Jak zvládat emocionální zátěže během studia?

Hned v první den na lékařské fakultě nám profesorka anatomie řekla, že polovina mladých nadšených studentů, kteří jsme tam tehdy seděli na její přednášce v Aule naší fakulty, to nezvládne ani přes první zkouškové období. Měla pravdu. 

To ale neznamená, že polovina z 560 studentů byla hloupá… Povětšinou to znamenalo, že ti studenti jednoduše nezvládli emoce a stres spojené se studiem a zkouškovým obdobím a spíše pohořeli díky své vlastní nervozitě a trémě, než že by byly tak nevědomí, nebo dokonce hloupí.  

Když má člověk “depresivní fázi” nebo se ocitne na pokraji nervového zhroucení, asi těžko zvládne náročnou zkoušku z anatomie, histologie, patologie či čehokoliv jiného. Údajně více, než třetina studentů medicíny trpí depresí. Co tedy dělat, aby ses jako student/ka do takového stavu nedostal/a?

• Nauč se time-management. Nedělej nic na poslední chvíli. Uč se průběžně. Nejlepší je projít si odpoledne doma téma, které se dnes probíralo na přednášce nebo cvičeních – ono se ti to pak v hlavě lépe spojí, věř mi. 

• Spi! Zdravá spánková rutina je klíčová k zachování zdravé psychiky. 
• Komunikuj! Komunikuj se spolužáky, se staršími studenty, ale i s asistenty či profesory. Pokojně řekni, pokud si něco nepochopil, nebo si něco neumíš adekvátně představit apod. 
• Najdi si čas na rodinu a přátele – v jakékoliv podobě (osobně, telefonát, videohovor…). Mít kvalitní a zdravé vztahy je v jakékoliv emoční/stresové zátěži obrovským pozitivem. 
• Nezapomínej na pohyb! Běž do fitka, na jógu, zatanči si, procházej se v přírodě, zajdi si na kolo nebo brusle, choď si zaplavat do bazénu, najdi si parťáka na tenis, stolní tenis, pokud jezdíš na koni, tak šup do toho! Cokoliv. Ale hýbat se musíš. Kromě relaxu a endorfinů se ti bude i lépe učit. 
• Trénuj svůj mozek i jinak než jenom učením se učiva z fakulty. Zahraj si šachy, sudoku, dělej křížovky, nebo třeba i obyčejné pexeso s kamarády také trénuje paměť. 
• Jdi za kulturou. Kino, divadlo, koncerty, výstavy, plesy a další společenské akce. Kultura je důležitou součástí zdravého lidského života, tak na ni nezapomínej! 
• Věnuj čas i svým koníčkům. Je to důležitá forma relaxace. 
• Vyhýbej se alkoholu, kouření, jakýchkoliv drog a také nezdravému jídlu. Je zcela logické, že na to všechno bude tělo nějak reagovat a příznivé to nebude.
• Nenech se vyděsit negativními historkami, které kolují po univerzitě. Zdaleka ne všechno je založeno na skutečnosti. 
• Nesnaž se být nejlepší. Být nejlepší na univerzitě je sice fajn, ale ne za cenu tvého psychického a fyzického zdraví. A už vůbec to z tebe neudělá automaticky toho nejlepšího lékaře. Ti nejlepší lékaři jsou často lidé, kteří ledva dokončili studium.  
• Neboj se selhat. Nikdo neřekl, že musíš udělat každou zkoušku na první pokus, tak to nečekej ani ty sám/sama. Určitá míra selhání je nutná k tomu, aby ses stal/a jak lepším člověkem, tak lepším lékařem. Jako lékař/ka nemůžeš čekat, že vždy zachráníš každého pacienta přes veškeré tvé úsilí – to si musíš uvědomit a být na to připraven/a. 
• Neboj se samotného stresu. Zdravý stres je kamarád. Pokud chceš být lékařem/lékařkou, stres bude ve tvém životě a práci nonstop. Proto se ho musíš naučit zvládat a regulovat. 
• Nestyď se. Pokud nastane jakýkoliv problém – fyzický či psychický – nestyď se a neboj se svůj stav a potřeby konzultovat s odborníky a také se studijním oddělením. Je 100x lepší na půl roku přerušit studium než se nechat semlít situací a skončit někde na kapačkách či psychofarmakách. Nic proti nim, pokud jsou zapotřebí, ale prevence a předcházení těmto stavům je samozřejmě nesrovnatelně lepší. 
• Pracuj na své motivaci. Připomínej si, proč chceš být lékařem/lékařkou. Domluv si prohlídku/den na pracovišti, které tě zajímá a kde bys jednoho dne chtěl/a pracovat. Zkus se zapojit do nějakého preklinického či klinického výzkumu. To vše tě může pozitivně motivovat. 
• Zapoj se do Erasmu a podobných projektů. Jinak řečeno – cestuj a poznávej medicínu a systém zdravotnictví i v jiných krajinách, poznávej nové lidi, jiné přístupy k poznání, rozšiřuj si obzory. 
• Nauč se myslet v širších souvislostech. Za dva týdny se musíš naučit na zkoušku celkem 300 otázek a k tomu napsat tři seminární práce… Dnes ti to může připadat jako katastrofa, ale na setkání se spolužáky za 10 let si na to už jenom matně vzpomeneš… a s úsměvem na tváři. 

Nezapomínej, že vše si žádá svůj čas. I tvoje adaptace na samotné studium medicíny, emoce s tím spojené a míru stresu bude chvíli trvat. Stejně jako bude trvat, než se z tebe vyformuje kvalitní lékař/ka. Tak nebuď naivní a nečekej okamžité zázraky a 100 %ní výkon za každých okolností. Zůstaň hezky v realitě. Medicína je velká a důležitá součást tvého života, ale zdaleka netvoří 100% života tebe či tvých spolužáků. Nemusíš opouštět svůj život, abys vystudoval/a lékařskou fakultu. Jen si musíš najít svoji rovnováhu, svoji cestu. 

MUDr. Silvia Maryn