Ukrajinský zdravotnický personál není v českém zdravotnictví nic výjimečného, ať už jde o lékaře, zdravotní sestry nebo sanitáře. Jenom v Thomayerově nemocnici v současné době pracuje kolem 100 ukrajinských zaměstnanců. Se současnou migrační krizí vyvstává řada otázek a problémů, které bude potřeba odpovědět a vyřešit při začleňováním našich ukrajinských kolegů do pracovního procesu.

Na prvním místě je to přirozeně jazyk. Šéfka Asociace zdravotních sester Martina Šochmanová k tomu dodává: „Za léta zkušeností se jazyková bariéra jeví jako největší problém. Zdravotnictví je především o komunikaci – s pacienty, personálem, je to týmová práce a tým se musí umět domluvit. Také kvůli neznalosti českého jazyka nyní zdravotníci často pracují na méně kvalifikovaných pozicích. Nejde ale pouze o jazyk. Dle české legislativy musí lékaři a lékařky pocházející mimo oblast EU před nástupem do zaměstnání složit aprobační zkoušku a zkoušku z českého jazyka. Právě kvůli těmto požadavkům nebývá proces zařazení ukrajinského spolupracovníka do českého zdravotnictví vůbec rychlý.  Ukrajinské lékařce Gizele pracující v Česku trvalo vyřízení všech náležitostí 2,5 roku. Aprobační zkouška, kterou musela složit, se svým obsahem a náročností vyrovná českým lékařským státnicím. Zatímco český student má na složení všech státnic v průměru deset měsíců, lékař skládající aprobační zkoušku musí vše zvládnout v jeden den.

S kreativním řešením v nedávné době přišlo Ministerstvo zdravotnictví.  Dle návrhu Ministerstva by zdravotníci nejdříve měli nastoupit na tříměsíční až roční stáž. Když poté složí zkoušky, mohou zůstat natrvalo. Hlavní věcí podle resortu je, aby se Ukrajinci naučili česky, není to však podmínkou nástupu. V praxi lze pozorovat, že nemocnice se k tomuto návrhu staví vcelku pozitivně – „V nejbližších dnech k nám do práce nastoupí dvě sestry a na vstupní pohovor mají přijít dva lékaři,“ říká mluvčí ostravské nemocnice Petra Petlachová.

Díky návrhu Ministerstva bychom se tak ukrajinští zdravotníci mohli vyhnout situacím, které by znamenaly doslova kariérní propad, jak dokládá příklad zkušené kardioložky s mnohaletou praxí, která  dnes pracuje v nemocnici jako sanitářka. Do Česka přijela začátkem března se dvěma dětmi a s rodiči do Vyšních Lhot. Již následující den jí byl přidělen byt, který mohla ihned vybavit díky sbírce zaměstnanců Nemocnice Havířov. Nastupuje jako sanitářka, protože pro svou rodinu potřebuje nějaký příjem,líčí ředitel nemocnice Norbert Schellong ve svém příspěvku na Facebooku.

Na návrh Ministerstva zdravotnictví se ovšem velmi kriticky dívá prezident České lékařské komory Milan Kubek: „Ukrajinské lékařky praxi už mají, nechybí jim,“ říká. Stát by podle něho neměl nutit lékaře k výkonu nekvalifikované práce. „Pokud budou dělat sanitářky, pomocnice v nemocnici nebo na UA pointech, tak vyřešíme náš problém s nedostatkem zdravotníků, ale vůči nim je to nefér,“ upozorňuje Kubek. Ukrajinské lékařky a lékaři by dle něho měly mít možnost začít pracovat co nejdříve, ale jako plnohodnotní doktoři bez dozoru. Proto Kubek navrhuje zajistit ukrajinským pracovníkům hlavně podmínky, aby zvládli co nejdříve složit náležité zkoušky. Mělo by se jednat hlavně o finanční podporu, zajištění kurzů češtiny, event. pohlídání potomků. Dle Kubka by tento proces mohl trvat zhruba rok.

Uvidíme tedy až v čase, jak zmiňované návrhy budou v praxi fungovat. Českému zdravotnický by navýšený počet pracovních sil zajisté pomohl. V současné chvíli nelze říct, jak se bude situace na Ukrajině nadále vyvíjet. Lze tudíž jen těžko odhadovat, jak velká část ukrajinských zdravotníků u nás zakotví natrvalo a kolik Ukrajinců má v plánu co nejčasnější návrat. Doufejme, že se pro obě strany co nejdříve najde optimální řešení.

MUDr. Bára Zapletalová
IG: pediatrie_pro_vsechny
LINKEDIN:
Bára Zapletalová