Nádech, výdech a deprese může být pryč

Tento text vyšel původně v newsletteru Dr. Lasso, který každý týden přináší novinky ze světa medicíny, inspirativní rozhovory a přehled nejzajímavějších výzkumů. Přihlásit se můžete na www.drlasso.com.

Oxid dusný, známý spíš jako „rajský plyn“ nebo ten, co vám v porodnici pomáhá neomdlít bolestí, se v posledních letech vynořil jako překvapivý kandidát v léčbě depresivních poruch. Nová systematická recenze se podrobně podívala na dosavadní klinická data a výsledky jsou… no, mírně euforické. Doslova.

Zájem o látky s rychlým nástupem účinku v psychiatrii roste. Tradiční SSRI antidepresiva potřebují týdny, než vůbec začnou fungovat, a navíc nezabírají u všech pacientů. Na druhé straně spektra stojí látky jako ketamin nebo psychedelika, která vykazují výrazné účinky během hodin. Do této ligy se teď chce probojovat i dusík. Jednoduchá, inhalačně podávaná molekula s dlouhou historií a minimem vedlejších efektů.

Autoři recenze analyzovali celkem sedm randomizovaných kontrolovaných studií, které hodnotily účinnost N₂O při léčbě deprese. Celkově zahrnovaly 234 pacientů, převážně s tzv. léčbou rezistentní depresí. Tedy takovou, která nereaguje na běžně dostupné farmakoterapie. Většina studií podávala oxid dusný v koncentraci 25–50 %, obvykle formou jednorázové nebo několika opakovaných inhalačních aplikací. Délka jedné dávky se pohybovala mezi 30 až 60 minutami.

Výsledky byly konzistentní: u většiny pacientů došlo ke znatelnému zlepšení depresivních symptomů během několika hodin, přičemž efekt přetrval i v následujících dnech. Nejčastěji se zlepšení měřilo pomocí škál jako MADRS (Montgomery–Åsberg Depression Rating Scale) nebo HAM-D. Průměrná velikost účinku (standardizovaný rozdíl středních hodnot) dosáhla −0,33, což odpovídá mírnému až střednímu klinickému zlepšení oproti placebu. Důležité je, že efekt se zvyšoval při opakovaném podání, například při dvou až třech aplikacích v týdenních intervalech.

Z hlediska bezpečnosti byly vedlejší účinky mírné. Nejčastěji se objevily závrať, únava nebo krátkodobá disociace. Ve všech případech šlo o přechodné stavy bez nutnosti zásahu. Nebyly hlášeny žádné případy závislosti, zneužití nebo vážnějších komplikací. V tomto ohledu má N₂O výhodu oproti ketaminu, jehož disociativní a někdy halucinogenní účinky omezují použití v běžné praxi.

Mechanismus účinku dusíku zůstává stále předmětem výzkumu. Předpokládá se, že podobně jako ketamin, působí na NMDA receptory, čímž ovlivňuje glutamátergní neurotransmisi, neuroplasticitu a možná i zánětlivé procesy v mozku. Na rozdíl od ketaminu však nemá tak výrazný psychotropní profil, což může být výhodou u pacientů, kteří potřebují stabilní a funkční denní režim.

Co z toho všeho plyne? Molekula, která se po dekády používala v porodnictví a stomatologii, se najednou hlásí o slovo jako potenciální antidepresivum nové generace. A to s účinkem, který nastupuje rychleji než ranní káva. Zatím ale nevíme, jak dlouho efekt vydrží, jak často ji podávat a kde přesně je hranice mezi léčbou a „euforií na předpis“.

Výzkum ukazuje, že i jednoduché a známé látky mohou mít překvapivý terapeutický potenciál. Stačí se na ně podívat novýma očima. Dusík možná nebude revolucí sám o sobě, ale rozhodně by mohl být součástí širší změny, která v psychiatrii už nějakou dobu bublá pod povrchem.

Zdroj: https://www.thelancet.com/journals/ebiom/article/PIIS2352-3964(25)00467-0/fulltext