Kombinovaná léčba, která může změnit léčbu karcinomu prostaty

Tento text vyšel původně v newsletteru Dr. Lasso, který každý týden přináší novinky ze světa medicíny, inspirativní rozhovory a přehled nejzajímavějších výzkumů. Přihlásit se můžete na www.drlasso.com.

Biochemická recidiva karcinomu prostaty, tedy situace, kdy po předchozí kurativní léčbě (radikální prostatektomie nebo radioterapie) dochází ke vzestupu hladiny PSA bez přítomnosti klinických příznaků, představuje klinickou výzvu, pro kterou zatím neexistuje jednoznačně definovaný standard léčby. Rozhodování je komplexní: zahrnuje posouzení rizika progrese, rychlosti růstu PSA, celkového zdravotního stavu pacienta a individuálních preferencí.

Do této nejistoty vstupuje nová mezinárodní randomizovaná studie, která byla prezentována na letošním kongresu ESMO 2025 a současně publikována v New England Journal of Medicine. Studie hodnotila účinnost kombinace moderního antiandrogenu enzalutamidu s hormonální supresí pomocí leuprorelinu u mužů s biochemicky recidivujícím karcinomem prostaty a vysokým rizikem progrese.

Do studie bylo zařazeno 1068 pacientů ze 17 zemí a 244 zdravotnických center. Všichni účastníci měli rychlý vzestup PSA (tzv. PSA doubling time kratší než 12 měsíců), což je známý prediktor nepříznivého vývoje onemocnění. Pacienti byli rozděleni do tří léčebných větví: jedna skupina dostávala kombinaci enzalutamidu a leuprorelinu, druhá pouze enzalutamid, třetí pouze leuprorelin.

Průměrná délka sledování činila šest let, přičemž část pacientů byla sledována až osm let. Klíčovým výsledkem studie bylo, že kombinace enzalutamidu s hormonální terapií vedla k 40,3% snížení rizika úmrtí oproti samotné hormonální terapii. Zároveň byl zaznamenán výrazný posun v čase do klinické progrese onemocnění a významné prodloužení doby do zahájení následné protinádorové léčby. Naproti tomu samotný enzalutamid bez hormonální suprese nedosáhl srovnatelných výsledků, zdůrazňuje se tedy důležitost synergického efektu obou modalit.

Tato data mají potenciál ovlivnit stávající klinická doporučení a léčebné algoritmy. Zejména u pacientů s agresivním průběhem onemocnění a krátkým PSA doubling time se jeví kombinovaná léčba jako účinnější přístup než standardní hormonální terapie samotná.

Otázky ale přetrvávají. Studie se detailně nevěnovala dlouhodobé kvalitě života pacientů, vedlejším účinkům léčby ani ekonomickému dopadu kombinované terapie, který bude nepochybně vysoký. Vzhledem k potenciálnímu rozšíření této léčby do běžné klinické praxe je proto nezbytné doplnit další analýzy zaměřené právě na tyto aspekty.

Přesto lze výsledky této studie považovat za významný milník v oblasti managementu biochemické recidivy karcinomu prostaty. Přináší jasná, dlouhodobě sledovaná a mezinárodně ověřená data, která posilují roli moderních antiandrogenů ve včasné fázi léčby pokročilého onemocnění.