Dr. Lasso: Ghost organs – Revoluce v transplantacích

Tento text vyšel původně v newsletteru Dr. Lasso, který každý týden přináší novinky ze světa medicíny, inspirativní rozhovory a přehled nejzajímavějších výzkumů. Přihlásit se můžete na www.drlasso.com.

V současnosti zemře každý den přibližně 17 lidí ve Spojených státech, protože se nedočkají potřebné transplantace orgánu. To ročně představuje více než 6200 životů. Seznamy čekatelů na transplantace jsou dlouhé a naděje na dárce je nejistá. Zvláště u pacientů s akutním selháním jater, kde je čas zásadní, znamená každá hodina rozdíl mezi životem a smrtí.

Do této naléhavé situace přichází revoluční přístup známý jako ghost organs, tedy duchovité orgány. Tato technologie využívá bioinženýrství k tomu, aby vytvořila nový orgán na základě existujícího biologického lešení. Nejprve je původní orgán, například prasečí játra nebo srdce, zbaven všech buněk. Zůstane pouze extracelulární matrix, tedy struktura složená převážně z proteinů, která si uchovává tvar, cévní síť a mechanické vlastnosti orgánu. Následně je tento prázdný orgán osídlen novými buňkami. Ty mohou pocházet od dárce, ale i od samotného pacienta, čímž se eliminuje riziko imunitního odmítnutí.

Velkým milníkem v tomto směru se stala společnost Miromatrix Medical, která je dceřinou firmou United Therapeutics. V červnu oznámila úspěch první klinické studie svého zařízení s názvem miroliverELAP. Tento systém využívá decelularizovaný prasečí jaterní scaffold, který je osídlen lidskými jaterními buňkami. Zařízení je připojeno k tělu pacienta přes externí krevní oběh, podobně jako při dialýze, a dočasně nahrazuje funkce jater. První pacient, který zařízení vyzkoušel, nebyl způsobilý k transplantaci a jeho život byl vážně ohrožen. Procedura proběhla bez komplikací a zařízení úspěšně vykonávalo základní jaterní funkce po dobu 48 hodin.

Klinická studie první fáze je nadále otevřená a rozšířená na pacienty s akutním selháním jater i s alkoholovou hepatitidou. Jde o důkaz, že tato technologie má reálný potenciál zachraňovat životy nejen v laboratorních podmínkách, ale i v klinické praxi.

Další významnou osobností v oblasti ghost organs je doktorka Doris Taylor. Je zakladatelkou společnosti Organamet Bio a spoluzakladatelkou Miromatrix. Ve svých výzkumech se zaměřuje na tvorbu kompletních ghost srdcí. Tyto struktury jsou zbavené buněk a následně osídlené kmenovými buňkami pacienta. Tyto buňky se dokáží přeměnit na jakýkoli typ lidských buněk, například jaterní, srdeční nebo cévní. V bioreaktorech se pak postupně vyvíjejí v plně funkční orgán, který je zcela kompatibilní s tělem pacienta. Díky tomu by v budoucnu mohla odpadnout potřeba užívání imunosupresivních léků po transplantaci.

Jednou z největších výzev při vývoji funkčního pevného orgánu je obnova cévního systému. Pokud není scaffold správně osídlen endoteliálními buňkami, dochází k tvorbě krevních sraženin a orgán odumírá. Doris Taylor zdůrazňuje, že právě zachovalá cévní síť v decelularizovaném orgánu je klíčem k jeho úspěšné revitalizaci. Perfuzní decelularizace umožňuje vytvořit biologicky realistické lešení, které lze znovu osídlit a oživit.

Zatímco transplantace pevných orgánů, jako jsou srdce a játra, jsou stále ve fázi výzkumu, technologie ghost organs už našla praktické uplatnění v oblasti cév. Společnost Humacyte, vedená doktorkou Laurou Niklason, vyvinula acelulární cévní štěpy. Ty se pěstují z lidských cévních buněk v bioreaktorech. Po vytvoření struktury se buňky odstraní a zůstane univerzální cévní implantát. Tyto štěpy jsou schválené americkým úřadem pro kontrolu potravin a léčiv a používají se u pacientů s traumatickými poraněními cév, například po dopravních nehodách nebo střelných zraněních.

Kromě toho se zkoumá jejich využití u pacientů s periferním cévním onemocněním nebo při selhání ledvin. Výhodou těchto cév je jejich odolnost vůči infekcím a dlouhá životnost. Díky pečlivému testování pevnosti, odolnosti vůči tlaku i složení extracelulární matrix jsou tyto cévy stabilní a připravené k okamžitému použití.

Tato oblast medicíny se velmi rychle vyvíjí. Odborníci se shodují, že transplantace plně funkčního ghost srdce by u prvního člověka mohla proběhnout již během pěti let, pokud bude zajištěno dostatečné financování. To, co dříve vypadalo jako pouhá vědecká fantazie, se dnes stává realitou. Orgány na míru, bez čekání, bez rizika odmítnutí a bez potřeby doživotního užívání léků. Medicína vstupuje do nové éry.

Zdroj: https://www.medscape.com/viewarticle/demand-ghost-organs-when-transplant-patients-cant-wait-2025a1000muj