Spánková apnoe: nový tichý zabiják dopaminu

Tento text vyšel původně v newsletteru Dr. Lasso, který každý týden přináší novinky ze světa medicíny, inspirativní rozhovory a přehled nejzajímavějších výzkumů. Přihlásit se můžete na www.drlasso.com.

Obstrukční spánková apnoe (OSA) bývá často banalizována jako otravné noční chrápání, případně důvod, proč vás partner vykáže na gauč. Jenže nová data naznačují, že realita může být mnohem temnější a že při každé přerušené dechu možná nepřicházíte jen o klidný spánek, ale i o nervové buňky.

Nedávná studie analyzovala elektronické zdravotní záznamy více než 11 milionů amerických veteránů z let 1999 až 2022. Výzkumníci se zaměřili na výskyt Parkinsonovy choroby v souvislosti s diagnostikovanou spánkovou apnoeí. Pacienti byli rozděleni do dvou skupin: ti, kteří spánkovou apnoe měli a byli léčeni pomocí CPAP (Continuous Positive Airway Pressure = kontinuální přetlaková ventilace), a ti, kteří diagnostikovanou OSA měli, ale léčbu nepodstoupili.

Výsledky jsou znepokojující: neléčená OSA zvyšovala riziko rozvoje Parkinsonovy choroby až dvojnásobně. Naopak ti, kteří CPAP používali, vykazovali výrazně nižší riziko. A co víc, tento rozdíl zůstal statisticky významný i po kontrole známých rizikových faktorů, jako je věk, obezita, hypertenze nebo diabetes mellitus. Jinými slovy, nezáleželo jen na tom, zda měl pacient „klasická“ rizika. Zásadní roli hrálo právě to, zda spánková apnoe byla nebo nebyla léčena.

Mechanismus? Vědci poukazují na opakované poklesy saturace kyslíkem během noci, které mohou vyvolat chronický zánět, oxidační stres a neurodegeneraci. Především v oblastech mozku odpovědných za motorické funkce. A protože Parkinsonova choroba je právě onemocnění těchto struktur (včetně známé substantia nigra), hypotéza dává smysl. I když studie neprokazuje přímou kauzalitu, síla nalezené asociace je natolik výrazná, že vybízí ke změně klinické praxe.

Autoři navrhují revizi přístupu ke spánkové apnoe. Z „nepohodlí při spánku“ se totiž zřejmě stává neurologický rizikový faktor. Spánková medicína by tak neměla být vnímána jen jako pomocník ke kvalitnímu odpočinku, ale také jako nástroj dlouhodobé prevence neurodegenerativních onemocnění.

Možná jsme tedy celou dobu koukali na spánkovou apnoe špatně. Jako na otravné noční chrápání místo tichého prediktoru neurologických karambolů. Tahle studie by mohla přepsat učebnice spánkové medicíny. CPAP už není jen mašina na spaní. Je to možná vaše příští neuroprevence.

Zdroj: https://jamanetwork.com/journals/jamaneurology/article-abstract/2841763