Lékařkou v Německu – rozhovor s MUDr. Soňou Poláčkovou

Soňa (alias @lekarkouvnemecku) studovala medicínu v Hradci Králové. Po škole ale nezačala pracovat v Čechách, ale celý rok se připravovala na odchod do Německa.

Co přesně jsi dělala po ukončení studia?
Po škole mi trvalo v podstatě rok, než jsem se adekvátně doučila německý jazyk (byla jsem pak i na zahraničním jazykovém kurzu), vyřídila si aprobaci a našla pracovní pozici.

Kde a jak dlouho ses učila německý jazyk?
Intenzivně necelý rok před zkouškou – B2. Před tím ale tak průběžně od střední školy, ale to nebylo nic moc, protože jsem se soustředila na medicínu a za šest let studia spoustu věcí zapomněla.

Proč ses rozhodla rovnou jít pracovat do Německa?
Mně tam hodně motivoval plat (smích). Věděla jsem, jaké tam jsou platové podmínky, protože již předtím mi tam odešla sestřenice, která je o 5 let starší. Tenkrát to byl jediný důvod – to finanční ohodnocení. Nyní, je těch důvodů více – proč bych se ani nechtěla třeba vrátit do Čech.

Jaké to jsou?
Tady je lepší a snazší postgraduální vzdělávání – ve smyslu, že tady se nestává, že by měl člověk nějaké potíže v té předatestační přípravě, nebo nějaké průtahy apod. V Česku třeba člověk musí stážovat i na jiných a vyšších pracovištích… To tady není. Nejsou tady žádné externí praxe/kolečka. Minimálně tedy ne v interně. Taky tu není taková brutální práce na přesčas jako v ČR a když si vzpomenu na jednání s mladšími lékaři při praxích, tak mi přijde, že tady se i s mladým lékařem jedná naprosto s respektem.

Co bylo nejtěžší po příchodu? První měsíce?
Já se vlastně na začátku stěhovala sama, bez partnera. Ten ještě pracoval v Čechách a já nevěděla, zda v Německu vydržím, a tak. Jak mi skončila 6-ti měsíční zkušební doba, poté partner dal výpověď a přestěhoval se za mnou.

Nejsložitější na začátku byl jazyk – jazyk v praxi. Ale i ta medicína. Já jsem začínala na pediatrii a za ten rok, co jsem řešila němčinu a aprobaci, jsem spoustu věcí z medicíny zapomněla, že jo… Někdy jsem měla pocit, že člověk nedokáže na začátku ani myslet medicínsky. Pak se cítíš doslova hloupá, protože tak moc přemýšlíš nad tím jazykem, že ani nad ničím jiným přemýšlet neumíš. Ta němčina mi v podstatě zabrala celou mozkovou kapacitu :-D. To trvalo takové 2-3 měsíce a pak už to bylo v pohodě. To byla i výhoda ze začátku, že jsem tam byla sama. Protože jsem se po práci jenom pořád učila – němčinu a medicínu.

Co se týče aprobace – jak to probíhá v Německu?
V Německu tu aprobaci potřebují i Němci, ale jim to vyřizuje částečně samotná univerzita – posílá jejich dokumenty elektronicky na úřady, takže to mají rychlejší a jednodušší. Pro cizince je k tomu potřeba více dokumentů – diplom i s dodatky, rodný list, oddací list, pokud jsi vdaná, výpis z registru, doklad z ČLK, že nejsi členem nebo jsi členem a není vůči tobě vedeno žádné řízení apod., jazykový certifikát, zdravotní potvrzení – to vše přeložené do němčiny. To se posílá na úřad konkrétní spolkové země. Těm pak to schvalování trvá od 3-9 měsíců. Dále musíš ještě složit zkoušku z odborné němčiny – trvá něco přes hodinu a je na úrovni C1. Termínů na zkoušku je ale málo – někdy čekáš i půl roku na termín zkoušky. Proto není získání aprobace nějak těžké, ale je to docela dlouhý proces.

Jaké jsou podle tebe největší výhody práce v Německu?
Samozřejmě – platové podmínky. Dále určitě jednodušší postgraduální vzdělávání i jednodušší atestace. Celkově potom struktura práce, kdy máme sekretářky na psaní propouštěcích nebo třeba operačních zpráv nebo na kódování. Taky mám poslední dobou takový pocit, že v Čechách, aby se něco změnilo, tak musí jít lékaři do stávky. Někdy se i tak nic moc nezmění. V Německu se mi líbí i to, že ty podmínky lékařů jsou tady lepší a není tady ve společnosti takový ten “hejt” vůči lékařům, když třeba chtějí dostat přidáno.

Jaké jsou nevýhody?
Já to neumím úplně srovnat, protože jsem nikdy nepracovala v Čechách. U nás se třeba – na interně – diktují zprávy na diktafon. To mě ze začátku hodně znervozňovalo. Hlavně kvůli jazyku. Sekretářka to pak přepisuje. Pokud už ten jazyk umíš, tak je to super, urychluje to práci. Když sekretářka třeba něčemu nerozumí, dá tam jednoduše tři otazníky a ty to tam pak doplníš v PC.

Co kolegové? Moje známá dlouho pracovala v Německu jako anestezioložka a řekla, že si nikdy nenašla “cestu” ke svým německým kolegům… máš podobnou zkušenost?
Já bych ani neřekla, myslím, že tohle je o lidech. Mám některé super německé kolegy a třeba v nemocnici, kde pracuji, je i jeden český neurochirurg a s tím jsme si opravdu nesedli :-D. Ale je pravda, že těch cizinců je teď v Německu strašně moc. Celkově se asi cítím lépe s polskými kolegy, protože jsme si myšlením bližší nebo tak. Ale nemám pocit, že by mně Němci “nebrali”.

Máš zkušenosti i z jiných pracovišť?
Ne, já jsem nezměnila pracoviště, jenom obor. Začínala jsem na pediatrii a po dvou letech jsem přešla na internu, ale ve stejné nemocnici.

Jak je to s nemocenskou? V Německu by to mělo být až 100% platu, že?
Ano, v Německu se nemocenská proplácí od prvního dne ve výši 100% a po dobu 6 týdnů. Po 6-ti týdnech platba přechází na zdravotní pojišťovnu a snižuje se.

Je v Německu povinné pojištění odpovědnosti lékaře? Kolik stojí?
Ano, je to povinné pro ambulantní lékaře. Pokud pracuješ v nemocnici, tak to povinné není. Pojištění stojí to od 200 – 6000 Eur za rok – dle odbornosti.

Přispívá něco zaměstnavatel na bydlení v Německu?
Na mém pracovišti příplatek na bydlení není. Ale jsou nemocnice poskytující tzv. “startovací byty” třeba na první tři měsíce.

Je nějaká podpora pro členy rodiny lékaře ze strany zaměstnavatele? Kurzy němčiny? Hledání zaměstnání, i když třeba partner není lékař?
Hodně záleží od konkrétního pracoviště. My máme třeba smluvní školku – takže já jako zaměstnanec stoprocentně dostanu místo ve školce pro své dítě. A ano, můj manžel mohl chodit do státem dotovaného kurzu němčiny. To byla ale akce pod záštitou státu, a ne nemocnice.

Jak fungují sociální služby pro pacienty v Německu? ONP, domov důchodců apod? Co hradí pojišťovna? Co pacient? Je problematické se k těmto službám v Německu dostat?
Následná péče je v Německu 3-4 týdny po propuštění z nemocnice. Sice se někdy čeká, ale není to dlouho a celkově místa jsou. Pojišťovna něco přispívá, ale pacient doplácí docela hodně. To samé platí pro domovy důchodců. Již se nám stalo, že jsme měli pacienta, který si nemohl dovolit domov důchodců a museli jsme ho propustit domů s pečovatelskou službou.

V Česku je takový neduh, že pacienti často zneužívají ZZS nebo pohotovost. Děje se to také v Německu?
Záchranku ani ne, aspoň myslím. A i kdyby – tak záchranáři zde rozhodně nepřivážejí každého, opravdu hodně to filtrují. Pohotovost občas ano – občas chodí zcela zbytečně lidi, kteří nemají žádné akutní potíže a měli by jít ke svému praktikovi.

Řekni nám nějakou pikošku z tvé praxe 🙂
Měla jsem pacienta, který přijel, že ho pokousal vodní šnek. Pán si koupil ve zverimexu nějakou rostlinku do akvária a tam prostě byl nějaký šnek… Když jsme to pak asi dvě hodiny řešili, vycházelo nám, že je to buď nějaký úplně neškodný šnek… nebo naopak, úplně brutálně jedovatý šnek s neurotoxinem. Stejně jsme nic nezjistili a museli pacienta přijmout na intenzivku k observaci. Pán ale nakonec podepsal revers a odešel .

Děkuji za rozhovor!

MUDr. Silvia Maryn