Důležitým tématem, které nepochybně patří do naší příručky mladého lékaře, jsou rezidenční místa, jejichž problematika byla v minulosti často diskutována, kritizována a několikrát změněna. Domníváme se, že každý starší medik nebo mladý lékař by měl mít povědomí o tom, co vlastně rezidenční místo je, k čemu a komu je určeno, zda je výhodné ho získat a jaké jsou konsekvence podpisu rezidenčního místa. Rezidenční místa totiž souvisí s jednou z nejdůležitějších věcí, kterou začínající lékaři řeší – s plynulým průběhem a kvalitou postgraduálního vzdělávání.
Výchova hotového – atestovaného lékaře je v podmínkách našeho zdravotnictví časově a finančně velmi náročný proces, který zdaleka nekončí promocí na lékařské fakultě. Postgraduální vzdělávání lékařů je největším podílem financováno z veřejného zdravotního pojištění. Stát se na financování podílí jednak nepřímo – výší plateb za státní pojištěnce (úhradová vyhláška), jednak přímo – rezidenčními místy, které zavádí zákon č. 95/2004 Sb., o zdravotnických povoláních lékaře, zubního lékaře a farmaceuta, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“). V případě rezidenčních míst se jedná o dotační peníze ze státního rozpočtu, které slouží k částečné úhradě nákladů spojených se specializačním vzděláváním rezidenta, včetně prostředků na jeho mzdu/plat. Tyto dotace rozděluje ministerstvo zdravotnictví, které stanovuje počet a rozdělení rezidenčních míst, stejně jako výši dotace pro konkrétní rok. Ministerstvo financí stanoví a zveřejní metodiku dotačního řízení a výši dotace pro následující rok nejpozději do 31. prosince roku stávajícího.
Finanční toky v rámci rezidenčních míst probíhají ze strany ministerstva zdravotnictví na účet zaměstnavatele rezidenta (i dotace na plat/mzdu). Na první pohled by se tedy mohlo zdát, že rezidenční místo pro mladého lékaře nemá opodstatnění, protože stejný plat/mzdu by obdržel od svého zaměstnavatele i bez rezidenčního místa. Opak je však pravdou a rezidenční místo může být výhodné.
Rezidentem se může stát lékař, občan ČR nebo jiného členského státu EU, který je zařazen do oboru specializačního vzdělávání. Rezidentem se nemůže stát lékař, který získal v minulosti certifikát o absolvování základního kmene oboru specializačního vzdělávání, jde-li o dotaci na specializační vzdělávání v základním kmeni nebo získal specializovanou způsobilost (atestoval), jde-li o dotaci na celé specializační vzdělávání.
O dotaci na rezidenční místo žádá zaměstnavatel dle aktuální metodiky ministerstva zdravotnictví a může ji získat ve dvou podobách. První možností je dotace na dobu specializačního vzdělávání v základním kmeni v maximální délce 30 měsíců (A). Zaměstnavatel může o dotaci na rezidenční místo požádat pouze v případě, kdy má s mladým lékařem (rezidentem) uzavřenou pracovní smlouvu minimálně na dobu délky základního kmene v úvazku nejméně 0,5 a tento mladý lékař je zapsán do odpovídajícího specializačního vzdělávání u libovolné lékařské fakulty. Zároveň je pro zaměstnavatele podmínkou mít platnou akreditaci v příslušném oboru a nepřekročit počet školících míst schválených udělenou akreditací.
Ve vybraných oborech a v omezeném počtu může zaměstnavatel získat rezidenční místo i na celou délku specializačního vzdělávání (B). Obory, počet míst a jejich distribuce po republice jsou stanoveny dle aktuálního nedostatku lékařů po projednání s ČLK a odbornými společnostmi. Na takto získané rezidenční místo je zaměstnavatel povinen vypsat výběrové řízení, o jehož průběhu a výsledku informuje zpětně ministerstvo.
Jako mladý lékař se tedy můžete k rezidenčnímu místu dostat dvěma způsoby. Buď o RM pro vaše vzdělávání zažádá zaměstnavatel po vašem nástupu do práce (A – délka 30 měsíců), nebo se přihlásíte do výběrového řízení u potenciálního zaměstnavatele (B – celá délka specializačního vzdělávání dle oboru). Podotýkáme, že je v zájmu každého zaměstnavatele pokusit se pro své mladé lékaře získat rezidenční místa, protože tím obdrží dotaci na vzdělávání v nezanedbatelné výši (až miliony korun).
Zde je na místě uvést, že jako mladý lékař nejste povinen podepsat stabilizační dohodu s ministerstvem zdravotnictví ani kvalifikační dohodu se zaměstnavatelem. Podepisujete pouze standardní pracovní smlouvu a případně smlouvu o rezidenčním místě.
Podpisem kvalifikační dohody se v minulosti mladý lékař nevýhodně upisoval danému zaměstnavateli na dlouhé roky a při porušení dohody (například opuštění nemocnice před dohodnutým termínem) vracel peníze, které byly „vynaloženy na jeho vzdělávání“- tedy včetně platu. Po kritice ze strany ČLK, spolku Mladých lékařů a dalších institucí od uzavírání kvalifikačních dohod zaměstnavatelé z větší části upouštějí.
Upozorňujeme tedy, že v případě, kdy pro vás zaměstnavatel získá rezidenční místo, získává nemalé finance na vaše vzdělávání (včetně platu/mzdy) a není oprávněn po vás vyžadovat podpis kvalifikační dohody nebo jinak podmiňovat umožnění vaší specializační přípravy. Naopak je povinen umožnit dokončení vašeho specializačního vzdělávání ve stanoveném termínu. Tato skutečnost je největší výhodou získání rezidenčního místa.
Další výhodou získaného rezidenčního místa pro kmen je fakt, že RM je vázáno na vaši osobu, nikoliv na vašeho zaměstnavatele. V případě, že se tedy rozhodnete změnit místo výkonu povolání ještě v průběhy přípravy na kmen, rezidenční místo včetně dotačních plateb přechází s vámi k novému zaměstnavateli. Maximálně však v délce přípravy 30 měsíců (A). Totéž neplatí v případě, kdy změníte obor specializační přípravy. V takovém případě vaše rezidenční místo zaniká bez toho, aniž byste museli dotace vracet. V tomto ohledu tedy doporučujeme vybrat si správný obor hned na první pokus.
Kvalifikační dohoda = výhoda?
Pro úplnost je potřeba zmínit, že kvalifikační dohoda může představovat i výhodu. Tím, že specializační vzdělávání již není považováno za prohlubování kvalifikace, tedy za výkon práce, ale jde o zvyšování kvalifikace, nemáte nárok na cestovní náhrady v případě, že jedete na stáž nebo na vzdělávací akci. Zaměstnavatel sice může vnitřním předpisem stanovit, že vám uhradí náklady na cestovné, stáž, ubytování, atd., ale nebývá to pravidlem. V případě, že je uzavřena kvalifikační dohoda, je možné tyto náklady, kryté v minulosti cestovními náhradami, sjednat jako náklad krytý zaměstnavatelem. Konkrétní výše nákladů, které by zaměstnanec v případě nedodržení podmínek kvalifikační dohody musel vracet, je pak na jednání obou stran.
Doporučení pro mladé lékaře:
1. Vyhledávejte zaměstnavatele, kteří mají zájem o vaše služby a podpoří vás v plynulé specializační přípravě bez nutnosti upisovat se kvalifikační dohodou.
2. Vyhledávejte zaměstnavatele, kteří mají platnou akreditaci ve vámi preferovaném oboru.
3. Zajímejte se, zda se váš potenciální zaměstnavatel pokusí získat rezidenční místo na váš úvazek a případně k tomu zaměstnavatele aktivně zkuste pobídnout.
FAQ:
Mohu v případě získání rezidenčního místa přerušit své specializační vzdělávání?
Ano. V takovém případě můžete s rezidenčním místem pokračovat znovu po přerušení (například po návratu z mateřské). Celková doba přerušení však nesmí přesáhnout 5 let.
Mohu se získaným rezidenčním místem změnit zaměstnavatele a zároveň o místo nepřijít?
Ano. Rezidenční místo je v takovém případě přenosné a ve svém specializačním vzdělávání můžete i s rezidenčním místem pokračovat u jiného zaměstnavatele, který tuto skutečnost určitě ocení (bude k němu přesměrována vaše dotace). Dejte si ale pozor, aby nový zaměstnavatel měl platnou akreditaci ve vašem oboru.
Mohu se získaným rezidenčním místem změnit obor specializační přípravy?
Ne, to není možné. Vaše rezidenční místo by tím zaniklo.
Kde žádám (podávám přihlášku) o rezidenční místo pro celou dobu specializačního vzdělávání (B)?
Zájemce o rezidenční místo podává přihlášku u příslušného zdravotnického zařízení, které na toto místo vypsalo výběrové řízení. Výběr rezidenta je v gesci jednotlivých zdravotnických zařízení.
Kde se můžu dozvědět, kdo a kdy vypisuje výběrová řízení v oboru o který mám zájem (B)?
Souhrnně bude ministerstvo uveřejňovat seznamy všech zdravotnických zařízení, která získala dotaci na rezidenční místo, tj. datum OD kdy DO kdy je možné podávat přihlášky a KDY se bude konat výběrové řízení a dále odkaz na webové stránky daného zařízení, kde bude možné naleznout podrobnější informace týkající se příslušného výběrového řízení.
Jak předkládám přihlášku do výběrového řízení (B)?
Toto si stanovuje vyhlašovatel. Zpravidla to bývá jeden výtisk, který je možné přinést osobně či zaslat poštou na adresu uvedenou ve vyhlášení.
Je možné se jakýmkoliv způsobem odvolat proti rozhodnutí komise (B)?
Dle zákona tato možnost není, avšak je možné podat na Ministerstvo zdravotnictví podnět k prošetření, zda vyhlašovatel skutečně postupoval v souladu se zákonem.
Jak a kdy se dozvím o výsledku výběrového řízení (B)?
Zdravotnické zařízení má povinnost písemně informovat uchazeče do 10 pracovních dnů ode dne ukončení výběrového řízení (datum konání výběrového řízení bude uveden ve vyhlášení).
