Dr. Lasso: Genové podpisy jako klíč k přesnější léčbě

Tento text vyšel původně v newsletteru Dr. Lasso, který každý týden přináší novinky ze světa medicíny, inspirativní rozhovory a přehled nejzajímavějších výzkumů. Přihlásit se můžete na www.drlasso.com.

Představte si situaci: pacient přijde na pohotovost v kritickém stavu a lékaři mají jen minuty na to, aby se rozhodli, jak postupovat. Má infekci? Je bakteriální, nebo virová? Potřebuje antibiotika, nebo by mu mohla uškodit? A hlavně – bude potřebovat jednotku intenzivní péče?

Díky výzkumu ze Stanfordské univerzity může být odpověď na tyto otázky brzy otázkou pouhé půl hodiny. Tým pod vedením profesora Purveshe Khatriho vyvinul nástroj, který analyzuje tzv. „genové podpisy“ v krvi a během chvíle poskytne jasné informace o stavu imunitního systému pacienta. Tyto informace lékařům pomohou přesněji určit diagnózu a zvolit ideální léčbu, čímž se zvyšuje šance na přežití u nejvážněji nemocných pacientů.

Co jsou to „genové podpisy“?

Každý z nás má v těle různé typy imunitních buněk, které se aktivují v případě infekce nebo jiného závažného onemocnění. Když imunitní systém funguje správně, vytvoří koordinovanou obranu. Pokud je však v nerovnováze, může být reakce příliš slabá – nebo naopak destruktivní.

Právě v těchto reakcích lze vysledovat „podpisy“ – vzorce aktivity určitých genů v imunitních buňkách. A právě jejich měření může napovědět, jestli má pacient například bakteriální infekci, jak je nemoc vážná a jak jeho tělo pravděpodobně zareaguje na konkrétní léčbu.

TriVerity a HI-DEF: testování imunity nové generace

Prvním krokem byl test TriVerity, který měří aktivitu 29 genů a pomocí AI určuje pravděpodobnost bakteriální či virové infekce a závažnosti stavu. Tento test již získal schválení FDA a ve studiích prokázal vyšší přesnost než tři běžně používané klinické standardy.

Následně výzkumníci vyvinuli systém HI-DEF, který klasifikuje pacienty podle míry tzv. dysregulace – tedy nerovnováhy – v jejich imunitním systému. Rozlišují čtyři skupiny:

• myeloidní dysregulace
• lymfoidní dysregulace
• celková dysregulace
• vyvážená odpověď

Tato klasifikace umožňuje lékařům přesněji určit, jaký typ léčby pacient potřebuje – například zda budou účinné steroidy nebo specifické imunitně cílené léky.

Lepší rozhodování, rychlejší léčba, méně rizik

V reálném světě je rozhodování na pohotovosti často závod s časem. Například u sepse se většinou hned podávají antibiotika, protože zpoždění může být smrtelné. Ale pokud se ukáže, že infekce je virová, antibiotika jsou nejen zbytečná, ale mohou vést ke vzniku rezistentních bakterií.

Nový nástroj Khatriho týmu tento problém řeší: díky přesnějšímu rozboru imunitní odpovědi může lékař zvolit správnou léčbu hned napoprvé – bez zbytečných experimentů. Pokud má pacient například lymfoidní dysregulaci, steroidy mu mohou výrazně pomoci. Naopak u pacientů s vyváženou imunitní odpovědí se při podání steroidů zvyšovala úmrtnost.

Budoucnost: osobní medicína i pro běžné pacienty

Khatriho vize sahá dál než jen na JIP. Věří, že hodnocení imunitní dysregulace by se mohlo stát součástí každoročních preventivních prohlídek. Některé studie totiž naznačují, že známky dysregulace lze pozorovat i u pacientů s chronickými onemocněními, jako je cukrovka, dlouho předtím, než se jejich stav zhorší.

Spojením testů TriVerity a HI-DEF tak může vzniknout komplexní platforma, která během 30 minut nabídne lékařům jasnou mapu: jak vážně je pacient nemocný, co se děje v jeho imunitním systému a jaká léčba má největší šanci na úspěch.

Tento přístup může od základů změnit péči o kriticky nemocné pacienty a otevřít cestu k precizní medicíně nejen na JIP, ale i v běžné ambulanci.

Zdroj: https://med.stanford.edu/news/all-news/2025/09/immune-cell-signature.html?utm_source=chatgpt.com