Komentář Matěje Misaře: Česko má data pro AI. Dokážeme je ale využít?

Komentář Matěje Misaře k článku Česko má data pro AI. Dokážeme je ale využít? 

Čísla od WHO jsou překvapivá. Člověk by čekal, že když jsme v integraci dat na evropské špičce, data nám proudí napříč celým systémem. Že rentgen hrudníku u specialisty automaticky vyhodnotí AI. A že když pak půjdete do jiné nemocnice, otevřou si pod vaším rodným číslem celou vaši historii, snímek i jeho AI hodnocení. Bohužel tomu tak zatím není.

Za posledních pár let jsme se ale výrazně posunuli. Na ministerstvu zdravotnictví vznikla sekce zdravotnických technologií a pod ní i výbor pro umělou inteligenci. Ministerstvo, Česká asociace umělé inteligence a odborná společnost ČLS JEP pro AI spolu nejen mluví, ale společně určují, kam má Česko směřovat. Výsledkem je strategie pro AI ve zdravotnictví, která by mohla platit od nového roku.

Jenže každá strategie potřebuje plán, každý plán cíl a každý cíl peníze. A právě tady se na přelomu roku začne lámat chleba.

AI je nástroj. Důležité je, co s ním vyřešíme. Dejme si proto cíle konkrétní, měřitelné a ambiciózní. Třeba díky screeningu posunout 3 až 4 % pacientů s rakovinou plic nebo prsu ze třetího a čtvrtého stádia do prvního a druhého. Rozdíl v šanci na přežití jsou desítky procent a stát navíc ušetří na léčbě. Podobně v kardiologii: plošná AI detekce zachytí pacienty dřív a levněji.

Základ máme. 83 % českých radiodiagnostických oddělení už nějakou AI využívá. Otázka je, jestli z toho uděláme standard zdravotní péče. Proto netrpělivě čekáme, jak se k financování postaví stát, plátci i nemocnice samotné.

Inspirace je hned vedle. Polsko bylo v zavádění AI pozadu, přesto vyčlenilo 150 milionů zlotých, propojilo nemocnice a vysoutěžilo AI pro více než 400 z nich. Největší AI tendr v našem sektoru na světě vyhrál český Carebot a utkal se tam s konkurenci z celého světa. Teď Poláky čeká těžší část: naučit tisíce lékařů s AI pracovat. A to platí i pro nás, podle WHO Česko školení zdravotníků v AI zatím jen plánuje.

Nečtěme proto čísla WHO jako „stojíme si dobře“, ani jako „stojíme si špatně“. Čtěme je jako otázku: kde chceme v roce 2027 stát a které problémy českého zdravotnictví nám AI pomůže vyřešit?