Čip v oku a AI na nose: Slepeckým holím odzvonilo

Tento text vyšel původně v newsletteru Dr. Lasso, který každý týden přináší novinky ze světa medicíny, inspirativní rozhovory a přehled nejzajímavějších výzkumů. Přihlásit se můžete na www.drlasso.com.

Co zní jako titulka ze sci-fi magazínu, se právě začíná psát do lékařských učebnic. V Evropě skončila klinická fáze testování nového systému umělého vidění, který umožňuje pacientům s pokročilou formou suché věkem podmíněné makulární degenerace (AMD) znovu číst, orientovat se a vidět. A to doslova – díky implantovanému čipu a chytrým brýlím s umělou inteligencí.

Zásadním prvkem tohoto řešení je fotovoltaický mikročip PRIMA, velký asi jako SIM karta, který se implantuje pod sítnici do oblasti postižené makulární degenerací. Samotný čip však nefunguje sám o sobě. Pacienti nosí speciální AR brýle (augmented reality) vybavené miniaturní kamerou a projekční jednotkou, která vysílá obraz jako infračervené světlo přímo na implantát. Ten zachycený obraz převede na elektrické signály a pošle je do zrakové dráhy, kde je mozek interpretuje jako obraz.

Evropská studie publikovaná v The New England Journal of Medicine zahrnula 38 pacientů z pěti zemí. Všichni trpěli geografickou atrofií – pokročilým stádiem suché AMD – a v jednom oku měli zcela ztracenou centrální zrakovou ostrost. Po implantaci PRIMA a tréninku se 84 % pacientů naučilo opět rozpoznávat písmena, čísla nebo slova. V průměru zvládli přečíst pět řádků ze standardní zrakové tabule – což je výkon, o kterém si před operací mohli nechat jen zdát.

Samotná operace trvá méně než dvě hodiny a může ji provést jakýkoliv trénovaný vitreoretinální chirurg. Po zhojení přichází aktivace systému a měsíce rehabilitace, při které se pacient učí „vidět jinak“. Jde o formu neuroplasticity – mozek se musí naučit rozklíčovat nové typy signálů. Není to jednoduché, ale je to funkční.

Jednou z pacientek byla Sheila Irvine z Velké Británie. „Předtím to bylo jako dívat se skrz dvě černé koule,“ popsala stav před operací. Dnes znovu čte, dělá křížovky, snaží se přečíst malý text na konzervách. „Nevidím jako dřív, ale zase vnímám svět,“ říká. Podobných příběhů začíná přibývat – pacient z Francie popsal, jak mu implantát pomáhá orientovat se v pařížském metru.

Mikročip PRIMA je bezdrátový a funguje jako miniaturní solární panel. Je 0,03 mm tenký, tedy tenčí než lidský vlas. AR brýle obsahují kameru a projektor, který promítá obraz jako infračervený signál. AI procesor, který pacient nosí na těle (například v kapse nebo na opasku), zpracovává data z kamery a upravuje je pro čip. Implantát je aktivní jen tehdy, když jsou brýle zapnuté. Bez nich je zcela pasivní.

Zásadní je také rehabilitace, která probíhá několik měsíců. Pacienti se učí, jak vnímat prostor, číst texty nebo se orientovat podle tvarů a kontrastů. Nejde o přirozené vidění, ale o nový typ vizuálního vnímání – podobně jako když se člověk učí číst braillovo písmo.

Zdroj: https://www.nejm.org/doi/10.1056/NEJMoa2501396