Rozhovor s MUDr. Pavlou Miřátskou: „Málokdo si uvědomuje, nakolik je porodnictví urgentní obor.“ 

13.10.2020

V rubrice O kapitolu napřed pokračujeme v rozhovorech s mladými lékaři z nejrůznějších medicínských oborů. Dalším oborem v pořadí je gynekologie a porodnictví, o kterém si popovídáme s mladou lékařkou z Vysočiny a absolventkou brněnské Masarykovy univerzity, doktorkou Pavlou Miřátskou.

Vítám tě, Pavlo, a moc děkuji za tvou ochotu a čas.

Ahoj Martine.

Mohla by ses v první otázce čtenářům trochu představit prosím?

Jmenuji se Pavla Miřátská, původem jsem z Pelhřimova na Vysočině. Vystudovala jsem Lékařskou fakultu v Brně a od promoce v roce 2018 pracuji na Gynekologicko-porodnické klinice FN Ostrava.

Jaká byla tvá studia na MUNI?

Kdysi mi můj táta řekl, že vysoká škola pro něj byly nejlepší roky života. Ještě v polovině druhého ročníku před zkouškou z anatomie se mi to zdálo jako špatný vtip, ale časem jsem mu musela dát za pravdu. Jistě, medicína není snadná, ale pro mě osobně byly ty roky úžasná zkušenost.

Že chci být skutečně lékař a školu dokončit, jsem se definitivně rozhodla až někdy právě v průběhu druháku. V ten moment jsem nalezla nadšení pro medicínu, které se mě s menšími či většími výkyvy drží stále. A velkou měrou k mojí lásce k medicíně přispěla činnost v neziskové studentské organizaci IFMSA a v konečném důsledku musím říct, že do dnešního dne těžím ze všeho, co mě ta organizace naučila. Díky IFMSA jsem získala přátele z celé republiky a celého světa, absolvovala několik zahraničních stáží a naučila se mnohým komunikačním a organizačním schopnostem, které jako lékař dnes a denně potřebuji, a to minimálně stejně často, jako znalosti odborné.

To zní skvěle. Rád bych se nyní zeptal na tvůj obor, kterým je gynekologie a porodnictví. Jak jsi ke svému rozhodnutí ohledně oboru dospěla?

Během studia jsem se pro finální obor rozhodovala poměrně obtížně, jelikož mě vlastně bavilo prakticky všechno. Nakonec jsem ale volila mezi chirurgickými obory a potom intenzivní a urgentní medicínou. Gynekologie a porodnictví je nakonec obor, který splňuje hned několik pro mě zásadních kritérií. Je to obor urgentní, chirurgický, jeho součástí je onkologie, ultrazvuková diagnostika i ambulantní sféra, každý si zde najde to svoje.

Jsi se svým rozhodnutím nyní spokojená?

Právě proto, že mě baví vlastně celá medicína, tak byly momenty, kdy jsem váhala. Ale v tuto chvíli jsem přesvědčená, že jsem tam, kde bych měla být.

Jaká jsou hlavní specifika tvého oboru, které bys třeba ráda jako studentka znala?

Mám pocit, že si málokdo uvědomuje, nakolik je to urgentní obor. A i ten, kdo plánuje zamířit do soukromé ambulance, by měl vědět, že na porodnici jako mladý lékař nějaký čas stráví a bude se muset vyrovnat s akutními situacemi, které je potřeba vyřešit ihned. Proto pokud někomu nesvědčí akutní medicína, měl by spíše volit některý klidnější obor.

Říkala jsi, že kromě gynekologie jsi zvažovala i jiné chirurgické obory nebo intenzivní medicínu. Do jaké míry tě ovlivnilo studium na LF?

Více než studium pro mě stran volby oboru byly podstatné stáže nad rámec studia, které jsem si odchodila ve svém volném čase. A to jak u nás, tak v zahraničí. Podívala jsem se do řady nemocnic, viděla jsem, jak fungují různá pracoviště i mimo fakultní nemocnice a ujasnila jsem si, co který obor obnáší, kde budu mít šanci se uplatnit a co by mi mohlo jít.

Jaké byly úplné začátky v roli lékaře - absolventa?

Řekněme... Náročné. Asi jako pro každého z nás. První 3 měsíce bývají nejtěžší, pak si ale člověk zvykne na nový režim a všecko je trochu snazší.

Co bylo (je) v tomto období nejdůležitější a nejsložitější?

Na jedné konferenci pro mladé lékaře jsem jednou zaslechla radu "Při nástupu do práce nemusíte ohromit hloubkou svých znalostí, ale můžete ohromit slušným vychováním." To znamená představit se při nástupu svým kolegům a všem sestrám, poprosit, když žádám o radu, poděkovat, když se mi jí dostane. 

Zní to strašně jednoduše, a přesto je s podivem, jak málo lékařů je toho schopných. A je potřeba se ptát. Všech a na všechno, co nevím nebo si tím nejsem jist. Můžu mít třeba i složité a nepříjemné kolegy, ale je vždycky v mém zájmu a především v zájmu mého pacienta, že když nevím, tak se zeptám.

Jaké bylo přijetí novými kolegy na oddělení? Jsi v kolektivu spokojená?

Na úvodní měsíce si nemohu stěžovat. Vzhledem k akutnosti našeho oboru naprostá většina našich lékařů nemá problém kdykoliv poradit a přijít pomoci vyřešit konkrétní situaci. Co se kolektivu týče, je specifikem fakultních nemocnic a tím spíše chirurgických oborů, že mezi lékaři existuje určitá míra rivality, navíc mnohdy cíleně podněcovaná a vyvolávaná vedoucími lékaři. 

Osobně jsem spíše zastáncem názoru, že ego do medicíny nepatří a někdy dělá práci v kolektivu zbytečně složitou. Přesto musím říct, že aktuálně alespoň mezi mladými lékaři náš kolektiv poměrně funguje.

Sloužíš? Pokud ano, jak dlouho a od kolikátého měsíce v práci prosím? Případně kolikrát do měsíce?

Sloužit jsem začala po 6 měsících, běžný standard je u nás po 3-6 měsících, podle aktuální personální situace. Máme mezi třemi a pěti službami v měsíci.

Jaké je tvé finanční ohodnocení?

Pracuji ve fakultní nemocnici, takže základem platu je tabulkový plat 12.třídy, k tomu ale podstatnou část tvoří příplatky za služby a dále např. osobní ohodnocení na základě zařazení do služeb/zařazení do kmene/atestace. S finanční situací jsem aktuálně spokojená.

Máš čas i na jiné věci než na práci?

Někdy je to obtížné. V prvním zhruba roce čas nebyl prakticky vůbec, a to především kvůli přesčasům, kdy jsme první měsíce po nástupu mnohdy zůstávali do večera buď dodělávat práci, nebo pokud byla zrovna možnost se dostat k nějakému výkonu a něco se naučit. Teď po dvou letech už organizaci času poměrně zásadně přehodnocuji, a i když je pracovní doba stále velmi orientační, naučila jsem se věnovat i jiným věcem a mít čas na osobní život. Bez toho by se žádná práce dlouhodobě dělat nedala.

Podle čeho sis zvolila nemocnici?

V současné době je trendem centralizace lékařské péče. To znamená, že veškeré komplikované případy jsou transferovány pokud možno do velkých center. A vzhledem k povaze našeho oboru to pro mě byl hlavní důvod, proč nastoupit do velké nemocnice. Abych viděla finální péči a naučila se řešit ty největší komplikace.

Nebylo by lepší začít v menší nemocnici?

Pokud bych měla porovnat na základě mně dostupných informací práci ve fakultní a okresní nemocnici, řekla bych, že výhodou velké nemocnice je to, co jsem právě zmínila. Tedy možnost setkat se se širokým spektrem diagnóz a řadou komplikovaných případů. Nevýhodou pro začínajícího lékaře je mnohdy velký tlak na úzce zaměřenou subspecializaci a může být komplikované a zdlouhavé udělat si širší přehled a naučit se základní věci napříč oborem. Základní vzdělání dostane mladý lékař v menší nemocnici o něco rychleji, byť je zde přeci jenom menší pestrost případů a řada pacientů se pouze otočí ve dveřích a je transferována na vyšší pracoviště. Ale je to vždy individuální a záleží na daném oddělení či klinice.

Byla ti nabízena k podpisu kvalifikační dohoda?

Bylo období, kdy vedení nemocnice usilovalo o zavedení kvalifikačních dohod, ale pro obrovský protest mladých lékařů k tomu nakonec nedošlo. Kvalifikační dohodu bych nepodepsala.

Chtěla bys studentům závěrem něco vzkázat nebo doporučit?

Možná bych ještě doplnila dvě věci.

Zaprvé, mnohdy se zapomíná na důležitost spolupráce. A to nejen v kolektivu lékařů a mezioborovou spolupráci s lékaři jiných oddělení, ale také spolupráci se sestrami. Jistě, lékař má v mnohém finální slovo a je na něm odpovědnost za konečné rozhodnutí, ale sestra je vždy ta, která s pacientem tráví nejvíc času a která často jako první zaregistruje, pokud se jeho stav změní. Navíc zkušenosti dobré sestry po dvaceti letech praxe jsou k nezaplacení. A na její upozornění a názor bychom měli brát ohled a sester si vážit. Není nic horšího než mladý nezkušený lékař se spoustou sebevědomí a pocitem nadřazenosti, který si tak sám sobě velice komplikuje práci na oddělení i ambulancích. Tak pozor na to :) .

A za druhé, někdy je snadné zapomenout na ideály a nadšení, s jakými jsme do práce nastoupili. A nechat se semlít kolotočem přijímacích a propouštěcích zpráv, nespokojených pacientů a nespokojených kolegů a pomluv, co se nesou každým větším kolektivem. Je třeba mít na paměti, jak může prostředí člověka ovlivnit, a občas se zastavit a připomenout si, proč děláme, co děláme. Že na prvním místě je pacient a že medicína je úžasný obor, který dává smysl. A všem přeji, aby si tohle vždycky pamatovali.

Tak to byl moc krásný závěr. Pavli, ještě jednou ti moc děkuji a přeji mnoho úspěchů v práci i mimo ni.

Není zač, hezký den.

Pm.


Líbil se vám článek?

Napište nám svůj názor nebo sdílejte se svými přáteli.

Čtěte také

Práce v neustálém pohybu, spousta endogenního i exogenního adrenalinu, perfektně zvládnuté algoritmy managementu život ohrožujících stavů, ale také sociálně - společenské aspekty medicíny. Tím vším je charakteristická práce lékaře na záchrance, o které si popovídáme s lékařkou pražské ZZS a Košickou rodačkou, Katarínou Veselou v rámci dalšího...

Jedním z největších medicínských "oříšků", který představuje náročnou situaci jak pro pacienty samotné, tak pro jejich lékaře, je sdělování závažných zpráv. Navzdory první asociaci, která nás v souvislosti s touto problematikou obvykle napadne, závažnou zprávu nemusí reprezentovat pouze potenciálně život ohrožující onemocnění (např. onemocnění...

Úspěšné zvládnutí ústního pohovoru nebo konkurzu je často nezbytnou podmínkou k získání pracovního místa na vysněném pracovišti. Pravdou sice je, že vzhledem k personální situaci v českém zdravotnictví si absolventi lékařských fakult mohou často vybírat z více pracovních nabídek. Na druhé straně ale existují pracoviště, kde se na jedno místo může...

Kmen, odborný dozor a dohled, rezidenční místo, logbook nebo vzdělávací program. Jednomu aby z toho nešla hlava kolem. Dovolím si začít citátem klasika: "Starostí lékaře je i to, aby pacient po vyšetření, když se oblékne, měl na sobě vše, co svlékl." Specializační vzdělávání je proces profesního růstu lékaře vedoucí k získání specializované...

Opět si dovolím na úvod slova klasika: "Pětistovka má stejnou hodnotu, ale ty věci jsou pořád nějak dražší..." Ať už jsou vaše vyšší cíle jakékoli, do práce chodíme (alespoň většina) kvůli penězům. Vzpomínám na výrok jednoho lékaře: "Jó, náš pan přednosta, neustále chodí zadumaný a skleslý, ale jednou měsíčně se mu spolehlivě zvedne nálada."Pokud...

Při jarní vlně pandemie COVID-19 vyvstávala řada dotazů, jak vlastně bude nemoc COVID-19 u zaměstnanců posuzována. Co když je jim nařízena karanténa z důvodu rizikového kontaktu na pracovišti? Je to jiné, když mají nebo nemají klinické příznaky onemocnění? Ohledně uvedeného tématu panovala nejasnost a řada otázek.

Důležitým tématem, které nepochybně patří do naší příručky mladého lékaře, jsou rezidenční místa, jejichž problematika byla v minulosti často diskutována, kritizována a několikrát změněna. Domníváme se, že každý starší medik nebo mladý lékař by měl mít povědomí o tom, co vlastně rezidenční místo je, k čemu a komu je určeno, zda je výhodné ho získat...

Není potřeba zdůrazňovat, že zdravotnická dokumentace (dále také "ZD") je jeden z nejdůležitějších nástrojů používaných ve zdravotnictví, který je nezbytný pro řádné poskytování zdravotních služeb. Jako taková požívá značné právní ochrany a nakládání s ní je striktně regulováno právními, ale i interními předpisy poskytovatelů zdravotních služeb. V...

V rámci portálu Po medině Vám budeme postupně přinášet rozhovory s mladými lékaři různých specializací. Cílem této rubriky s názvem "O kapitolu napřed" není nic jiného, než nabídnout studentům všeobecného lékařství náhled do období po poslední státnici. Věříme, že vás rozhovory svou strukturou obohatí i pobaví. Prvním respondentem je absolvent 3....

Z deníčku personalisty..."Víte, my si uvědomujeme, že potřebujete, abychom sloužili, ale my máme také vlastní životy a nechceme trávit v nemocnici 6 nocí v měsíci, nechceme tento systém nadále podporovat, a proto nebudeme sloužit více, než nám umožňuje zákoník práce.", říkají lékaři. Plně jim rozumím, také nám situace ve zdravotnictví nevyhovuje a...

Kmen, odborný dozor a dohled, rezidenční místo, logbook nebo vzdělávací program. Jednomu aby z toho nešla hlava kolem. Dovolím si začít citátem klasika: "Starostí lékaře je i to, aby pacient po vyšetření, když se oblékne, měl na sobě vše, co svlékl." Specializační vzdělávání je proces profesního růstu lékaře vedoucí k získání specializované...

Specializační vzdělávání se ukončuje atestační zkouškou před oborovou atestační komisí na základě žádosti uchazeče o vykonání atestační zkoušky (přihláška k atestační zkoušce). Přihlášku lze podat elektronickou formou v aplikaci EZP (evidence zdravotnických pracovníků) na této adrese. Přihlášku je nutné vyplnit a odeslat nejpozději 60 dnů před...

V minulém týdnu jsme pro vás vyzpovídali Jozefa Šelenga, mladého kardiologa z Ostravy. Celý rozhovor byl velmi inspirativní, ale zároveň velmi obsáhlý. Nyní přinášíme druhou část o tom, jak v jeho očích vypadá běžný pracovní den.

Lékaři jsou povinni předepisovat léčivé přípravky formou eReceptu od 1. ledna 2018. Tuto povinnost zavádí novela zákona č. 378/2007 Sb., o léčivech. V tomto článku stručně shrneme podstatné informace o eReceptu a výjimečné případy, kdy lze předepsat léčiva v listinné podobě.

Taky to znáte? Po maturitě zdánlivě nekonečné studium medicíny uplynulo jako voda a vy stojíte na hraně posledního, šestého ročníku. Během následujícího roku musí člověk zvládnout nejen státnice, ale také dozrát v zodpovědného, empatického a svědomitého jedince, nosícího titul MUDr. před jménem. Jaké jsou ale další aspekty přechodu z lékařské...

Složitá otázka, kterou si alespoň jednou v životě položil snad každý medik. Začít kariéru ve velké fakultní nemocnici, nebo naopak v menší nemocnici okresního typu? A existuje vlastně ideální univerzální cesta, jak kariéru správně začít? Už způsob položení poslední otázky je vlastně odpovědí - neexistuje. Správných cest existuje několik a každému...

Úspěšné zvládnutí ústního pohovoru nebo konkurzu je často nezbytnou podmínkou k získání pracovního místa na vysněném pracovišti. Pravdou sice je, že vzhledem k personální situaci v českém zdravotnictví si absolventi lékařských fakult mohou často vybírat z více pracovních nabídek. Na druhé straně ale existují pracoviště, kde se na jedno místo může...

Část mediků (nebo obecně studentů) v posledním ročníku studia si možná pomyslí: "to napíšu hned" nebo "stejně to dnes nikdo nečte". Ani jedno není pravda. Ačkoliv se příprava kvalitního CV může zdát jako jednoduchý nebo časově nenáročný úkol, opak je pravdou. Napsat opravdu dobře připravený a promyšlený životopis nějakou dobu trvá. Na druhé straně...

Poslední ročník studia je pravděpodobně tím nejhorším a zároveň nejlepším, co vás během medicíny čeká. Čtyři nebo pět náročných státních zkoušek ze základních medicínských oborů je bezesporu strašákem a náročným zakončením vysokoškolského studia. V následujícím článku se pokusíme přiblížit vám úskalí šesťáku a samotných státních zkoušek. Zároveň...

Jedním z hlavních cílů našeho portálu je poskytovat konečným uživatelům maximum užitečných a aktuálních informací. Abychom toho mohli dosáhnout, musíme vědět, které informace konkrétně studenty medicíny a lékaře při volbě oboru a pracovního místa zajímají.

vítejte na zdravotnickém informačním a profesním portále Po medině. Jedná se o projekt studentů všeobecného lékařství, kteří se v době pandemie koronaviru zamýšleli nad svou profesní budoucností a při shánění potřebných informací zjistili, že jich na webu značná část chybí.