Úspěšné zvládnutí ústního pohovoru nebo konkurzu je často nezbytnou podmínkou k získání pracovního místa na vysněném pracovišti. Pravdou sice je, že vzhledem k personální situaci v českém zdravotnictví si absolventi lékařských fakult mohou často vybírat z více pracovních nabídek. Na druhé straně ale existují pracoviště, kde se na jedno místo může hlásit i více než desítka uchazečů. V takové konkurenci poté rozhodují detaily a připravenost jednotlivých uchazečů. Velkou chybou může být už domněnka, že na ústní pohovor se připravit nedá. Opak je pravdou a tímto článkem vám nabízíme několik bodů, které byste neměli opomenout před a v průběhu přijímacího pohovoru.

Vaším hlavním cílem při pohovoru by mělo být přesvědčit komisi, že jste vzdělaným a schopným profesionálem, který se perfektně hodí na konkrétní místo.

Nepodceňte doprovodné dokumenty

Řada institucí vyžaduje doložení dokumentů, bez kterých vás do konkurzu nebo na pohovor vůbec nepozvou. Nejčastěji se jedná o strukturovaný životopis, motivační (průvodní) dopis nebo reference. Doporučujeme nepodcenit přípravu a dodání těchto vyžadovaných dokumentů v tištěné podobě (pokud není stanoveno jinak). Pro potřebu ústního pohovoru si uvědomte, že na cokoliv uvedené ve vašem životopise může přijít během pohovoru řeč. Je nezbytné být připraven a uvedené informace být schopen obhájit, případně o nich umět bez problému diskutovat. To stejné platí s jazykovými dovednostmi, které si kdokoliv z konkurzní komise může ověřit, když se vás během pohovoru zeptá na otázku v cizím jazyce, který jste uvedli, že ovládáte.

Buďte dochvilní a připravení

Pro někoho se může jednat o naprostou samozřejmost, ale věřte, že nic nepůsobí hůř, než přijít na ústní pohovor pozdě. Při cestování do města, kde se neorientujete, doporučujeme dostatečnou časovou rezervu.

Někdy lze s předstihem zjistit (ať už oficiální nebo neoficiální cestou), jaké bude složení výběrové komise. Pro vás se jedná o velmi cennou informaci, jelikož si můžete o každém členovi zjistit pár informací, případně přečíst jeho poslední publikace. Takto nabité informace poté můžete během pohovoru či konkurzu proměnit ve svou konkurenční výhodu.

Co si mám vzít na sebe?

Pohovor je jednoznačně formální záležitostí, od které se očekává určitý dress code. Pánům doporučujeme tmavý oblek v matném provedení (nejdete na ples fakulty ani moderovat zábavnou show), bílou košili a tmavě barevnou kravatu bez výrazných vzorů a motivů (jednorožci ani duhy nejsou žádoucí). Dámám doporučujeme kostým nebo konzervativnější šaty. Nic vyzývavého, přece jen se hlásíte na pozici lékařky. Stejně tak šperky a make-up doporučujeme volit konzervativněji. Dbejte na detaily jako je čistota obuvi, úprava nehtů na rukou a další.

Nezapomeňte, že vaším hlavním cílem je působit jako vzdělaný profesionál.

První dojem k nezaplacení

Udělat na členy výběrové komise dobrý dojem je naprosto esenciální. Prvních 30 vteřin rozhoduje, využijte je! Už při vašem vstupu do místnosti musí všem být jasné, že vstoupil schopný profesionál, který se na danou pozici perfektně hodí. Krátký pohled do očí každého člena komise s pokývnutím hlavy jako pozdravení vám může pomoci.

Posaďte se pohodlně a přirozeně. Snažte se působit uvolněně a sebevědomě, zároveň však s pokorou. Neměla by na vás být znát nervozita nebo ztuhlost. Rozvalit se do křesla jako šéf samotný také nepůsobí dobře. Na položené otázky odpovídejte jasně, stručně a s entusiasmem. Snažte se nezabíhat k nepodstatným detailům. Mluvte klidným, sebevědomým a dostatečně hlasitým hlasem. Tiché kuňkání je špatně.

Kromě hlasu se zaměřte také na svůj nonverbální projev. Příjemný úsměv, decentní a přirozená gestikulace je velmi žádoucí. Vyvarujte se však výrazným a rozevlátým pohybům. Nechcete přece předsedovi komise vylít jeho kávu do klína.

Obvyklé i neobvyklé otázky

Některé otázky se na ústních pohovorech opakují s železnou pravidelností. Je tedy dobré o nich vědět a mít připravenou odpověď. Jednou z takových bude pravděpodobně otázka, proč právě daný obor, pracoviště nebo město. V odpovědi by z vaší strany neměl zaznít ani náznak názorové nevyhraněnosti nebo nejistoty. Odpověď typu: „Kardiologie se mi líbí už od malička a do vaší nemocnice to mám nejblíž vlakem.“ tedy asi nebude zrovna tím, co chtějí členové komise slyšet. V odpovědi na podobnou otázku buďte tedy přesvědčiví a rozhodní. Vaším cílem je ukázat profesionalitu, schopnost být pro dané pracoviště přínosem a zaujmout členy komise svou energií.

Během pohovoru můžete být také tázáni na průběh vašeho pregraduálního vzdělávání – zejména na jednotlivé klinické stáže, případně na uspořádání kurikula vaší mateřské fakulty. Doporučujeme zůstat kolegiální a nepouštět se do otevřené kritiky jednotlivých pracovišť, která jste navštívili během výuky. Pokud jdete na pohovor do nemocnice, kde jste výuku absolvovali, komisi zajisté potěší malá pochvala jejich práce. Co se kurikula týká, nebojte se rozvinout diskuzi, pokud k danému máte konstruktivní názory. Obecně je cílem podobných otázek zjistit váš přehled, schopnost reagovat na otázky a formulovat srozumitelně své odpovědi. Nemělo by z vás tedy vypadnout „Hmmm“ ani „Nooo nevím“.

Další z otázek mohou směřovat na body uvedené ve vašem životopise. Pokud jste tedy do životopisu uvedli podíl na vědecko – výzkumné činnosti nebo jiných zajímavých aktivitách, případně jste mezi koníčky uvedli hloubkové potápění, buďte připraveni, že na tyto body může přijít během pohovoru řeč. Své odpovědi formulujte srozumitelně a stručně.

Velmi oblíbené bývají otázky na vaše silné či naopak slabé stránky. Mějte v hlavě, že taková otázka může přijít a nenechte se tím rozhodit. Silné stránky se pokuste prezentovat tak, aby vaše odpověď nevyzněla jako klišé a zároveň ji můžete „podložit“ konkrétním argumentem. Odpověď pak může vypadat například takto: „Za své nejsilnější stránky považuji pracovitost a cílevědomost, což dokládá můj nadprůměrný studijní průměr a řada dobrovolnických aktivit, kterým jsem se během medicíny věnoval.“ Slabé stránky se prezentují složitěji – přece si nikdo z nás nechce střílet do vlastních nohou. Vynechte odpovědi o tom, že ráno máte problém vylézt z postele a přijít včas do práce. Doporučujeme odpovědět s nadhledem a moc se u této otázky nezastavovat. Odpověď může znít třeba takto: „Někdy kladu až přehnaný důraz na pořádek a dochvilnost.“

Členem konkurzní komise může čas od času být i personalista nebo psycholog, který se vás může zeptat na naprosto nečekanou otázku typu: „Pokud byste měl léčit tři pacienty – matku tři dětí, těžce postižené dítě a hasiče ve výslužbě a zároveň byste disponoval finančními prostředky na záchranu pouze jednoho z nich. Kdo by to byl a proč?.“ Podobné otázky nemají jednu správnou odpověď a jejich cílem není nic jiného, než otestovat vaši schopnost argumentace. Reagujte klidně, s rozvahou a nebojte se zdůvodnit svůj názor. Je také naprosto v pořádku nesouhlasit s názorem některého z členů komise. Jedinou chybou u podobných otázek je dlouhé váhání, nerozhodnost nebo neurčitá odpověď.

Další časté otázky mohou vypadat následovně:

Jak se vyrovnáváte se stresem? Kde se vidíte od teď za pět let? Proč bychom měli přijmou právě vás? Pracujete rád v týmu? Co víte o našem oddělení/nemocnici? Co vás motivuje nebo naopak demotivuje? Riskujete rádi a často?

Pohovor nanečisto

Trénink dělá mistra a jinak tomu není ani v případě pohovoru. Požádejte někoho z rodiny nebo přátel a zkuste si nahlas odpovědět na výše uvedené otázky a celkově projít pohovorem. Pomůže vám to více, než si myslíte.

Závěr pohovoru

S blížícím se koncem pohovoru obvykle dostanete možnost se členů komise na cokoliv zeptat. Pokud jste dobře připraveni a víte o oddělení, na které se hlásíte dostatek informací, můžete se zeptat na konkrétní a mířenou otázku směřující na fungování daného pracoviště. Na potenciálního šéfa tím uděláte dojem. Neptejte se ale, kdy se obvykle chodí na oběd. Pokud v rukávu žádnou promyšlenou otázku nemáte, znamená to pro vás, že komise již nemá dalších otázek a chce se s vámi rozloučit. Před rozloučením ještě pravděpodobně obdržíte informaci o tom, v jakém časovém horizontu můžete očekávat výsledek svého pohovoru.

Držíme vám palce a přejeme hodně úspěchů u ústních pohovorů.

Pm.