4. 9. 2025

Dr. Lasso: PSMA-cílená terapie – když radiofarmaka nestačí

Tento text vyšel původně v newsletteru Dr. Lasso, který každý týden přináší novinky ze světa medicíny, inspirativní rozhovory a přehled nejzajímavějších výzkumů. Přihlásit se můžete na www.drlasso.com.

Karcinom prostaty patří mezi nejčastější zhoubné nádory mužů v Evropě. Během života jej prodělá každý dvanáctý muž a ročně jde o zhruba půl milionu nových případů. Není proto divu, že právě u tohoto onemocnění se testují nejprogresivnější diagnostické i terapeutické přístupy současné medicíny.

Jedním z nejperspektivnějších cílů je PSMA (Prostate-Specific Membrane Antigen) – protein nacházející se ve vysoké míře na povrchu nádorových buněk prostaty. Díky své unikátní struktuře se stal ideálním molekulárním terčem pro takzvanou teranostiku, tedy propojení zobrazování a léčby.

Od radionuklidů k fluorescenci

Doposud dominují přístupy založené na radiofarmacích. PSMA-PET/CT se stal zásadním nástrojem pro přesnou detekci primárních nádorů i metastáz. Z terapeutických možností pak největší pozornost poutá Pluvicto® (177Lu-PSMA-617), které bylo v roce 2022 schváleno americkým FDA a evropskou EMA pro pacienty s metastazujícím kastračně rezistentním karcinomem prostaty, u nichž selhaly jiné možnosti léčby. Klinické studie ukázaly, že tato terapie významně prodlužuje přežití. Vedle něj byly schváleny i další radiodiagnostické látky, například Pylarify®, Posluma® nebo Locametz®.

Radiofarmaka však nejsou bez problémů. Nesou s sebou vysoké náklady, náročnou logistiku a riziko vedlejších účinků, například hematotoxicity či poškození slinných žláz. Proto se hledají způsoby, jak účinnost zachovat, ale toxicitu a finanční zátěž snížit.

Nový hráč: blízká infračervená fluorescence

V posledních letech se do popředí dostávají techniky blízké infračervené fluorescence (NIR). Ty umožňují hlubší penetraci tkání, poskytují realtime vizualizaci během chirurgického výkonu a mají minimální vedlejší účinky. Jejich využití se ukazuje zejména u fluorescence-guided surgery. Pokud se PSMA-ligand propojí s fluorescenčním barvivem, chirurg získá přesný „svítící cíl“, což výrazně zvyšuje šanci na kompletní odstranění nádoru. Ještě dále jdou možnosti kombinace PSMA-ligandů s fotosenzitizéry, které umožňují cílenou fototermální nebo fotodynamickou terapii. Za pomoci infračerveného světla pak lze v nádorové tkáni vyvolat zahřátí nebo tvorbu reaktivních forem kyslíku, jež buňky zničí.

Problém heterogenity nádorů

Ani sebelepší molekula ale neřeší zásadní problém: nádory nejsou homogenní. Různé buňky v jednom nádoru mohou mít rozdílné genetické, epigenetické i fenotypové vlastnosti a mohou se měnit v čase i vlivem podané léčby. To znamená riziko rezistence a relapsů, které komplikují jak diagnostiku, tak terapii.

Bispecifické radioligandy: další krok

Jedním z nových směrů jsou tzv. bispecifické radioligandy. Ty se dokážou vázat na dva různé cíle současně, čímž se zvyšuje pravděpodobnost, že zasáhnou i nádorové buňky odlišného fenotypu. Dosavadní laboratorní a předklinické studie ukazují, že tento přístup by mohl překonat některá omezení tradičních „single-target“ radiofarmak, klinická praxe však teprve přijde.

Budoucnost PSMA-cílené medicíny

PSMA-cílená terapie už dnes mění standard léčby u pokročilého karcinomu prostaty. Budoucnost ale pravděpodobně nebude stát jen na radionuklidech. Blízká infračervená fluorescence slibuje přesnější chirurgii, fototerapie méně toxickou léčbu a bispecifické ligandy možnost překonání nádorové heterogenity.

V širším pohledu jde o ukázku posunu celé onkologie – od univerzálních postupů k molekulárně přesné medicíně. Pro pacienty to znamená více šancí na účinnou a šetrnou léčbu, pro systém výzvu, jak tyto nákladné technologie zpřístupnit a integrovat do běžné praxe.