Mýtus vs. data: Hliník ve vakcínách není spojen se závažnými nemocemi

 Tento text vyšel původně v newsletteru Dr. Lasso, který každý týden přináší novinky ze světa medicíny, inspirativní rozhovory a přehled nejzajímavějších výzkumů. Přihlásit se můžete na www.drlasso.com.

Nový systematický přehled publikovaný podle metodiky PRISMA 2020 analyzoval dostupné studie zaměřené na možné zdravotní dopady vakcín obsahujících hliníková adjuvans. Cílem bylo kriticky zhodnotit lidské důkazy týkající se bezpečnosti těchto látek, které se ve vakcínách používají téměř sto let ke zvýšení imunitní odpovědi.

Hliníková adjuvans ve vakcínách

Hliníkové soli patří mezi nejčastěji používaná adjuvans (tedy zesilovače imunitní odpovědi) na světě. Jsou součástí vakcín proti záškrtu, tetanu, černému kašli, pneumokokovým a meningokokovým infekcím, lidskému papilomaviru (HPV) a hepatitidě A a B. Nejčastěji se používají ve formě hydroxyfosforečnanu síranu hlinitého, fosforečnanu hlinitého nebo hydroxidu hlinitého.

Tím, že pomáhá zesílit imunitní odpověď na očkování, umožňuje snížit množství antigenu i počet potřebných dávek vakcíny.

Jak studie probíhala

Autoři provedli rozsáhlé vyhledávání v šesti odborných databázích a několika registrech klinických studií. Zahrnuli pouze studie provedené na lidech, které hodnotily zdravotní následky po podání vakcín s hliníkovými adjuvans.

Do přehledu bylo zařazeno celkem 59 studií:

• 37 kazuistických sérií,
• 11 randomizovaných kontrolovaných studií,
• 9 kohortových studií,
• 2 ekologické studie.

Nebyla nalezena souvislost se závažnými nebo dlouhodobými onemocněními

Podle autorů kvalitní důkazy z randomizovaných kontrolovaných studií a velkých kohortových studií konzistentně neprokázaly souvislost mezi vakcínami s hliníkovými adjuvans a závažnými či dlouhodobými zdravotními následky.

Mezi hodnocené stavy patřily například:

• astma,
• poruchy autistického spektra,
• další chronická onemocnění.

Autoři uvádějí, že současné důkazy nepodporují kauzální vztah mezi hliníkovými adjuvans ve vakcínách a těmito zdravotními problémy.

Macrophagic myofasciitis: důkazy byly velmi nejisté

Přehled se zabýval také tzv. macrophagic myofasciitis (MMF), tedy stavem, který bývá v některých publikacích spojován s hliníkovými adjuvans.

Studie zaměřené na MMF byly podle autorů převážně malé a metodologicky omezené. Na základě dostupných dat neposkytly věrohodný důkaz o příčinné souvislosti mezi vakcinací s hliníkovými adjuvans a vznikem tohoto onemocnění. Jistota důkazů byla hodnocena jako velmi nízká.

Nejčastěji popisovanou reakcí byly lokální uzlíky a granulomy

Nejkonzistentněji zdokumentovaným nežádoucím účinkem byly přetrvávající uzlíky nebo granulomy v místě aplikace, pozorované po vakcínách proti záškrtu, tetanu a černému kašli.

Tyto reakce:

• se vyskytovaly vzácně (méně než u 1 % očkovaných),
• představovaly hypersenzitivní reakci opožděného typu,
• byly lokalizované,
• měly samoomezující charakter.

Jistota důkazů byla hodnocena jako střední až nízká.

Běžné nežádoucí účinky

Randomizované kontrolované studie s vysokou mírou jistoty důkazů neprokázaly konzistentní zvýšení rizika běžných nežádoucích účinků, jako jsou:

• bolest hlavy,
• svalové bolesti.

Pokud byly mezi skupinami zaznamenány rozdíly, byly podle autorů malé a týkaly se převážně mírných až středně závažných reakcí.

Omezení dostupných důkazů

Autoři upozorňují, že značná část dostupné literatury byla tvořena metodologicky slabšími studiemi. Většina kazuistických sérií a ekologických studií vykazovala závažné nebo kritické riziko zkreslení výsledků.

Závěry přehledu proto stojí především na důkazech z kvalitnějších randomizovaných kontrolovaných studií a kohortových studií.