4,5 milionu ztracených let zdraví ročně. Kvůli plastům

👉 Tento text vyšel původně v newsletteru Dr. Lasso, který každý týden přináší novinky ze světa medicíny, inspirativní rozhovory a přehled nejzajímavějších výzkumů. Přihlásit se můžete na www.drlasso.com.

Mikroplasty už byly prokázány v lidské krvi, plicích i placentě – a nyní máme první globální model, který kvantifikoval zdravotní dopady celého plastového cyklu. Studie London School of Hygiene & Tropical Medicine publikovaná v The Lancet Planetary Health ukazuje, že pokud bude růst produkce plastů pokračovat, může se zdravotní zátěž do roku 2040 zvýšit až na 4,5 milionu ztracených let zdravého života ročně (DALYs). Hlavním faktorem tohoto trendu je rostoucí produkce primárních plastů, nikoli samotné nakládání s odpady.

V roce 2016 bylo s životním cyklem plastů globálně spojeno přibližně 2,1 milionu DALYs. Model pracoval se šesti scénáři vývoje mezi lety 2016 a 2040 – od „business as usual“ po ambiciózní intervence zahrnující lepší odpadové hospodářství, vyšší recyklaci a omezení spotřeby plastů. V nejhorším scénáři může zátěž dosáhnout 4,5 milionu DALYs ročně; i v nejoptimističtější variantě však zůstává kolem 2,6 milionu.

Co stojí za nárůstem zátěže

Analýza vychází z life cycle approach a zahrnuje celý řetězec – od těžby surovin přes výrobu až po likvidaci. Největší část zdravotní zátěže podle autorů tvoří emise skleníkových plynů a emise jemných prachových částic (particulate matter). Každá z těchto kategorií představuje přibližně třetinu celkového dopadu.

Zásadní je, že klíčovým faktorem růstu je produkce primárních plastů. Ani ambiciózní scénáře se zvýšenou recyklací a lepším waste managementem nedokážou zdravotní zátěž v krátkodobém horizontu eliminovat.

Konzervativní odhad

Model nezahrnoval přímé zdravotní účinky mikroplastů a nanoplastů ani expozici chemickým látkám při běžném používání plastových výrobků – kvůli nedostatku robustních dat. Výsledná čísla tak pravděpodobně podhodnocují skutečnou zátěž.

Podle autorů i externích expertů je třeba počítat s tím, že skutečný dopad plastů na zdraví může být vyšší, než současné modely ukazují.

Kontext globální zátěže

Odhadovaných více než 4 miliony ztracených let zdraví ročně v roce 2040 odpovídají přibližně pěti hodinám plného zdraví ztraceným ročně na každého člověka na Zemi.

Ve srovnání s jinými globálními zdravotními riziky je tato zátěž nižší než u celkového znečištění ovzduší (odhadovaného na více než 100 milionů DALYs ročně) či malárie (více než 40 milionů DALYs ročně). Je však srovnatelná například se zátěží hepatitidy B.

Co to znamená pro klinickou praxi

Studie nepopisuje nové specifické onemocnění způsobené plasty. Ukazuje však, že plastový cyklus významně přispívá k emisím, které jsou již dnes spojeny s globální zátěží nemocí.

Pro zdravotnické systémy to znamená pokračující tlak v oblasti chronických onemocnění a dlouhodobé morbidity. I při ambiciózních intervenčních scénářích zůstává významná část zátěže zachována.

Z pohledu klinické medicíny jde o připomenutí, že strukturální a průmyslové faktory – v tomto případě výroba materiálů – mohou významně ovlivňovat epidemiologii nemocí, se kterými se lékaři setkávají v každodenní praxi.

Zdroj:
Health effects associated with the life cycle of plastics: a modelling study
(The Lancet Planetary Health, 2023/2024)