Nový krevní test ve spojení s umělou inteligencí dokáže rozlišit typ mrtvice ještě před příjezdem do nemocnice. Studie ukazuje až 90% přesnost. Technologie ale zatím čeká na ověření v reálném provozu.

Nový výzkum naznačuje, že parodontitida může souviset s poškozením bílé hmoty mozku. Lidé s onemocněním dásní mají vyšší riziko problémů s pamětí, myšlením i rovnováhou. Péče o ústní dutinu tak získává nový neurologický rozměr.

Léková alergie nebo jen nežádoucí reakce? Každý medik i mladý lékař se s tím setká — pacient, který má v kartě napsáno alergie na penicilin nebo na jód, a ty si nejsi jistý, co to vlastně znamená. Můžeš ten lék podat? A co když pacient reaguje, ale ty nevíš jak? Pozvali jsme zkušenou alergoložku a klinickou imunoložku, která se hypersenzitivním reakcím na léky věnuje celý profesní život a spoluautorsky napsala první českou „kuchařku“ pro diagnostiku a léčbu těchto stavů, knihu Hypersenzitivní reakce na léky. Jmenuje se MUDr. Lenka Sedláčková a společně s moderátorem Martinem Paličkou v tomhle díle vysvětlí, jak v praxi rozpoznat, kdy jde o alergii, kdy nepanikařit a jak s těmito pacienty bezpečně pracovat.

Čtyři dekády jsme beta-blokátory po infarktu předepisovali skoro automaticky, ale ukazuje se, že možná úplně zbytečně. A co je horší, u žen mohou dokonce škodit. REBOOT trial otřásá kardiologickými dogmaty a míří přímo do budoucích guideline.

Na letošním kongresu ESC 2025 v Madridu představily Evropská kardiologická společnost (ESC) a Evropská asociace kardio-thorakální chirurgie (EACTS) dlouho očekávaný update doporučení pro diagnostiku a léčbu chlopenních vad srdce. Nová verze přichází po čtyřech letech a reaguje na rychlý vývoj katetrizačních technologií, rostoucí množství klinických dat i na potřebu přesněji vymezit, komu, kdy a jaké intervence skutečně prospívají.

Představa, že by se prastaré virové fragmenty mohly stát klíčovou součástí moderní bakteriální obrany, zní na první pohled jako námět k postapokalyptickému biologickému experimentu. Nový výzkum však ukazuje, že genetické „fosilie“ v podobě provirů, tedy zbytků starověkých virů integrovaných do DNA bakterií, mohou plnit zcela praktickou roli: chránit své hostitele před současnými virovými infekcemi.

Zásadní objev v oblasti umělého vidění. Pacienti s pokročilou formou suché věkem podmíněné makulární degenerace (AMD) znovu čtou díky fotovoltaickému mikročipu PRIMA a chytrým AR brýlím (augmented reality). Miniaturní čip, implantovaný pod sítnici, zachytává infračervené světlo z brýlí vybavených kamerou a AI, která obraz převede do elektrických signálů. Těmi mozek opět „vidí“. Evropské klinické testy ukázaly, že návrat funkčního zraku není zázrak, ale technologie.

Evropa vstupuje do nové éry zdravotnictví – éry dat, interoperability a digitálního propojení. Zatímco doposud byla zdravotní dokumentace často uzavřena v národních systémech, s omezenou možností sdílení a opětovného využití, nový European Health Data Space (EHDS) má ambici tento stav zásadně změnit. Jde o jeden z nejvýznamnějších kroků Evropské unie směrem k společnému datovému prostoru, který by měl propojit pacienty, lékaře, výzkumníky i tvůrce politik.

Pozvali jsme mladého lékaře z pražského Motola, který se věnuje transplantační a hrudní chirurgii – oboru, kde preciznost rozhoduje o životě pacienta.