Druhá polovina roku 2023 se nesla ve znamení tažení mladých lékařů za lepšími pracovními podmínkami jak ve smyslu postgraduálního vzdělávání, tak ve smyslu odměňování. Rozbuškou léta doutnajícího sporu se stala sporná novela zákoníku práce, která měla navýšit maximální objem ročních přesčasů u lékařů na dvojnásobek, tedy 832 hodin. Olej do ohně nepochybně přilil ministr prof. Vlastimil Válek svou navenek neobratnou komunikací vůči svým mladším kolegům (tématu jsme se blíže věnovali zde). Vše dospělo k prosincovému omezování lékařské péče v nemocnicích napříč celou republikou, kdy za minutu dvanáct (možná spíše minutu po dvanácté) vstoupil do situace premiér prof. Petr Fiala, který se se zástupci mladých lékařů dohodl mimo jiné na navýšení odměn lékařů i dalších zdravotnických pracovníků v nemocnicích o 9,8 miliardy Kč. Konkrétní provedení a implementace celé dohody je hudbou následujících dnů a týdnů, některé detaily však už do veřejného prostoru prosákly. Pojďme se společně podívat, jak by mohly vypadat platy lékařů v roce 2024.
Úvodem je potřeba uvést, že následující text hovoří stále primárně o platech v nemocničních zařízeních přímo zřizovaných státem, pro které jsou tabulkové platy závazné. Navýšení mezd u lékařů pracujících v soukromém sektoru bylo také přislíbeno, provedení a vymahatelnost příslibu však zatím zůstávají nejisté (a dle názoru autora značně komplikované).
První a spíše kosmetickou změnou by mělo být zrušení 11. platové třídy a automatické zařazení lékaře absolventa do 12. platové třídy. Proč se jedná o kosmetickou úpravu? Protože 11. platová třída je v aktuální legislativě určena pro lékaře před zařazením do specializačního vzdělávání (tedy víceméně před vyřešením byrokratické povinnosti, kterou musí každý lékař absolvovat, pokud chce směřovat k atestaci). Dle nové legislativy by se tedy začínající lékaři rovnou zařadili do 12. platové třídy. Lékaři po splněné kmenové zkoušce se nadále budou řadit do 13. platové skupiny.
Druhá, již zásadnější změna, by se měla týkat atestovaných lékařů, kteří by se nově měli automaticky zařadit do 14. platové třídy, kterou doposud celkem nepochopitelně neměli garantovanou a jejich zařazení bylo otázkou jejich vyjednávacích dovedností a rozhodnutí vedoucího pracovníka.
A jak tedy budou vypadat nové platové tabulky? Konkrétní čísla jsou zatím ve hvězdách, ale dle slov ministra Válka by si měli L1 lékaři (před kmenem) polepšit o 5000 Kč měsíčně, L2 lékaři (po kmeni) o 8000 Kč měsíčně a odměny atestovaných (L3) lékařů by se měly zvýšit napříč nemocnicemi o 15 000 Kč (zdroj). Při respektování předchozí věty by tabulky mohly vypadat například takto:
Závěrem si nelze nepoložit řečnickou otázku: „Jaký bude reálný dopad dohody?“ Těžko soudit, ale odpověď lze hledat dvojí optikou. První optiku nabízí pohled lékařů – ekonomicky si polepšíme, a to hned několikrát. Poprvé v základní odměně, podruhé (a výrazněji) v odměnách za služby, ke kterým náleží zákonné příplatky (více zde), potřetí v dalším kvartálu díky spirálovitě rostoucímu průměru pro náhrady (více zde), a tak bych mohl pokračovat. Růst reálných odměn lékařů tedy bude poměrně vyšší dle počtu odsloužených přesčasových hodin. Optikou lékařů lze také hodnotit pozitivně, že zde alespoň vzniká snaha o reformu postgraduálního vzdělávání, které je v rámci vyspělých zemí považováno za komplikované, nekoncepční a celkově nevyhovující. Když ale pominu detaily, v zásadě se jako lékaři vracíme s pomyslnou záplatou na ústa v podobě 9,8 miliard Kč do statutu quo, který platil před zhruba půl rokem. Opravdové systémové změny se totiž nedějí, dlouhé přesčasy tu s námi budou dál a je úplně jedno, že od ledna je dle zákona možno sloužit zase jen původních a úsměvných 416 hodin přesčasů ročně.
Druhou odpověď nabízí optika celého zdravotnického systému, který se díky výše diskutovanému navýšení prostředků na odměny zdravotníků dostává do ještě většího problému, než v jakém se nacházel před půl rokem. Na výše popsaném mechanismu jsme si ukázali, jak vyroste cena práce lékařů, což systém ve své stávající podobě činí do budoucna neufinancovatelný. A co víc? Nerad bych byl zlým prorokem, ale namísto potřebného navýšení počtu lékařů v nemocnicích se může stát úplný opak. Proč? Jednoduché…každý člověk má nějakou životní ekonomickou potřebu, podle které koná. A když lékařům najednou k naplnění ekonomických potřeb bude stačit odsloužit jen 4 přesčasové směny namísto původních 8, proč by v nemocnici trávili více času? Každý přece v noci raději spí než bdí, no ne? Bez systémové a na přesných datech založené reformě se systém řítí z kopce proti zdi, a místo brzdy šlape na plyn.
