Nový spojenec v prevenci demence: denní světlo

Nová prospektivní studie publikovaná v International Journal of Geriatric Psychiatry analyzovala data z UK Biobank a zkoumala, jak souvisí expozice dennímu a nočnímu světlu s rizikem vzniku demence. Výsledky naznačují, že právě denní světlo může být významným – a dosud podceňovaným – faktorem v prevenci kognitivního úpadku.

Co studie zkoumala

Do analýzy bylo zahrnuto 87 577 účastníků bez demence na začátku sledování (průměrný věk 62 let). Expozice světlu byla měřena objektivně pomocí 7denního monitoringu pomocí nositelných zařízení s vestavěným světelným senzorem.

Sledovalo se:

• intenzita denního světla (v luxech)
• expozice nočnímu světlu
• následný výskyt demence v čase (medián sledování 8,1 roku)

Hlavní zjištění

Během sledování se u 741 účastníků rozvinula demence. Ukázalo se, že lidé, kteří byli během dne více vystaveni jasnému světlu (nad 1000 lux), měli nižší riziko jejího vzniku. Podobný trend byl patrný i u těch, kteří trávili více času v opravdu silném světle během dne – jejich riziko bylo ještě o něco nižší. Naopak expozice světlu v noci se s rizikem demence statisticky významně nespojovala.

Silnější ochranný efekt denního světla se ukázal u lidí, kteří měli narušený cirkadiánní rytmus, u „večerního typu“ (tedy těch, kteří přirozeně fungují spíše v pozdějších hodinách), a také u nositelů genetické varianty APOE ε4, která je spojena s vyšším rizikem demence. Právě v těchto skupinách bylo snížení rizika nejvýraznější, až o 30–41 %.

Silnější než alkohol nebo obezita

Autoři dále upozorňují, že denní světlo se v predikci rizika demence ukázalo jako stejně silný nebo dokonce silnější faktor než některé tradičně sledované rizikové vlivy, jako jsou například obezita nebo konzumace alkoholu. Část tohoto vztahu může podle analýz souviset s vlivem světla na cirkadiánní rytmus a s procesy v určitých oblastech mozku. Důležité je také to, že expozice světlu byla měřena objektivně pomocí nositelných zařízení, nikoli dotazníky, což zvyšuje spolehlivost získaných dat.

Asociace, ne kauzalita

Přestože jsou výsledky robustní a založené na velkém souboru s dlouhým sledováním, jde o observační studii. To znamená, že nelze jednoznačně říci, že více denního světla demenci „předchází“. Může jít i o zprostředkovaný vztah nebo vliv dalších životních faktorů.

Od doporučení k rizikovému faktoru

Denní světlo se na základě těchto dat posouvá z kategorie obecného „well-being doporučení“ směrem k potenciálně měřitelnému a modifikovatelnému rizikovému faktoru pro kognitivní zdraví.

Zároveň ale zůstává otázkou, zda budoucí intervenční studie potvrdí kauzální efekt a zda bude možné světelnou expozici využít i jako cílený preventivní nástroj.

Zdroj: https://onlinelibrary.wiley.com/doi/full/10.1002/gps3.70039