Opět si dovolím na úvod slova klasika: „Pětistovka má stejnou hodnotu, ale ty věci jsou pořád nějak dražší…“ Ať už jsou vaše vyšší cíle jakékoli, do práce chodíme (alespoň většina) kvůli penězům. 

Pokud dokončujete studium medicíny nebo uvažujete, že se na ni po střední škole přihlásíte, asi vás kromě spousty jiných věcí bude také zajímat, s jakým finančním ohodnocením můžete po nástupu do praxe počítat. A protože výplatnice lékařů občas připomínají zakódovanou zprávu, připravili jsme pro vás článek, kde si přiblížíme, z jakých částí se váš budoucí plat (nebo mzda) skládá a na jaké příplatky máte ze zákona nárok a za jakých okolností.

V českém zdravotním systému můžete být jako lékař ohodnocen buďto platem – jste-li státním zaměstnancem, nebo mzdou – jste-li zaměstnán v soukromém sektoru. Trochu matoucí může být to, že i někteří krajští poskytovatelé zdravotních služeb (pro účely tohoto článku souhrnně všechny označíme jako „nemocnice“) mohou mít podobu obchodní společnosti (akciové společnosti) a tedy i zde budete ohodnoceni mzdou. Rozdíly na výplatnicích mohou být značné. Velmi zjednodušeně by se dalo říct, že ve státním sektoru máte „své vždy jisté“ a pohybujete se v předem stanoveném kariérním systému tabulek. V soukromém sektoru zase platí, že co si člověk vyjedná, to má. Pravdou je, že soukromí zaměstnavatelé často mívají své vlastní kariérní tabulky, které ale nejsou nikterak závazné a je pouze na vašich vyjednávacích dovednostech a situaci na trhu práce, jakou mzdu nakonec na své výplatnici uvidíte. Není možné obecně stanovit, který typ zaměstnavatele je z pohledu odměňování lepší. Obchodní společnosti (narozdíl od příspěvkových organizací) mají za úkol vytvářet zisk. To se může jevit na první pohled jako nevýhodné, ale na druhé straně potřebují cílit na výkon a k tomu potřebují kvalitní zaměstnance, které také musejí zaplatit. Není výjimkou, že lékaři ve mzdové sféře jsou placeni lépe než v té státní.

Pro úplnost doplňujeme, že stanovená pracovní doba při úvazku 1,0 je 40 hodin týdně, pokud pracujete v režimu ranních směn. Cokoliv navíc je práce přesčas (více o práci přesčas zde). Prací přesčas jsou i všeobecně známé a tolikrát skloňované služby, kdy služba ve všední den trvá standardně 15,5 hodiny a o víkendu obvykle 24 hodin.

Složky platu (mzdy)

Jak asi tušíte a jak už zaznělo v předchozím odstavci, základem vašeho platu ve státní nemocnici bude částka dle tabulkového tarifu. Tabulkové tarify rozlišují stupně (dle délky praxe) a třídy (dle dosaženého vzdělání nebo pozice). Čím více doprava a dolů se lékař v tabulce posouvá, tím vyšší platový základ může očekávat. Zároveň se posunem v tabulce lékaři zvyšuje základ pro výpočet případných příplatků.

Pro rok 2022 schválila končící vláda růst tabulkových tarifů o 6%, který nakonec potvrdila i nová vláda Petra Fialy. Aktuálně platnou tabulku pro rok 2022 přikládáme níže.  

Za nutné považujeme zmínit fakt, že výše uvedená tabulka je závazná pouze pro zdravotnické zařízení zřizované ministerstvem zdravotnictví (například fakultní nemocnice) a pro příspěvkové organizace zřizované například krajem či městem. Ve zdravotnických zařízeních, které jsou obchodními společnostmi, ať už je vlastníkem kraj nebo soukromá osoba, pak mzdu stanovuje zaměstnavatel. Buďto má své vlastní mzdové tabulky nebo využívá institut smluvní mzdy. Velmi často právě tito zaměstnavatelé využívají institut výkonnostních odměn – tedy část vaší mzdy je měsíční základ a odměna za služby a další část je vázána na splnění stanovených kritérií, na základě jejichž vyhodnocení vám pak může být vyplacena odměna. Tato kritéria jsou nejčastěji stanovena v rámci ekonomiky (náklady a výkony resp. související výnosy, stížnosti a pochvaly, kvalita vedení zdravotnické dokumentace a další).

Nastupující absolvent je zařazen do jedenácté platové třídy. Po zápisu do specializačního vzdělávání se však automaticky posouvá do třídy dvanácté, čímž se základ jeho platu zvýší o cca 2000 Kč. Doporučujeme tedy toto zařazení zbytečně neodkládat. Soukromé nemocnice často platový posun váží ne na zařazení do oboru, ale na chvíli, kdy začnete sloužit nebo získáte základní kmen.

Druhou významnou složku platu tvoří příplatky a další složky platu, mezi které patří:

  1. Osobní příplatek (§ 131 ZP) – jedná se o nenárokovou složku platu, která slouží k ocenění dlouhodobých velmi dobrých pracovních výsledků. Výši osobního příplatku určuje zaměstnavatel měsíční částkou a ta se může pohybovat až do výše 50% nejvyššího tarifního platu ve vaší třídě – tolik úprava zákoníku práce. Nutno říci, že realita je jiná a do získání kmene se osobní příplatek pohybuje v rozmezí do 6000,- Kč. Mohou být samozřejmě výjimky. Zaměstnavatel je povinen dodržovat zásadu rovného odměňování a náleží vám tedy osobní příplatek obdobný jako mají vaši kolegové, kteří jsou stejným přínosem pro zaměstnavatele – například se oba podílíte na službách v obdobném rozsahu a s obdobnými kompetencemi. Jelikož nemáte právo znát platy svých kolegů, je třeba spoléhat na to, že zaměstnavatel tuto zásadu dodržuje. 
  2. Příplatek za práci přesčas (§ 127 ZP u platu a 114 ZP u mzdy) – je naopak nárokovou složkou platu, která přísluší zaměstnancům za práci přesčas. Příplatek za práci přesčas činí 25 % průměrného hodinového výdělku, a jde-li o dny nepřetržitého odpočinku zaměstnance v týdnu, příplatek ve výši 50 % průměrného hodinového výdělku. Pokud tedy vykonáváte práci přesčas, máte nárok na svůj běžný plat navýšený o tyto příplatky. Je důležité vědět, že zaměstnanec má primárně nárok na to, aby mu práce přesčas byla zaplacena. Pouze pokud se se zaměstnavatelem dohodne, může za práci přesčas čerpat náhradní volno místo výše uvedených příplatků. Dále upozorňujeme na maximální objem přesčasové práce, který činí 416 hodin ročně, kdy 150 hodin může zaměstnavatel nařídit, na zbytku se musí se zaměstnancem dohodnout – stačí ústní dohoda. Do uvedeného limitu se nezapočítává práce přesčas, za kterou bylo poskytnuto náhradní volno. Ve zdravotnictví je poměrně běžné, že lékaři odpracují přesčasových hodin více, než stanoví uvedený limit. Tyto hodiny proplácí každé zdravotnické zařízení jinak. Je všeobecně známo, že se jedná o postup, který není v souladu se zákonem, nicméně stávající zdravotnický systém neumožňuje jiný postup. Zdravotnická zařízení u jednotlivých zaměstnanců nemohou vykázat za rok více než 416 hodin práce přesčas, proto někteří uzavírají na další práci přesčas dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti, případě ji vykazují jako čekání na práci na pracovišti – důležité je, aby za tuto práci zaměstnanec obdržel odměnu minimálně ve výši, která by mu náležela za práci přesčas.
  3. Příplatek za noční práci (§ 125 ZP u platu a §116 ZP u mzdy) – je nárokovou složkou platu, která náleží zaměstnanci za každou hodinu práce mezi 22. a 6. hodinou. Jeho výše činí 20 % průměrného hodinového výdělku zaměstnance v platové sféře a 10% ve mzdové sféře. Je však běžné, že právě ve mzdové sféře bývá kolektivní smlouvou dohodnut vyšší příplatek.
  4. Příplatek za práci v sobotu a v neděli (§ 126 ZP u platu a §118 ZP u mzdy) – je nárokovou složkou platu, která náleží zaměstnanci za každou hodinu práce v sobotu a v neděli. Jeho výše činí 25 % průměrného hodinového výdělku zaměstnance v platové sféře a 10% ve mzdové sféře. I zde je běžné, že právě ve mzdové sféře bývá kolektivní smlouvou dohodnut vyšší příplatek 
  5. Příplatek za práci ve svátek (§ 135 ZP u platu a 115 ZP u mzdy) – je nárokovou složkou platu, která náleží zaměstnanci za každou hodinu práce ve svátek. Jeho výše činí 100 %průměrného hodinového výdělku zaměstnance. Zde je situace zákonem stanovena jinak než u práce přesčas – primárně náleží zaměstnanci za práci ve svátek náhradní volno v rozsahu vykonané práce a pokud se na tom se zaměstnavatelem dohodne, pak příplatek ve výši průměrného výdělku. Zaměstnanec obdrží tedy svou mzdu a k tomu navíc příplatek ve výši průměrného výdělku. 
  6. Příplatek za ztížené pracovní podmínky (§128 ZP u platu a §117 ZP u mzdy) je nárokovou složkou platu, pokud zaměstnanec splní stanovené podmínky. V soukromé sféře je výše příplatku stanovena ve výši 10% minimální mzdy, v platové sféře pak ve výši 5% minimální mzdy resp. je stanovena příslušným nařízením vlády ve výši 500,- Kč až 1800,- Kč. Konkrétní případy, kdy náleží lékaři příplatek za ztížené pracovní prostředí je stanoven v ust. §6 zákona č. 567/2006 Sb., kdy lékařů se tento příplatek týká nejčastěji při výkonu radiační činnosti vykonávané v kontrolovaném pásmu pracovníky kategorie A (poznávacím znamením bývá nošení dozimetru), dále při pracovní činnosti spojené s vyšetřováním a léčením osob hospitalizovaných na klinických pracovištích specializovaných na léčení infekčních onemocnění nebo při práci s cytostatiky. Nejčastěji jde tedy o lékaře pracující na pracovištích: RDG, infekce, onkologie, operační sály. 
  7. Odměna za pracovní pohotovost není sice složkou platu, avšak je upravena v § 140 ZP. Pracovní pohotovost může být vykonávána pouze mimo pracoviště (mimo pracovní dobu) a náleží za ni odměna ve výši 10 % průměrného hodinového výdělku za hodinu pracovní pohotovosti. Za nepřijatelné považujeme zneužívání institutu pracovní pohotovosti a proplácení práce přesčas odměnou za pracovní pohotovost.
  8. Existují i další příplatky, které však nejsou pro potřeby tohoto článku nutné (například za vedení nebo zastupování ve vedení).

Nárokové příplatky se při finálním výpočtu platu sčítají. Například za víkendovou službu v platové sféře tedy lékaři náleží příplatek ve výši 25% za každou odpracovanou hodinu (víkendový příplatek), dalších 25% za práci přesčas a dalších 20% za odpracovanou noční hodinu (tedy celkem příplatek 50% za každou denní hodinu a příplatek 70% za každou noční hodinu). Příplatek se vždy počítá z průměru pro náhrady, který bývá vyšší než hodinová mzda. 

Za práci přesčas může být zaměstnanci poskytnuto po dohodě se zaměstnavatelem náhradní volno (například když ráno po službě jdete domů). O náhradní volno se poté snižuje počet proplacených hodin práce přesčas.

Z dalších způsobů, jak zvýšit měsíční svůj příjem zmiňujeme například výuku studentů zdravotnických oborů (ošetřeno zvláštní smlouvou s lékařskou fakultou) nebo vědecko-výzkumnou činnost (v rámci prezenčního Ph.D. studia nebo grantových financí). Značnou pomocí může být podílení se na klinických studiích, kdy tato činnost je odměňována nad rámec měsíční mzdy nebo platu.

Někteří poskytovatelé zdravotních služeb ještě vyplácejí odměny za dobré hospodářské výsledky, případně odměny na základě vyhodnocení předem stanovených kritérií. 

Závěr

Ačkoliv se finanční ohodnocení lékařů v posledních letech zlepšilo, zůstává práce přesčas pro mladší lékaře významným a často nenahraditelným zdrojem příjmu. Řádné proplácení přesčasů včetně všech souvisejících příplatků považujeme za samozřejmost.

Jana a Martin