Práce českých lékařů v zahraničí, díl 6
V poslední části celé série lékaři v zahraničí se dotkneme otázky životních nákladů. Moc dobře totiž zní výše platů a třeba absence atestační zkoušky, ale je třeba zdůraznit, že všechno má i druhou stranu. Otázka, kterou jsme položili zněla následovně: „Mohu si dovolit z platu lékaře svoje vlastní bydlení v oblasti, kde žiji se zachováním pohodlného životního standardu?“
Česká republika
Jako lékař se smlouvou na dobu neurčitou máte jistě výhodu, že si můžete zažádat o hypotéku a téměř jistě se Vám ji i v dnešní době dostane. Pozice lékařů je brána jako stabilní povolání a je pravda, že práci najdete snad úplně vždycky. Samozřejmě bydlení ve velkých městech je mnohem nedostupnější než ve městech menších. Pohodlný život je ale z finančního hlediska jistě možný. Mnoho lékařů se však dostane do situace, kdy jsou spokojení s financemi, ale na úkor svého času na rodinu i svoji vlastní rekonvalescenci. O aktuálních platech lékařů jsme psali zde.
Německo
Životní náklady představují zhruba 30% platu. Plat lékaře je nadstandardní. Samozřejmě je to závislé také na platu partnera a jestli má člověk děti, ale obecně je s platem lékaře pohodlný život možný.
Švýcarsko
Jak již bylo řečeno, tak základní plat po škole je 7000 CHF. Po zaplacení daní, zdravotního pojištění (platí si každý sám, zhruba 400 CHF), zbyde čistého 4500 CHF. Nájemní bydlení stojí v Zurichu za 2KK na okraji města 2000 CHF, někde v Apenzelleru se to pohybuje okolo 1000 CHF měsíčně. Na útratu zbyde něco mezi 2000-3000 CHF. Je to nadstandardní. Ale i náklady na potraviny a vše ve Švýcarsku je také nadstandardní, i tak se dá ale za rok našetřit třeba na normální auto. Ty doby, kdy se dalo našetřit na byt v Čechách jsou pryč. Je to dáno hlavně tím, že ve Švýcarsku je minimální inflace a zaměstnavatelé nejsou nuceni zvyšovat platy. Z mého pohledu je toto finanční ohodnocení adekvátní pro začínajícího doktora.
Švédsko
I přes momentální inflační krizi můžu stále říct, že plat lékaře pohodlně vystačí k zaplacení mandatorních výdajů, hypotéky a člověk se nemusí nijak moc omezovat. Takto lze fungovat bez problému i v případě, že je partner/partnerka doma s dítětem. A pokud vydělávají oba, tak zpravidla na konci měsíce, pokud nejsou nějaké extra výdaje, i jeden celý plat zbyde. Jet na rodinnou dovolenou i několikrát ročně není problém. Není to tak, že bych si mohl dovolit dům na nejprestižnějších adresách a v garáži mít několik drahých automobilů, bez problému však mohu říct, že lékaři zde patří k vyšší střední třídě, no a v případě, že pracujete na privátní klinice nebo děláte tzv. zdravotního konzultanta na vlastní firmu, se můžete snadno řadit i k vyšší třídě.
Švédsko je sociální země s vysokou úrovní rovnostářství (3. na světě v „gender equality“ za r. 2020). Velký důraz je kladen na rodinu a za péči o děti jsou otcové stejně zodpovědní jako matky. Při narození dítěte mají rodiče nárok na 480 dní placené rodičovské dovolené. Tu lze dle potřeby vybírat až do 12 let věku dítěte. Je pravidlem, že si člověk v prvním roce dítěte nevybírá 7 dní v týdnu, ale třeba jen 3 dny, přičemž zůstává doma stejně celý týden. 90 dní je nedělitelných, tzn. Že si je musí vybrat každý rodič, jinak propadnou. Otcové zůstávají často doma déle než jen „povinné“ 3 měsíce, a hodně jich si to užívá.
Školky zde fungují již od cca 1 roku dítěte. Zaměstnavatel má ze zákona povinnost vám umožnit nástup na rodičovskou za jakékoliv situace v případě, že o ni zažádáte 3 měsíce dopředu. Žádné rozdíly mezi otci a matkami stran zaměstnavatele nejsou. Velice výhodné je si například čerpat jeden den rodičovské v týdnu i po nástupu do práce, aby mohl být člověk častěji s dětmi, než nastoupí do školy. I po nástupu do práce je v případě nemoci dítěte naprosto běžné, že se otec i matka střídají „na paragrafu“. Rozepisovat do detailu celou problematiku rodičovské dovolené by bylo na dlouho, zjednodušeně mohu říct, že celý tento systém je nastaven pro to, aby bylo snadné založit rodinu, aby péče o děti byla radost a ne „obtíž“ pro okolí a aby se na ni mohli podílet oba partneři, bez nějakého náznaku degradace, diskriminace nebo ostrakizace okolí.
A na závěr se s Vámi chci ještě podělit o shrnutí lékaře žijícího spokojeně ve Švédsku:
Závěrem bych chtěl shrnout, že Švédský systém vzdělání a organizace zdravotnictví je rámcově velice dobře promyšlen a nastaven pro to, aby mohl začínající lékař dělat hlavně to, pro co tak dlouho studoval. Aby měl dobré předpoklady pro postgraduální vzdělání, nepřetěžování, lepší právní ochranu a dobrý work-life balance. Nejsem idealista a přiznám, že ne vše funguje bezproblémově. Jako každá země má i Švédsko své dlouhodobé problémy ve zdravotnictví. Jako jeden z největších bych asi uvedl problém v dostupnosti péče, dlouhé čekací lhůty apod. Proto je tu populární privátní pojištění se síťí privátních klinik, kde člověk často dostane vše během 1-2 týdnů.
Hlavní pozitivum v podmínkách pro mladé začínající lékaře je snaha o to, aby byl systém v základu nastaven správně. Případné nedostatky leží spíše na lokální úrovni například samotném pracovišti, špatnému managementu, personální krizi aj.
V Česku je situace v mých očích opačná v tom, že systém je primárně nedobře nastaven a to, že to někde funguje, je spíše zásluhou samotného pracoviště, férovém vedení a dobrém kolektivu. Pracovní podmínky, sociální politika s podporou rodiny, krásná příroda a více volného času jsou hlavní důvody proč jsme se již před časem rozhodli zde zůstat a momentálně návrat zpět neplánujeme. V mnoha věcech však v Českém zdravotnictví nastal posun k lepšímu a věřím, že nakonec nalezne řešení, jak vzdělávání a podmínky pro mladé lékaře vylepšit. Cesta to ale bude dlouhá a nelehká.
S naší sérií článků o práci lékaře v zahraničí jsme u konce. Doufám, že se Vám líbila. Osobně bych ještě jednou ráda poděkovala všem, kteří našli ve svém plném programu čas na to, aby se s Vámi o podělili o své zkušenosti a odpověděli na moje otázky.
Pro Vás, mladí lékaři a lékařky jsou články napsané hlavně proto, aby se Vám rozšířily obzory, abyste věděli, jak se na situaci dívají Vaši kolegové, které se rozhodli žít svůj profesní život v zahraničí. I když se to může zdát, není to jednoduchý krok a rozhodnout se pro život v zahraničí znamená opustit rodinu a přátele a skočit po hlavě do neznáma. Podobný krok rozhodně není pro každého, ale zkušenost to bude k nezaplacení. Každý, kdo někdy vyjel na nějakou zahraniční stáž dobře ví, že ze zkušeností může čerpat ještě roky. Pro sebe, své kamarády, kolegy i pacienty.
Tak Vám přeji, ať žijete takový profesní život, se kterým budete spokojení.
Autor : MUDr. Tereza Ettlerová, MBA
