých následků (zpravidla se hodnotí až rok poté) vzniká rovněž nárok na náhradu za ztížení společenského uplatnění, které se rovněž hodnotí dle bodové škály, ale v tomto případě je bodová škála uvedena v Příloze č. 4 Nařízení vlády č. 276/2015 Sb., zde je uvedeno rozmezí 1000 - 6000 bodů dle poškození funkce napadených orgánů nebo systémů a vlivu na celkový zdravotní stav, opět s hodnotou jednoho bodu ve výši 250 Kč:

Ostatní nároky

Dalšími nároky mohou být nárok na náhradu péče o poškozenou osobu a její domácnost a dále pak nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů spojených s léčbou (např. cestovné do zdravotnického zařízení, doplatky léčiv a zdravotnických prostředků apod.).

V. Nemoc z povolání u dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr

Oporu pro odškodnění zaměstnanců na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr dává ustanovení § 77 odst. 1 zákoníku práce, které výslovně stanoví, že není-li v tomto zákoně dále stanoveno jinak, vztahuje se na práci konanou na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr úprava pro výkon práce v pracovním poměru, tedy i odškodnění v případě nemocí z povolání a pracovních úrazů.

Důležitou skutečností je, že dohoda o provedení práce je pracovněprávní vztah malého rozsahu a nezakládá nárok na dávky nemocenského pojištění. Nárok na nemocenskou vzniká, pokud jste účastníkem nemocenského pojištění. Účastníkem se stanete jako zaměstnanci, ale při převýšení limitu i jako brigádnici (u dohody o provedení práce jde o výdělek nad 10 000,- Kč za měsíc, u dohody o pracovní činnosti nesmí být měsíční příjem nižší než je rozhodný příjem pro účast na nemocenském pojištění (v roce 2020 jde o částku 3 000 Kč/měsíc)).

I v případě, že zaměstnanec není účasten nemocenského pojištění a nemá nárok na doplatek do průměrného výdělku, je zaměstnavatel povinen u nemoci z povolání při výkonu činnosti na základě dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr odškodnit mimo věcné škody rovněž náhradu za bolest a ztížení společenského uplatnění a náhradu účelně vynaložených nákladů spojených s léčením.


JUDr. Jana Pająk a Mgr. Lucie Lukšová

Líbil se vám článek?

Napište nám svůj názor nebo sdílejte se svými přáteli.

Čtěte také

Opět si dovolím na úvod slova klasika: "Pětistovka má stejnou hodnotu, ale ty věci jsou pořád nějak dražší..." Ať už jsou vaše vyšší cíle jakékoli, do práce chodíme (alespoň většina) kvůli penězům. Vzpomínám na výrok jednoho lékaře: "Jó, náš pan přednosta, neustále chodí zadumaný a skleslý, ale jednou měsíčně se mu spolehlivě zvedne nálada."Pokud...

Při jarní vlně pandemie COVID-19 vyvstávala řada dotazů, jak vlastně bude nemoc COVID-19 u zaměstnanců posuzována. Co když je jim nařízena karanténa z důvodu rizikového kontaktu na pracovišti? Je to jiné, když mají nebo nemají klinické příznaky onemocnění? Ohledně uvedeného tématu panovala nejasnost a řada otázek.

Důležitým tématem, které nepochybně patří do naší příručky mladého lékaře, jsou rezidenční místa, jejichž problematika byla v minulosti často diskutována, kritizována a několikrát změněna. Domníváme se, že každý starší medik nebo mladý lékař by měl mít povědomí o tom, co vlastně rezidenční místo je, k čemu a komu je určeno, zda je výhodné ho získat...

Není potřeba zdůrazňovat, že zdravotnická dokumentace (dále také "ZD") je jeden z nejdůležitějších nástrojů používaných ve zdravotnictví, který je nezbytný pro řádné poskytování zdravotních služeb. Jako taková požívá značné právní ochrany a nakládání s ní je striktně regulováno právními, ale i interními předpisy poskytovatelů zdravotních služeb. V...

V rámci portálu Po medině Vám budeme postupně přinášet rozhovory s mladými lékaři různých specializací. Cílem této rubriky s názvem "O kapitolu napřed" není nic jiného, než nabídnout studentům všeobecného lékařství náhled do období po poslední státnici. Věříme, že vás rozhovory svou strukturou obohatí i pobaví. Prvním respondentem je absolvent 3....

Z deníčku personalisty..."Víte, my si uvědomujeme, že potřebujete, abychom sloužili, ale my máme také vlastní životy a nechceme trávit v nemocnici 6 nocí v měsíci, nechceme tento systém nadále podporovat, a proto nebudeme sloužit více, než nám umožňuje zákoník práce.", říkají lékaři. Plně jim rozumím, také nám situace ve zdravotnictví nevyhovuje a...

Kmen, odborný dozor a dohled, rezidenční místo, logbook nebo vzdělávací program. Jednomu aby z toho nešla hlava kolem. Dovolím si začít citátem klasika: "Starostí lékaře je i to, aby pacient po vyšetření, když se oblékne, měl na sobě vše, co svlékl." Specializační vzdělávání je proces profesního růstu lékaře vedoucí k získání specializované...

Specializační vzdělávání se ukončuje atestační zkouškou před oborovou atestační komisí na základě žádosti uchazeče o vykonání atestační zkoušky (přihláška k atestační zkoušce). Přihlášku lze podat elektronickou formou v aplikaci EZP (evidence zdravotnických pracovníků) na této adrese. Přihlášku je nutné vyplnit a odeslat nejpozději 60 dnů před...

V minulém týdnu jsme pro vás vyzpovídali Jozefa Šelenga, mladého kardiologa z Ostravy. Celý rozhovor byl velmi inspirativní, ale zároveň velmi obsáhlý. Nyní přinášíme druhou část o tom, jak v jeho očích vypadá běžný pracovní den.

Lékaři jsou povinni předepisovat léčivé přípravky formou eReceptu od 1. ledna 2018. Tuto povinnost zavádí novela zákona č. 378/2007 Sb., o léčivech. V tomto článku stručně shrneme podstatné informace o eReceptu a výjimečné případy, kdy lze předepsat léčiva v listinné podobě.

Taky to znáte? Po maturitě zdánlivě nekonečné studium medicíny uplynulo jako voda a vy stojíte na hraně posledního, šestého ročníku. Během následujícího roku musí člověk zvládnout nejen státnice, ale také dozrát v zodpovědného, empatického a svědomitého jedince, nosícího titul MUDr. před jménem. Jaké jsou ale další aspekty přechodu z lékařské...

Složitá otázka, kterou si alespoň jednou v životě položil snad každý medik. Začít kariéru ve velké fakultní nemocnici, nebo naopak v menší nemocnici okresního typu? A existuje vlastně ideální univerzální cesta, jak kariéru správně začít? Už způsob položení poslední otázky je vlastně odpovědí - neexistuje. Správných cest existuje několik a každému...

Úspěšné zvládnutí ústního pohovoru nebo konkurzu je často nezbytnou podmínkou k získání pracovního místa na vysněném pracovišti. Pravdou sice je, že vzhledem k personální situaci v českém zdravotnictví si absolventi lékařských fakult mohou často vybírat z více pracovních nabídek. Na druhé straně ale existují pracoviště, kde se na jedno místo může...

Část mediků (nebo obecně studentů) v posledním ročníku studia si možná pomyslí: "to napíšu hned" nebo "stejně to dnes nikdo nečte". Ani jedno není pravda. Ačkoliv se příprava kvalitního CV může zdát jako jednoduchý nebo časově nenáročný úkol, opak je pravdou. Napsat opravdu dobře připravený a promyšlený životopis nějakou dobu trvá. Na druhé straně...

Poslední ročník studia je pravděpodobně tím nejhorším a zároveň nejlepším, co vás během medicíny čeká. Čtyři nebo pět náročných státních zkoušek ze základních medicínských oborů je bezesporu strašákem a náročným zakončením vysokoškolského studia. V následujícím článku se pokusíme přiblížit vám úskalí šesťáku a samotných státních zkoušek. Zároveň...

Jedním z hlavních cílů našeho portálu je poskytovat konečným uživatelům maximum užitečných a aktuálních informací. Abychom toho mohli dosáhnout, musíme vědět, které informace konkrétně studenty medicíny a lékaře při volbě oboru a pracovního místa zajímají.

Vítejte na zdravotnickém informačním a profesním portále Po medině. Jedná se o projekt studentů všeobecného lékařství, kteří se v době pandemie koronaviru zamýšleli nad svou profesní budoucností a při shánění potřebných informací zjistili, že jich na webu značná část chybí.