Číslo týdne: 297% nárůst rizika ohnisek dengue v Evropě

Klimatická změna mění mapu zdravotních rizik v Evropě

Data ze zprávy The Lancet Countdown in Europe 2026 ukazují, že dopady klimatické změny se promítají přímo do zdravotnictví. Rostoucí teploty ovlivňují nejen úmrtnost během vln horka, ale také podmínky pro šíření infekčních onemocnění.

Jednou z nich je právě dengue. Nejvyšší nárůst rizika byl zaznamenán ve východní Evropě (+340 % v období 2015–2024 oproti letům 1981–2010), evropský průměr činil 297 %.

Virus Zika, malárie i bakterie Vibrio: infekce mění své hranice

Podobný trend byl pozorován také u dalších komáry přenášených onemocnění, jako jsou chikungunya a virus Zika. Frekvence lokálních ohnisek těchto onemocnění se podle zprávy v průměru zvyšuje 1,24násobně každý rok.

Roste také klimatická vhodnost pro přenos malárie parazity Plasmodium falciparum, v jižní Evropě o 26,6 % v období 2015–2024 oproti letům 1981–2010. Je ale potřeba dodat, že 99,8 případů je spojeno s cestováním, v absolutních číslech pouze 13 případů vzniklo lokálním přenosem v Evropě. 

Teplejší moře rozšiřuje také podmínky pro bakterie Vibrio (s výjimkou původce cholery). Například v Itálii a Francii došlo v období 2015–2024 oproti letům 1982–2010 k nárůstu vhodného pobřeží pro tyto bakterie o 31,6 %.

Vlny veder: Tichý tlak na zdraví evropské populace

Nejviditelnějším projevem klimatické změny ale zůstávají vlny horka. Studie k nim uvádí několik výmluvných čísel:

• 99,6 % evropských regionů zaznamenalo v období 2015–2024 nárůst úmrtnosti související s horkem oproti letům 1991–2000 (v průměru 52 nových úmrtí ročně na milion obyvatel s tím, že největší nárůst zaznamenává jižní a jihovýchodní Evropa).
• Nárůst expozice ale není dán jen stárnutím populace: četnost dnů s vlnami horka vzrostla o 129 % 
• o 318 % vzrostl v Evropě počet dnů s extrémním tepelným rizikem vyžadujících zdravotní varování před horkem (v období 2015–2024 oproti letům 1991–2000)
• 2,3 miliardy člověkodnů vystavení vlnám horka zažili v roce 2024 kojenci a lidé starší 65 let: to je nejvíce od začátku sledování.
• V 68,5 % regionů dochází k prodloužení trvání extrémního až mimořádného sucha. 

Horko ovlivňuje i fungování společnosti

Teplotní odchylky se ale promítají také do pracovní kapacity a ekonomické aktivity. V období 2020–2023 byla v důsledku změn teplot pracovní nabídka práce v Evropě o 1,52 % nižší, což odpovídá přibližně 24 hodinám méně práce na pracovníka ročně ve srovnání s historickým průměrem let 1965–1994. Největší pokles počtu pracovních hodin byl odhadnut na Kanárských ostrovech, Kypru a v řecké Attice. V roce 2021 byl zároveň růst HDP na obyvatele v jižní Evropě o 0,99 % nižší v důsledku kladných teplotních odchylek oproti průměru období 1981–2010.

Dopady klimatické změny se podle zprávy promítají i do dalších oblastí každodenní zdravotní péče. Sleduje například změny v expozici pylovým alergenům, které souvisejí s prodlužováním období kvetení rostlin, ale také připravenost měst na nová klimatická rizika. V roce 2023 mělo 174 z 209 hodnocených evropských měst a obcí (83,3 %) zpracované hodnocení klimatických rizik a zranitelnosti. 

Výzva pro zdravotnictví

Zpráva The Lancet Countdown in Europe 2026 ale sleduje mnohem širší spektrum oblastí, ve kterých se klimatická změna promítá do zdraví a fungování společnosti. 

Kromě dopadů rostoucích teplot, extrémního počasí a infekčních onemocnění hodnotí také například potravinovou a vodní bezpečnost, kvalitu ovzduší, energetiku, emise zdravotnického sektoru, udržitelnou stravu, adaptační opatření nebo ekonomické dopady klimatické změny. Součástí hodnocení je také sledování toho, jak na propojení klimatu a zdraví reagují věda, veřejnost, média, politici i soukromý sektor.

Jednoznačně ukazuje, že klimatická změna už není pouze environmentálním tématem, ale jedním z faktorů, které budou stále více ovlivňovat zdraví evropské populace, fungování zdravotních systémů i podobu veřejného zdraví v následujících letech. 

Ať už vnímáme klimatickou změnu jakkoli, jedno je jisté: už dnes ovlivňuje nejen pacienty a zdravotníky, ale celé zdravotnické systémy.

Komentář MUDr. Elišky Selinger, MSc. 

Čísla mohou znít jako varování především pro jižní Evropu. Přeci jen, i když se výskyt mnoha nemocí posouvá severněji, masivní epidemie dengue či malárie asi v ČR v dohledné době (naštěstí) čekat nemusíme, i když na občasné případy z dovolené na evropském jihu si asi budeme muset zvyknout. Čím je ale nástup klimatických změn z pohledu veřejného zdraví méně drastický, tím je možná nebezpečnější. Známe přece všichni tu o pomalu vařené žábě – v tomhle případě si ji navíc prožíváme skoro doslova. 

Více sucha, povodně, mírnější zimy, více klíšťat, přežívající komáři – a také zvýšená úmrtnost spojená s teplotami, které si naši rodiče v létě neuměli ani představit. Někteří z nás se již zkouší chlácholit tím, že v mrazech zase bude umírat méně a ve výsledku to třeba ani nepoznáme. Opak je ale pravdou. I přestože zimní měsíce také “mají svoje” a riziko umrznutí asi bude nižší, zimní infekce, které jsou zodpovědné za významnou část nadúmrtí v sezoně, tak úplně nevymizí. A stále přibývající extrémně teplé dny umí pořádně potrápit jakoukoliv stárnoucí populaci s vysokou prevalencí chronických onemocnění – tedy tu Českou.

Vlny veder ohrožují především typickou klientelu dospělé ordinace: osoby s kardiovaskulárním onemocněním, diabetem, renálními i respiračními chorobami, seniory i těhotné. Horko u pacientů zásadním způsobem zhoršuje bazální onemocnění, což bohužel potvrdí pohled na letní statistiky úmrtnosti. Nepomáhá pak ani fakt, že zatímco koncept kabátu v zimě a bytelných budov chránících nás před mrazem chápeme tradičně dobře, jak se chovat ve dny, kdy teploty atakují 40 se teprve učíme. A pro mnoho z nás, stejně jako fungování společnosti jako celku, může být zkrátka náročné přijmout fakt, že ona ta španělská siesta má nějakou logiku do sebe. Vedro navíc nedopadá jen na zdravotnictví, ale prokazatelně snižuje produktivitu celé společnosti. Koneckonců – jak dobře se nám pracuje (či leží) v neklimatizovaných nemocnicích už si po červnu dovede představit řada z nás. A bude hůř.

Pro zdravotníky i zdravotnický systém přináší klimatická změna řadu velmi konkrétních úkolů: edukovat (nejen) rizikové pacienty o hydrataci, správném chování a varovných příznacích, zavést systém včasného varování i systémy pomoci, ať už tím myslíme ochlazovací místnosti ve městech nebo komunitní pracovníky, kteří během veder kontrolují seniory a nemocné, kteří by si sami s historicky novou situací prostě už nemuseli poradit.

Osobně pak věřím, že pro nás zdravotníky vyplývá z celého dění ještě jeden zásadní úkol – připomínat, že souboj se nevede na lince “my vs. planeta”, ale “my a planeta”, protože co je dobré pro ni je překvapivě často dobré i pro nás a naše zdraví. Zeleň ve městech snižuje teplotu v ulicích a současně zlepšuje kvalitu ovzduší i duševní pohodu. Aktivní doprava, chůze a kolo místo auta snižuje emise a zároveň je velmi účinnou prevencí obezity, cukrovky i kardiovaskulárních chorob. Více rostlinný jídelníček prospívá klimatu stejně jako našim cévám. Tyto tzv. co-benefity jsou zcela zásadním krokem důležitým pro to, aby se situace když už ne zlepšila, tak alespoň zhoršovala méně. Připomínejme častěji, že opatření proti klimatické změně nejsou nákladem, který platíme zdravím, ale investicí, která se ve zdraví vyplácí někdy i hned.

Kdo je Eliška Sellinger? 

Epidemioložka a specialistka na veřejné zdraví se zaměřením na výživu, udržitelné stravování a medicínu založenou na důkazech. Vystudovala všeobecné lékařství na 3. lékařské fakultě Univerzity Karlovy a epidemiologii na London School of Hygiene and Tropical Medicine. Působí ve Státním zdravotním ústavu a na Univerzitě Karlově, kde se věnuje výuce epidemiologie, evidence-based medicíny a výživy. Ve své odborné práci se zaměřuje na zdravotní dopady stravovacích návyků, tvorbu doporučení pro veřejné zdraví a využití epidemiologických dat při tvorbě zdravotních politik. Podílí se například na přípravě reformy školního stravování, návrzích regulace slazených a energetických nápojů nebo programech podpory zdravého stravování. Je také aktivní ve vědecké komunikaci a vzdělávání veřejnosti.

Chcete vědět více? Tady jsou zdroje: 

The 2026 Europe report of the Lancet Countdown on health and climate change: narrowing window for decisive health action. Hlavní zdroj článku. Sleduje 43 indikátorů dopadů klimatické změny na zdraví v Evropě – od úmrtí v důsledku horka přes infekční onemocnění až po potravinovou bezpečnost.

World Health Organization (WHO Europe): Climate change and health. Přehledový odborný materiál WHO o dopadech klimatické změny na zdraví v evropském regionu: zahrnuje vlny horka, infekční nemoci přenášené vektory, kvalitu ovzduší nebo potravinovou bezpečnost.

Státní zdravotní ústav – Klimatická změna a zdraví. Český kontext k dopadům klimatické změny na zdraví, prevenci a veřejné zdraví.

European Environment Agency (EEA): Climate change impacts on health. Přehledová zpráva Evropské agentury pro životní prostředí shrnuje hlavní zdravotní dopady klimatické změny v Evropě