Mladá oční lékařka v Německu: „Hlavní problém vidím ve výchově mladých lékařů.“

15.04.2021

O možnosti pracovat v zahraničí po absolvování lékařské fakulty přemýšlel alespoň jednou asi každý medik. Pochopitelných důvodů pro takové rozhodnutí by se našlo více než dost. Mladá oční lékařka Barbora Majkútová se po promocích vydala za prací do Německa. Jak se na své rozhodnutí dívá s odstupem a co všechno musela absolventka Masarykovy univerzity před odjezdem zařídit? Dozvíte se v dalším rozhovoru z rubriky O kapitolu napřed.

Ahoj Barčo, jsem moc rád, že jsi souhlasila s rozhovorem pro náš portál a těším se na příjemné povídání.

Ahoj Martine, já děkuji za tvůj čas věnovaný tomuto projektu.

Mohla by ses v první otázce čtenářům krátce představit prosím?

Jmenuji se Barbora Majkútová a původem jsem z Frýdku-Místku. Po promocích v roce 2018 na lékařské fakultě v Brně jsem se přestěhovala do Německa, kde pracuji v oboru oční lékařství. První dva roky jsem strávila v univerzitní nemocnici a nedávno jsem změnila působiště a pracuji v operativní soukromé praxi.

Jak vzpomínáš na svá studia?

Na studium vzpomínám ráda, i když bylo občas náročné. Určitě mě více naplňovala praktická výuka než dlouhé přednášky, ale oboje k tomu patří. Za těch 6 let jsem nasbírala spoustu zážitků a nejvíc mi chybí dvouměsíční prázdniny.

Je něco, co bys třeba s odstupem změnila? Případně doporučila bys studentům něco?

Určitě doporučuji absolvovat mimoškolní stáže. Nikdy se mě u pohovoru neptali na známky, ale vždy byl kladen velký důraz na praktické zkušenosti a dovednosti. Každá stáž, ať už v Česku, nebo v zahraničí, je obrovský plusový bod. Já sama mám zkušenosti s lepšími i horšími stážemi, ale z každé jsem si něco odnesla a každá mě něco naučila. Během stáže ve Švýcarsku mě hned třetí den posadili do samostatné ambulance a dostala jsem na starosti vlastní pacienty. Ač to možná zní děsivě, byla to ta nejlepší věc, co se mi mohla stát. Nikde jsem se toho nenaučila víc a později při nástupu do práce jsem se díky tomu cítila mnohem sebevědoměji.

Pracuješ tedy v Německu. Kdy, kde a jak se tato myšlenka zrodila?

Myšlenka jít za prací do Německa se zrodila někdy ve 4. ročníku. Začalo mi pomalu docházet, že bych tu školu mohla i dokončit a najednou jsem se dívala dál, než jeden semestr dopředu. Na českém systému mi vadily především dvě věci. Hlavní problém vidím ve výchově mladých lékařů. Nikdo na ně nemá dostatek času a je jim nakládáno více, než odpovídá jejich stupni vzdělání. To se mi nelíbilo. Druhý problém vidím ve finančním ohodnocení lékařů v Česku. S ohledem na obrovskou zodpovědnost, která se pojí s výkonem povolání lékaře, mi plat mladých lékařů přijde jako špatný vtip. Nehodlala jsem se s tím spokojit a nezbylo mi tedy nic jiného, než se porozhlédnout jinde.

Možností je samozřejmě více, ale Německo mi nabízelo jednu obrovskou výhodu. Jako oční lékař nemusím v Německu absolvovat žádné rotace v jiných oborech. A po státnicovém ročníku, kde jsem rok věnovala chirurgii, interně, gynekologii a pediatrii, jsem se už očního nemohla dočkat.

Neměla jsi v ČR vazby, které by ti bránily ve vycestování? Co přátelé, partner a rodina?

Opustit rodinu a kamarády byl na celém procesu ten nejtěžší krok. Naštěstí mám partnera, který se mnou tento přesun absolvoval a dodnes je mi v Německu velkou oporou. Rodiče měli pro celou situaci velké pochopení a i když se se mnou loučili neradi, chápali, že je to pro mě obrovská investice do budoucnosti. Navíc by se těžko našla vhodnější chvíle pro tento krok. Všem přátelům, mému partnerovi i mým rodičům patří obrovský dík za jejich podporu.

Co je potřeba zařídit, pokud se absolvent LF rozhodne pro práci v Německu?

Seznam potřebných dokumentů a formulářů nezná konce. Česká byrokracie té německé nesahá ani po kotníky. Obecně je důležité si zjistit podmínky pro vykonávaní povolání lékaře (v Německu tzv. aprobace) a samozřejmě být dostatečně jazykově vybaven. Určitě doporučuji vyhledat někoho, kdo v dané zemi už pracuje a nechat si poradit.

Jak zdatný musí být absolvent české lékařské fakulty v Němčině, pokud by chtěl uvažovat o práci v Německu?

Ve většině nemocnic je vyžadovaný mezinárodní certifikát německého jazyka na úrovni C1. Možné je najít i místa, kde stačí B2. Pro získání pracovního povolení jako lékař (tzv. Approbation) je nutné ještě složit zkoušku lékařské němčiny. Tuto absolvuje kandidát v dané spolkové zemi a jedná se především o komunikaci s pacienty. Lékaři mimo EU to mají o něco složitější. Kromě jazykové zdatnosti musí prokázat i znalost všeobecného lékařství. To se nás ale naštěstí netýká. Všeobecně si myslím, že všechny předepsané zkoušky se dají s dobrou přípravou zvládnout.

Jaké jsou z tvého pohledu největší rozdíly mezi českým a německým zdravotnictvím?

Jeden z velkých rozdílů je dostupnost staršího atestovaného kolegy. Vždy mám možnost cokoliv prodiskutovat a nechat zkontrolovat od zkušeného lékaře, který mi musí být k dispozici. Další z mnoha rozdílů je např. privátní pojištění, které umožňuje přímější financovaní systému, což má za důsledek lepší vybavenost lékařských zařízení. Rozdílů je samozřejmě více, ale existují i oblasti, ve kterých jsou si obě země podobné.

Vycestovala jsi během studia do zahraničí, aby sis rozšířila svůj rozhled a vzdělání?

Jak už jsem zmínila výše, jsem velkým příznivcem stáží a určitě doporučuji jich absolvovat co nejvíce. Já sama jsem se během letních měsíců podívala do Rakouska i do Švýcarska. Stálo to sice dost času a někdy i peněz, ale je možné najít i stáže placené. Dokonce mi byla uznána chirurgická stáž ze Švýcarska jako plnohodnotná předpromoční stáž. Tím jsem si ušetřila čas před samotnou státnicí, zlepšila se v němčině, poznala spoustu zajímavých lidí a nasbírala v chirurgii spoustu zkušeností.

Nyní si popovídáme o oboru, kterému se věnuješ. Oční lékařství je zajímavá volba. Jaká cesta vedla k finálnímu rozhodnutí?

K očnímu lékařství u mě vedla dlouhá cesta. Vždy jsem věděla, že chci dělat chirurgický obor, ale dlouho jsem pátrala, který by byl pro mě vhodný. Oční jsem si dlouho spojovala s předpisem na brýle a nepředstavovalo to pro mě lákavou variantu. Zlom nastal ve chvíli, kdy jsme měli v rámci výuky možnost jít se podívat na sály. Tam jsem poprvé viděla paní profesorku Vlkovou provádět keratoplastiku (transplantaci rohovky) a spojení mikrochirurgie, práce pod mikroskopem a výborné technické vybavení mě naprosto uchvátilo. Od té doby jsem po očním pokukovala a po detailnějším seznámení jsem došla k závěru, že je to ideální obor pro mě.

Kombinuje totiž chirurgii s každodenní prací v ambulanci, která není jen koukání do "laborky", nýbrž aktivní vyšetřování pacienta na štěrbinové lampě. Navíc oko jako orgán je optická soustava, která se řídí fyzikálními zákony a vše má své logické vysvětlení, což je ideální pro někoho, kdo se nerad pouze učí věci mechanicky.

Jsi se svým rozhodnutím nyní spokojená?

Ano, velmi. Nejlepší rozhodnutí, jaké jsem kdy udělala.

Podle čeho sis zvolila své první pracoviště?

Najít si práci v očním lékařství v Německu nebylo vůbec jednoduché. Obecně je v Německu spousta volných míst i pro zahraniční uchazeče. Jedná se však především o interní obory, anesteziologii, neurologii, psychiatrii apod. Oční je dosti žádaný obor a v porovnáni s Němci jsou čeští absolventi ve velké nevýhodě. Němečtí studenti totiž mají možnost volby jednoho státnicového předmětu, což znamená, že v posledním ročníku získají budoucí oční lékaři 4 měsíce praxe ve fakultní nemocnici (často budoucí pracoviště), kde vykonávají po důkladném zapracování stejnou práci, jako mladý lékař po škole. Zároveň skládají statní zkoušku z vybraného předmětu a vybudují si tak silný teoretický základ.

Po desítkách odeslaných životopisů a několika pohovorech i ve velmi vzdálených oblastech Německa se mi naštěstí podařilo získat místo na univerzitní klinice. Větší svobodu volby jsem získala až po dvou letech, kdy jsem se nedávno rozhodla pro soukromou operativní praxi. Obojí má svá pozitiva i negativa. Univerzitní klinika nabízí větší spektrum pacientů a léčebných metod. Zároveň je třeba počítat s větším pracovním zatížením, včetně množství neplacených přesčasů. Soukromá praxe má většinou lidštější pracovní podmínky a některé nabízí i základní chirurgické vzdělání.

Jaká jsou hlavní specifika očního lékařství?

Myslím si, že spousta studentů má o očním lékařství falešné představy a určitě bych ocenila, kdyby bylo mému oboru v rámci studia věnováno více pozornosti. Jedním z velkých specifik oboru je jeho rozsáhlost. Většina oftalmologů se v rámci své kariéry specializuje na určitou oblast. Jsou kolegové, kteří nikdy neoperovali a jsou lékaři, kteří svůj profesní život zasvětili jednomu specifickému onemocnění. O zajímavé pacienty a případy tedy nikdy není nouze. Navíc po absolvovaní atestací v očním lékařství zůstává oftalmologům spousta pomyslných dveří otevřených a průběh kariéry je možné napasovat k soukromému životu.

Je oční dobrou volbou pro mladého lékaře?

Oční je dobrou volbou pro kohokoliv. Neznám jediného očaře, který by chtěl svůj obor změnit.

Zvažovala jsi i jiné obory?

Každý semestr jsem měla jiný oblíbený obor. Všechny se točily kolem chirurgie. Velké chirurgické obory s několikahodinovými operacemi však nebyly nic pro mě, a proto jsem hledala mikrochirurgický obor, který by byl více zaměřen na preciznost.

Jaké jsou začátky v roli lékaře - absolventa?

Začátky jsou většinou všude náročné. Pro mě to bylo umocněno odloučením od rodiny a přátel. Důležité je nebát se ptát a investovat čas a energii do sebevzdělávání. Jak říká můj taťka: "Co sníš a co se naučíš už ti nikdo nikdy nevezme." A ono to učení jde mnohem snadněji, když se jedná o vysněný obor.

Jaké bylo přijetí novými kolegy na oddělení? Jsou v Německu lékaři i pacienti na cizince zvyklí?

Přijetí kolegy bylo velmi vstřícné. Kolegové i pacienti jsou na cizince zvyklí a s odmítavým postojem jsem se setkala jen výjimečně. Je třeba však prokázat snahu a neusnout na vavřínech. Mnohem častěji jsem se setkala s odmítavým postojem vůči ženám - lékařkám. Ale tím bychom otevřeli další rozsáhlou kapitolu.

To slyším nerad, ale asi bychom toto téma otevřeli příště. Nyní bych se rád zeptal, jestli sloužíš?

Slouží všichni lékaři v univerzitních nemocnicích a atestovaní lékaři v soukromém sektoru. U nás se slouží většinou od 3. měsíce. Počet služeb je závislý od množství personálu. My jsme sloužili cca 4-5x do měsíce. Služba trvá 24 hod a další den je volný.

Jaké je tvé finanční ohodnocení?

Finanční ohodnocení je stejně jako v Česku jednotné pro většinu klinik a závislé od stupně vzdělání a množství služeb. Základ je cca dvojnásobný tomu českému. Vše je dohledatelné na internetu.

Jsi spokojená?

Jsem určitě spokojenější, než bych byla v Česku.

Byla ti nabízena k podpisu kvalifikační dohoda?

S kvalifikační dohodou jsem se zatím v Německu nesetkala.

Čemu se ráda věnuješ ve volném čase Barčo?

Po přestupu na soukromou kliniku a přestěhování se k partnerovi jsem se opět mohla vrátit k mé velké zálibě v jízdě na koních. Momentálně jsem se napojila na westernovou stáj, kde se podílím na tréninku šesti mladých koní.

Chtěla bys studentům ještě něco vzkázat nebo doporučit?

Ať už si vyberete v budoucnu jakýkoliv obor, zjistěte si o něm v průběhu studia co nejvíce informací. Spousta málo propagovaných oborů skrývá velké kouzlo, které stojí za prozkoumání.

Moc děkuji za tvůj čas Barčo a přeji mnoho úspěchů v další kariéře i životě.

Pm.

Líbil se vám článek?

Napište nám svůj názor nebo sdílejte se svými přáteli.

Čtěte také

Práce v neustálém pohybu, spousta endogenního i exogenního adrenalinu, perfektně zvládnuté algoritmy managementu život ohrožujících stavů, ale také sociálně - společenské aspekty medicíny. Tím vším je charakteristická práce lékaře na záchrance, o které si popovídáme s lékařkou pražské ZZS a Košickou rodačkou, Katarínou Veselou v rámci dalšího...

Jedním z největších medicínských "oříšků", který představuje náročnou situaci jak pro pacienty samotné, tak pro jejich lékaře, je sdělování závažných zpráv. Navzdory první asociaci, která nás v souvislosti s touto problematikou obvykle napadne, závažnou zprávu nemusí reprezentovat pouze potenciálně život ohrožující onemocnění (např. onemocnění...

Úspěšné zvládnutí ústního pohovoru nebo konkurzu je často nezbytnou podmínkou k získání pracovního místa na vysněném pracovišti. Pravdou sice je, že vzhledem k personální situaci v českém zdravotnictví si absolventi lékařských fakult mohou často vybírat z více pracovních nabídek. Na druhé straně ale existují pracoviště, kde se na jedno místo může...

Kmen, odborný dozor a dohled, rezidenční místo, logbook nebo vzdělávací program. Jednomu aby z toho nešla hlava kolem. Dovolím si začít citátem klasika: "Starostí lékaře je i to, aby pacient po vyšetření, když se oblékne, měl na sobě vše, co svlékl." Specializační vzdělávání je proces profesního růstu lékaře vedoucí k získání specializované...

Opět si dovolím na úvod slova klasika: "Pětistovka má stejnou hodnotu, ale ty věci jsou pořád nějak dražší..." Ať už jsou vaše vyšší cíle jakékoli, do práce chodíme (alespoň většina) kvůli penězům. Vzpomínám na výrok jednoho lékaře: "Jó, náš pan přednosta, neustále chodí zadumaný a skleslý, ale jednou měsíčně se mu spolehlivě zvedne nálada."Pokud...

Při jarní vlně pandemie COVID-19 vyvstávala řada dotazů, jak vlastně bude nemoc COVID-19 u zaměstnanců posuzována. Co když je jim nařízena karanténa z důvodu rizikového kontaktu na pracovišti? Je to jiné, když mají nebo nemají klinické příznaky onemocnění? Ohledně uvedeného tématu panovala nejasnost a řada otázek.

Důležitým tématem, které nepochybně patří do naší příručky mladého lékaře, jsou rezidenční místa, jejichž problematika byla v minulosti často diskutována, kritizována a několikrát změněna. Domníváme se, že každý starší medik nebo mladý lékař by měl mít povědomí o tom, co vlastně rezidenční místo je, k čemu a komu je určeno, zda je výhodné ho získat...

Není potřeba zdůrazňovat, že zdravotnická dokumentace (dále také "ZD") je jeden z nejdůležitějších nástrojů používaných ve zdravotnictví, který je nezbytný pro řádné poskytování zdravotních služeb. Jako taková požívá značné právní ochrany a nakládání s ní je striktně regulováno právními, ale i interními předpisy poskytovatelů zdravotních služeb. V...

V rámci portálu Po medině Vám budeme postupně přinášet rozhovory s mladými lékaři různých specializací. Cílem této rubriky s názvem "O kapitolu napřed" není nic jiného, než nabídnout studentům všeobecného lékařství náhled do období po poslední státnici. Věříme, že vás rozhovory svou strukturou obohatí i pobaví. Prvním respondentem je absolvent 3....

Z deníčku personalisty..."Víte, my si uvědomujeme, že potřebujete, abychom sloužili, ale my máme také vlastní životy a nechceme trávit v nemocnici 6 nocí v měsíci, nechceme tento systém nadále podporovat, a proto nebudeme sloužit více, než nám umožňuje zákoník práce.", říkají lékaři. Plně jim rozumím, také nám situace ve zdravotnictví nevyhovuje a...

Kmen, odborný dozor a dohled, rezidenční místo, logbook nebo vzdělávací program. Jednomu aby z toho nešla hlava kolem. Dovolím si začít citátem klasika: "Starostí lékaře je i to, aby pacient po vyšetření, když se oblékne, měl na sobě vše, co svlékl." Specializační vzdělávání je proces profesního růstu lékaře vedoucí k získání specializované...

Specializační vzdělávání se ukončuje atestační zkouškou před oborovou atestační komisí na základě žádosti uchazeče o vykonání atestační zkoušky (přihláška k atestační zkoušce). Přihlášku lze podat elektronickou formou v aplikaci EZP (evidence zdravotnických pracovníků) na této adrese. Přihlášku je nutné vyplnit a odeslat nejpozději 60 dnů před...

V minulém týdnu jsme pro vás vyzpovídali Jozefa Šelenga, mladého kardiologa z Ostravy. Celý rozhovor byl velmi inspirativní, ale zároveň velmi obsáhlý. Nyní přinášíme druhou část o tom, jak v jeho očích vypadá běžný pracovní den.

Lékaři jsou povinni předepisovat léčivé přípravky formou eReceptu od 1. ledna 2018. Tuto povinnost zavádí novela zákona č. 378/2007 Sb., o léčivech. V tomto článku stručně shrneme podstatné informace o eReceptu a výjimečné případy, kdy lze předepsat léčiva v listinné podobě.

Taky to znáte? Po maturitě zdánlivě nekonečné studium medicíny uplynulo jako voda a vy stojíte na hraně posledního, šestého ročníku. Během následujícího roku musí člověk zvládnout nejen státnice, ale také dozrát v zodpovědného, empatického a svědomitého jedince, nosícího titul MUDr. před jménem. Jaké jsou ale další aspekty přechodu z lékařské...

Složitá otázka, kterou si alespoň jednou v životě položil snad každý medik. Začít kariéru ve velké fakultní nemocnici, nebo naopak v menší nemocnici okresního typu? A existuje vlastně ideální univerzální cesta, jak kariéru správně začít? Už způsob položení poslední otázky je vlastně odpovědí - neexistuje. Správných cest existuje několik a každému...

Úspěšné zvládnutí ústního pohovoru nebo konkurzu je často nezbytnou podmínkou k získání pracovního místa na vysněném pracovišti. Pravdou sice je, že vzhledem k personální situaci v českém zdravotnictví si absolventi lékařských fakult mohou často vybírat z více pracovních nabídek. Na druhé straně ale existují pracoviště, kde se na jedno místo může...

Část mediků (nebo obecně studentů) v posledním ročníku studia si možná pomyslí: "to napíšu hned" nebo "stejně to dnes nikdo nečte". Ani jedno není pravda. Ačkoliv se příprava kvalitního CV může zdát jako jednoduchý nebo časově nenáročný úkol, opak je pravdou. Napsat opravdu dobře připravený a promyšlený životopis nějakou dobu trvá. Na druhé straně...

Poslední ročník studia je pravděpodobně tím nejhorším a zároveň nejlepším, co vás během medicíny čeká. Čtyři nebo pět náročných státních zkoušek ze základních medicínských oborů je bezesporu strašákem a náročným zakončením vysokoškolského studia. V následujícím článku se pokusíme přiblížit vám úskalí šesťáku a samotných státních zkoušek. Zároveň...